Němci se bojí nové vlny migrantů. Afghánců

27.09. 10:01 | Autor: Petr Podaný

Němci se bijí nové vlny migrantů z Afghánistánu (ilustrační foto z Kábulu).

Až 100 tisíc Afghánců opouští každý měsíc svou zemi. Po současném spontánním masovém výjezdu docházejí v Kábulu pasy a Spolková republika se obává nebezpečné ztráty kontroly, píše deník Die Welt. Německo se navíc potýká s problémy, kdy muslimští migranti v azylových zařízeních odrožují a napadají křesťany.

V německých bezpečnostních kruzích rostou obavy z další uprchlické vlny. Zdá se, že po Sýrii nyní vyrážejí ve zvýšené míře směr Spolková republika Afghánci.

Nové afghánské pasy. Pozadí této druhé uprchlické vlny souvisí s rozsáhlou akcí afghánských úřadů. Od začátku roku vydává vláda v Kábulu elektronicky čitelné pasy, s nimž je možné vycestovat do Íránu.

Die Welt cituje německé bezpečnostní kruhy, podle nichž opouští nyní zemi pod Hindúkušem každý měsíc přes 100 tisíc Afghánců. Sice zdaleka ne všichni chtějí do Německa, mnozí hledají obživu v Persii, Pákistánu nebo Spojených arabských emirátech, ale jejich rostoucí počet mířící do Německa dávají tamní úřady do souvislosti s "pasovým efektem".

Další důvod. Poté, co Berlín zvýšil odhady počtu migrantů, kteří letos dorazí do Německa, na 800 tisíc (možná jich bude ještě více), začali pašeráci lidí v Afghánistánu šířit zprávy, že Němci už jich tento rok více nepřijmou.

Výsledkem je spontánní masové vycestovávání ze zřejmých obav, aby migrantům Němci nezavřeli dveře.

Přicházejí další a další...

Podle rešerší Die Welt je poptávka po nových cestovních dokumentech v Afghánistánu mezitím tak ohromná, že je prostě nestačí tisknout. Podle oficiálních údajů dorazilo letos do Evropy 70 tisíc Afghánců. Mnohem více jich do EU ale míří, říká Richard Danzinger, šéf afghánské mise při Mezinárodní organizaci pro migraci (IOM).

K problémů, které Afghánci představují pro země, které je přijmou, patří, že je mezi nimi velké procento nevzdělaných a negramotných lidí. Analfabeti tvoří v jejich řadách desítky procent.

Vzhledem k tomuto vývoji se v Německu zvyšují starosti, že uprchlickou krizi nebude v blízké budoucnosti možné zvládat. Už nyní kapacity spolkových zemí, měst a obcí nestačí, úřady permanentně pracují v nouzovém režimnu. A v uprchlických a pomocných zařízeních roste napětí.

Německé úřady registrují nové žadatele o azyl. V ohrožení ze strany konzervativních muslimů a islamistů jsou tam především křesťané a jezídové. Vedoucí představitelé náboženských sdružení nyní varují před násilím v německých domovech pro žadatele o azyl.

"Vím o hodně zprávách od křesťanských uprchlíků, kteří jsou vystaveni útokům. Ale to jen jen špička ledovce," říká Simon Jacob, šéf představenstva Ústřední rady orientálních křesťanů v Německu v listu Die Welt. Skuteční číslo je ale zřejmě mnohem vyšší.

Je smutné, že je zjevně nutné ubytovávání uprchlíků odděleně podle oblasti jejich původu, postěžoval si mezi jinými bývalý spolkový ministr vnitra a zástupce šéfa frakce křesťanské Unie (CDU/CSU) ve Spolkovém sněmu Hans-Peter Friedrich (CSU). Od začátku musíme dát jasně najevo, že pravidla našeho svobodného právního státu bude všude a důsledně prosazovat," uvedl.

ˇPředseda strany Zelených, Cem Özdemir požaduje lepší ochranu křesťanů, jezídů a dalších náboženských menšin v azylových zařízeních.

Potyčka mezi migranty a polici v Braniborsku.