Němci volí prezidenta. Schwanová míří k porážce

23.05. 08:00 | Autor: ČTK , Petr Podaný

Spolková republika volí (staro)nového prezidenta. O úřad se ucházejí čtyři kandidáti, ale jen dva, muž a žena, mají šanci uspět: dosavadní prezident Horst Köhler a politoložka Gesine Schwanová. Ta si ale v posledních týdnech velmi ztížila pozici kontroverzními výroky. U Němců se volba setkává s převažujícím nezájmem.

Volba ve Spolkovém shromáždění, domnívá se většina, je už tak jako tak rozhodnuta ve prospěch dosavadního prezidenta Köhlera a Schwanová má šance jen jako outsider. A celé to představení je tak nějak bezvýznamné. Jde už jen o "vznešenou zdravici demokracie", píše ve svém komentáři o postoji Němců k volbě hlavy státu Süddeutsche Zeitung.

Rozhodnuto o nové hlavně státu už tak může být dnes mezi druhou a třetí hodinou odpolední, po prvním kole hlasování. Ale vítězství dosavadní hlava státu v kapse ještě rozhodně nemá, třebaže triumf jeho vyzývatelky je do značné míry jen teoretický. Stát se ale může vše.

ČTĚTE TAKÉ: Německá levice chce jako prezidenta televizního komisaře
Němci zvolí prezidenta. Nebo prezidentku?

Volby prezidenta v budově Říšského sněmu roku 2004. A Schwanová sází hlavně na nezávislé osobnosti; šlo by v jistém smyslu říci na jejich přeběhlictví. Vysílají je sice spolkové země, ale tyto osobnosti tíhnou k tomu, že hlasují opravdu nezávisle, a ne podle politických bloků, jak by ti, kteří je do Berlína delegují, chtěli.

Letos je mezi nimi například boxerka Regina Halmichová, herec Ottfried Fischer anebo odborový bos (DGB) Michael Sommer. Schwanová sázela i na Svobodné voliče, ale ty si proti sobě v poslední chvíli popudila výroky o někdejší komunistické NDR, o níž odmítla paušálně prohlásit, že byla bezprávním státem.

Když Schwanová přečká první kolo, začne to být napínavé

Šanci stát se spolkovou prezidentkou má Schwanová jen tehdy, když Köhler v prvním kole dostane méně než 613 hlasů a Levice. (Die Linke.) podle očekávání stáhne svého kandidáta, herce Petera Sodanna. Ve třetím kole by k vítězsví stačila relativní většina.

Vášnivá politoložka i politička Schwanová. Ve Spolkovém shromáždění, jež čítá 612 poslanců a 612 zástupců spolkových zemí, má alespoň teoreticky podporu těsné absolutní většiny Köhler.

Oficiálně jej navrhla nejsilnější strana, Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, ale podporují jej také bavorští volitelé ze sesterské Křesťanskosociální unie (CSU) a z uskupení Svobodní voliči a navíc opoziční liberálové ze Svobodné demokratické strany (FDP).

Schwanová sází na Sociálnědemokratickou stranu (SPD), která do Spolkového shromáždění vysílá 418 volitelů, na Zelené s 95 voliteli a v dalších kolech na Levici, s 90 hlasujícími. K těm se ještě přičítá Jihoslezské volební sdružení a jeden bývalý levicový poslanec.

Kdyby se celý tento blok čítající 605 delegátů postavil za Schwanovou a navíc by ji podpořilo i několik "přeběhlíků", mohlo by Německo oslavovat svou první prezidentku v dějinách. Je tady ale mnoho "ale".

Stran přeběhlictví by totiž Schwanová měla mít spíš obavy. I v řadách sociální demokracie totiž vyvolala berlínská katolička a antikomunistka pozdvižená obočí nejen svým výrokem o hrozících lidových nepokojích v důsledku hospodářské krize, ale už zmíněným odmítnutím označit NDR označit za stát bezpráví. "Tak daleko bych v hodnocení NDR nezacházela," poznamenala koncem minulého týdne v deníku Der Tagesspiegel, přičemž zdůraznila, že NDR nebyla ani právním státem. Pojem bezprávní stát je pro ni příliš difuzní.

Vítězství pomocí Levice by pro bossy SPD mohlo být ošemetné

Přes její omezené šance na vítězství média i veřejnost oceňovala, s jakou vervou a vášní Schwanová vedla svůj volební boj. A dokonce přinutila dosavadního prezidenta, aby i on vedl alespoň jakous takous kampaň.

Zvolení Schwanové Levicí by někteří šéfové SPD neviděli rádi. Je přímo protipólem únavy a otrávení z politiky, dokazuje, že politika může být i upřímnou vášní, psala o ní mimo jiné média.

Pro socialisty z SPD by ale do budoucna na spolkové úrovni mohlo být problémem, kdyby se Schwanová stala hlavou státu s pomocí hlasů Levice. Část sociálních demokratů si její triumf tedy v duchu nepřeje, třebaže je to jejich kandidátka.

Favoritem většiny Němců je Köhler

Kdyby německého prezidenta volili v přímé volbě občané, dostal by kritik hamižnosti bankéřů a manažerů podle posledního průzkumu společnosti Forsa 69 procent hlasů. Köhler nejednou kritizoval politiky za falešné sliby a neuskutečněné reformy například v oblastech vzdělávání a integrace a nezvykle často cestoval do Afriky, aby upozornil na outsidery globalizace.

Šestašedesátiletý ekonom Köhler šel před pěti lety do souboje o nejvyšší ústavní funkci bez větších politických zkušeností, zato ale jako bývalý šéf Mezinárodního měnového fondu. V posledních letech si ovšem získal oblibu mezi běžnými občany a vydobyl respekt u politiků.

Současný prezident se těší přízni většiny svých krajanů. Köhler a Schwanová proti sobě kandidují podruhé. I když má tentokrát Schwanová o něco větší šance než před pěti lety stanout jako první žena v čele německého státu, očekávají pozorovatelé znovuzvolení dosavadního prezidenta.

Naopak bez šancí na zvolení je kandidát postkomunistické Levice, představitel jednoho z komisařů v kultovním televizním seriálu Místo činu Peter Sodann, stejně jako kandidát krajní pravice, písničkář Frank Rennicke.

Kvůli tajnosti volby je však možné, že počty nakonec nebudou úplně "sedět". V roce 2004 byl Köhler zvolen v prvním kole těsnou většinou dvou hlasů, když pro něj zjevně nehlasovalo 18 volitelů, s nimiž počítal.

Okleštěné prezidentské pravomoci. Hitler varováním

Německý prezident nemá velké pravomoci. Podepisuje však zákony a reprezentuje. Otcové německé ústavy, které slaví právě dnes 60 let, tak chtěli zamezit opakování praxe z meziválečné Výmarské republiky, kdy mohli takzvaní říšští prezidenti v mimořádných situacích vydávat z vlastní vůle prezidentské výnosy nebo jmenovat říšské kancléře. V roce 1933 jmenoval poslední říšský prezident Paul von Hindenburg kancléřem nacistického vůdce Adolfa Hitlera.

Čtveřice kandidátů na úřad prezidemta SRN. Ekonom, politoložka, herec, "hnědý" muzikant

Horst Köhler

Šestašedesátiletý ekonom a někdejší ředitel Mezinárodního měnového fondu (MMF) je německým prezidentem od července 2004, kdy v úřadu vystřídal Johannese Raua.

Horst Köhler se narodil 22. února 1943 v obci Skierbieszów v dnešním Polsku. Vystudoval ekonomii v Tübingenu, kde také začal roku 1969 pracovat jako referent Institutu pro aplikovaný ekonomický výzkum. V roce 1976 vstoupil do služeb spolkového ministerstva hospodářství, odkud po pěti letech odešel jako referent do úřadu šlesvicko-holštýnského předsedy vlády.

Köhler hovoří v Berlíně k 60. výročí SRN. V letech 1982 až 1993 zastával Köhler různé posty na spolkovém ministerstvu financí. Mimo jiné se podílel na přípravě měnové unie obou tehdejších německých států. V roce 1993 se stal předsedou Německého svazu spořitelen (DSGV) a od července 1998 do března 2000 byl prezidentem Evropské banky pro obnovu a rozvoj. V čele MMF stál Köhler od března 2000 do jara 2004, kdy na funkci rezignoval kvůli kandidatuře v prezidentských volbách.

Členem Křesťanskodemokratické unie Německa (CDU) se Köhler stal v roce 1981. Je ženatý, má dvě děti.

Gesine Schwanová

Pětašedesátiletá profesorka politologie a filozofie se souboje o prezidentský úřad zúčastnila už před pěti lety. Podpora mateřské Sociálnědemokratické strany Německa (SPD) však v květnu 2004 na vítězství nestačila.

Schwanová se vdává za Petera Eigena roku 2004. Gesine Schwanová se narodila 22. května 1943 v Berlíně. Vystudovala romanistiku, historii, filozofii a politologii. Profesorkou politologie se stala v roce 1977 na Svobodné univerzitě v Berlíně. V letech 1992 až 1995 byla děkankou tamější fakulty politologie.

Od roku 1999 do roku 2008 byla Schwanová prezidentkou evropské univerzity Viadrina ve Frankfurtu nad Odrou. Od ledna 2005 je koordinátorkou spolkové vlády pro německo-polskou spolupráci.

Do SPD vstoupila Schwanová v roce 1970. Kvůli kritice vstřícné politiky Bonnu vůči východnímu Německu byla v roce 1984 vyloučena z komise pro základní hodnoty SPD.

Gesine Schwanová je podruhé vdaná (první manželství ukončila v roce 1989 smrt jejího manžela), má dvě děti.

Peter Sodann

Dvaasedmdesátiletý herec a režisér se narodil 1. června 1936 v Míšni. Po vyučení strojařem začal v Lipsku studovat práva, ale posléze přešel na tamější divadelní školu.

Televizní komisař Sodann by rád v reálu pozavíral některé bankéře. Jím vedená studentská kabaretní skupina byla v roce 1961 východoněmeckými orgány rozpuštěna, Sodann byl vyloučen z komunistické strany a několik měsíců strávil ve vězení.

Do svého prvního divadelního angažmá nastoupil Sodann v roce 1964 v Berlíně. Jako herec a později i režisér působil například v Erfurtu, Magdeburku či Halle. Nejvíce ho ale proslavila role komisaře Bruna Ehrlichera v televizním krimiseriálu Místo činu.

V červenci 2005 Sodann oznámil, že se bude ucházet o mandát v nadcházejících parlamentních volbách. Kandidatury se ale po několika dnech vzdal ve prospěch herecké kariéry.

Frank Rennicke

Folkový zpěvák a písničkář, který sám sebe označuje za "národního barda", se narodil v roce 1964 v Braunschweigu. Vyučený elektroinstalatér je kvůli textům svých písní považován za představitele krajně pravicové hudební scény v Německu.

Podle Informačního a dokumentačního centra pro antirasistickou práci v Severním Porýní-Vestfálsku (IDA-NRW), byl Rennicke v minulosti členem neonacistické organizace Vikingská mládež, kterou úřady v roce 1994 zakázaly. Jeho písněmi už se zabývaly i německé soudy.

Foto: Profimedia, DDP, ČTK/AP a Reuters

Autor: ČTK , Petr Podaný