Němci volají po starých časech

13.03. 06:55 | Autor: Tomáš Menschik

Spolková republika se dlouhá léta obešlo bez radikální strany, teď se to změnilo. Uprchlická krize nese podíl na tom, že se z Alternativy pro Německo stala významná síla. Politolog Lukáš Novotný také popisuje, jak nové poměry na politické scéně zasáhnou kancléřku Angelu Merkelovou.

V Německu se hovoří o nejsilnějších projevech politického násilí od války. V roce 2015 registrovala policie 1005 útoků na ubytovny pro uprchlíky. Proti migrantům se vymezuje Alternativa pro Německo (AfD). Souvisí její vzestup s násilnostmi?

Vznikla za úplně jiným účelem. V podstatě šlo o akademickou záležitost. Univerzitní profesoři a konzervativně smýšlející intelektuálové nesouhlasili s tím, jak se federalizuje Evropská unie. Strana pak prošla vnitřními spory, v nichž proti sobě stáli konzervativci a pravicoví radikálové, které reprezentovala Frauke Petryová. Její křídlo zvítězilo a od té doby je strana více radikální a xenofobní. Uprchlická krize Alternativě pro Německo velmi hraje do karet, ale strana tu byla i před tím a slavila úspěchy.

Členové AfD hovoří podobně jako hnutí Pegida o prolhaných politicích a lživých médiích. Vidíte ohrožení demokracie z této strany?

Spolkovou republiku považuji za jednu z nejstabilnějších demokracií v Evropě a má můj obdiv, ale AfD pro ni začíná být skutečně nebezpečná. Prezentuje se jako fundamentální opozice. Demokracii ohrožuje už tím, že se na politické scéně objevila síla, s níž není možné počítat při vytváření koalic. Nikdo s nimi nechce spolupracovat. Pozoruji také další radikalizaci AfD, napojují se na ni pravicové a extremistické subkultury včetně neonacistů. Je to typické zejména pro východ země.

Překvapily vás na začátku března výsledky komunálních voleb v Hesensku? Ačkoli se konaly v západní spolkové zemi, stala se v nich AfD třetí nejsilnější stranou.

Překvapily. Úspěchy AfD se teď dají jednoznačně vysvětlit v kontextu uprchlické krize. Jako jediná síla proráží led politické korektnosti. Jak u křesťanských demokratů (CDU), tak sociálních demokratů (SPD) se neobjevují nějaké zásadní názorové rozdíly v otázkách migrace. V očích voličů se AfD stává skutečnou alternativou.

Znamená to, že se s AfD dá počítat i do budoucna?

Strany politického mainstreamu zůstávají v očích německé populace nečinné. Pod nečinností chápu i skutečnost, že se kancléřka Angela Merkelová na summitu EU nedohodla s Turky. Potom skoro s úsměvem na rtech oznámila, že další jednání bude za týden. Z pohledu voličů nejde o dobrý výsledek, oni chtějí rozhodné řešení. Díky tomu roste potenciál AfD. V zemských volbách (13. března - pozn. red.) nejspíš strana jen potvrdí pozici významné politické síly.

Představitelé CDU ve třech spolkových zemích, kde se konají volby, žádali kancléřku Merkelovou o změnu kurzu v migrační politice. Ona si hodně slibovala od summitů EU. Podle vás neuspěla?

Úspěch to rozhodně není. Pro Němce bude kancléřka úspěšná, až do jejich země nebudou přicházet dva až tři tisíce uprchlíků denně. Nedovedeme si to představit, protože tento počet jsme u nás nezaznamenali ani za celý rok. Teď jsem byl v Pasově a v ulicích vidíte ten problém naživo. Je patrné, jak uprchlíci zaměstnávají Německo od komunální úrovně až po spolkovou vládu.

V Německu se také diskutuje o tom, jak je země izolovaná uvnitř EU. Přinesl summit EU s Tureckem nějaký průlom?

Nepovažuji Německo za izolované. Je osamocené pouze v otázce uprchlíků. Z tohoto pohledu musíme pochopit, proč ta země vyvíjí úplně jinou míru aktivity než ostatní státy. Také je přirozené, že další země nemají pro německou politiku pochopení, migrační krize se jich tak silně netýká. Musíme navíc vnímat, že Angela Merkelová slouží už své třetí funkční období a přestává být politicky líbivá. Víc prosazuje politiku, jak ji sama cítí. My uprchlíky vidíme negativně: nemají tu co dělat. Ona se na ně dívá pozitivně a vidí v nich lidi, kteří potřebují pomoc.

Časopis TÝDEN uveřejnil před časem rozhovor s předsedou bavorské AfD Petrem Bystroňem. O kancléřce hovořil ironicky jako o zakladatelce své strany. Byla by AfD na vzestupu bez Merkelové?

Globalizovaný svět se hodně změnil a do budoucna se změní i etnická skladba obyvatelstva v Evropě. Samozřejmě je hezké volat po starých časech, jak to dnes dělá Alternativa pro Německo. Podle mě se ale její členové staví proti nezvratitelným trendům. U kolébky AfD prostě stála dnešní doba, kterou pro někoho reprezentuje kancléřka. Německo bylo dlouhodobě zemí, která neměla žádnou silnou radikální stranu. Teď se i tam dostala síla, jakou představují Slovenská národní strana, Jobbik v Maďarsku, Svobodní v Rakousku, Vlámský blok v Belgii a podobně. Jde o současný politický trend.

Bude mít úspěch AfD v zemských volbách dopad na pozici kancléřky?

Bezesporu. Její CDU vyjde z voleb oslabená. Pohne to vnitrostranickou strukturou a vytvoří se ještě silnější opozice proti kurzu Angely Merkelové. K jejím odpůrcům se pravděpodobně připojí politici CDU ze spolkových zemí, kde se budou konat volby.

Budou se Němci chovat jako čeští politici a měnit předsedu vlády uprostřed volebního období?

Vůbec ne. Funguje tam konstruktivní vyjádření nedůvěry, což znamená, že nestačí posbírat hlasy proti vládě, ale podle ústavy se musí nalézt většina pro nástupce kancléřky. Jde o jeden z důvodů, proč jsou německé vlády velmi stabilní. Nemyslím si, že je to pravděpodobné, ale může se stát, že Angela Merkelová pocítí časem tak silný tlak, že hlasování o nedůvěře vyvolá sama.

Vidíte v takovém případě nějakého jejího nástupce?

To už je velmi hypotetické. Vedle Merkelové vyrůstá celá řada politiků, například ministr vnitra Thomas de Maisiére. Je velmi silnou osobností, která se i k uprchlické krizi snaží přistupovat s větším odstupem a kriticky. CDU ale dnes není připravená na personální výměnu, aby i po ní mohla zůstat silnou stranou. Její dlouholetý rival SPD má ovšem dlouholetý personální problém, což případné ztráty CDU může zmírnit.

Politolog Lukáš Novotný.

Lukáš Novotný (36)
Narodil se v Ostrově nad Ohří. Vystudoval politickou sociologii, bohemistiku a germanistiku na univerzitách v Plzni a Bayreuthu a je doktorem politologie z univerzity v Chemnitz. Dlouhodobě se odborně zaměřuje na politický a sociální vývoj v německy mluvících zemích a na problematiku česko-německých vztahů. O těchto tématech publikuje v ČR i zahraničí. Přednáší na Univerzitě Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem a Univerzitě Karlově v Praze.

Foto: Facebook

Autor: Tomáš Menschik