Němci uznali genocidu Arménů. Vytáhnou Turci svůj "trumf"?

05.06. 12:00 | Autor: Tomáš Vlach

Co můžou Němci od Turků čekat? To neví ani Angela Merkelová.

Vztahy mezi Tureckem a Německem komplikuje nová roztržka. Spolkový sněm uznal více než sto let starou genocidu Arménů, turecký prezident Erdogan zuří a připravuje odvetu. Ohrožuje gesto parlamentu dohodu Turecko-EU o uprchlících?

Turecké noviny vyšly v pátek s obrázkem německé kancléřky Angely Merkelové s hákovým křížem a knírkem Adolfa Hitlera, titulky vyzývaly Němce - styďte se! Apely na svědomí však těžko mohly mít dopadnout na úrodnou půdu, podle průzkumu televize ARD totiž tři ze čtyř Němců uznání arménských masakrů za genocidu schvalují, a naopak devět z deseti nedůvěřuje Turecku. Taky samotná rezoluce prošla ve Spolkovém sněmu hladce, proti hlasoval jen jeden poslanec a dva další se zdrželi.

Původně měl přitom sněm hlasovat o rezoluci už začátkem roku, blíže k výročí 100 let od masakrů, které vrcholily v roce 1915. Kvůli migrační krizi a probíhajícím rozhovorům s Ankarou ale návrh odložili. Až teď, kdy je dohoda s Tureckem uzavřená, ho do hlasování protlačili opoziční Zelení. Sama Merkelová stejně jako vicekancléř Sigmar Gabriel nebo ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier pak během hlasování v sále nebyli.

"Způsob, jakým uzavřít temné stránky ve vlastní historii, není v tom, že se pošpiní historie jiných zemí nezodpovědným a nepodloženým rozhodnutím parlamentu," reagoval pak na Twitteru šéf turecké diplomacie Mevlüt Çavuşoglu. A prezident Recep Tayyip Erdogan už předem Merkelovou varoval, že je potřeba řídit se především selským rozumem - odveta by pak měla být důsledkem konsensu prezidenta a jeho okruhu věrných, především ministrů v Yildirimově vládě.

Příkazy k přesídlení

Impulsem k masakrům byla v lednu 1915 prohraná bitva s ruskou armádou u Šarikamiše, kde z neúspěchu vinili Turci arménské povstalce, kteří bojovali na východě země. Byla to ale hlavně záminka využít situace a jednou provždy se vypořádat s arménskou otázkou. Speciálně vytvořená komanda proto začala s deportacemi Arménů z východu země směrem na území dnešní Sýrie. Mladé muže trestné jednotky popravovaly, ženy a děti nepřežily vysilující cestu. A když někdo přeci jen vydržel, byl zavražděn nebo vyhnán zemřít do pouště.

Jak státy Dohody bojující proti Turecku (především Anglie, Francie a Rusko), tak jeho spojenci (Německo a Rakousko-Uhersko) o vraždění věděli, neudělali ale nic pro jeho zastavení. Nutno ale dodat, že válčící Evropa tehdy denně ztrácela tisíce mužů na frontách a řešila jiné problémy.

Snaha odsoudit viníky arménské genocidy vedla do ztracena - proces s asi 120 lidmi se konal nejdřív v Turecku a potom na Maltě. A zatímco masakry Arménů uznalo za genocidu už před Německem na dvacet zemí, Turecko proti takovému označení vždy důsledně a ostře protestuje. Z jeho pohledu byly nevinné oběti způsobeny zmatky při řešení problému arménské kolaborace s Ruskem. Sám Erdogan vydal v roce 2007, když byl premiérem, nařízení státním institucím používat termín "události roku 1915" místo dosud používaného "takzvaná arménská genocida".

Uprchlíky nepustíme. Zatím

Gesto spolkového parlamentu přichází v mimořádně citlivé době, kdy se Evropa spoléhá na Turecko, že bude výměnou za ústupky zadržovat migrační vlnu. A lídrem snah domluvit se s tureckým prezidentem Erdoganem je právě kancléřka Angela Merkelová, připomeňme ještě, že německý stát je také hlavní cílovou zemí uprchlíků. Odveta v podobě vypovězení dohody EU-Turecko by proto byla pro prezidenta Erdogana zásahem přímo do černého. Přesto všechny indicie nasvědčují tomu, že uprchlickou dohodu zatím uznání arménské genocidy neohrozí. Premiér Yildirim se už nechal slyšet, že úplné zhoršení vzájemných vztahů nepředpokládá.

Čtěte TÝDEN!