Němci namíchli švýcarské indiány. Ministr odmítl mercedes

25.03. 10:00 | Autor: ČTK , - pp -

Švýcarský ministr obrany Ueli Maurer bude brzo zase užívat svůj služební mercedes. Velmi rychle tak ukončil svou krátkodobou "vzpouru", kdy kvůli kritice z Německa, že Švýcarsko umožňuje nezákonné daňové úniky, odmítl německý vůz a přesedlal na francouzský Renault Espace.

"Ministr bude opět používat služební vůz německé výroby, jen co se auto vrátí z prohlídky," řekl v úterý jeho mluvčí. Maurerovo odmítnutí jezdit v Mercedesu S430 byla jen "okamžitá reakce na prohlášení německého ministra financí Peera Steinbrücka, která ale nemůže narušit celkově dobré vztahy mezi našimi zeměmi", dodal mluvčí Martin Bühler.

Okamžikem, kdy takzvaně přetekla trpělivost mnoha Švýcarů s kritikou Německa vůči jejich zemi, byl 14. březen, kdy je německý ministr financí Peer Steinbrück v Londýně nepřímo přirovnal k indiánům.

Když děvčátko z hor Heidi zmutuje v německých očích v indiánku

Steinbrück se v Londýně zmínil o černé listině, na níž by mělo figurovat i Švýcarsko jako daňová oáza, a doslova řekl: "Že by takovýto seznam mohl být vypracován, (...) je, lidově řečeno, sedmá kavalerie v pevnosti Yuma, kterou bychom mohli nechat vyjet. Vyrazit na koních však bezpodmínečně nemusí. Indiáni musejí jen vědět, že existuje."

Ošklivý, hnusný Němec. Titulní stránka švýcarského Blicku. Maurer, který ve vládě v Bernu zastupuje populistickou a nacionalistickou Švýcarskou lidovou stranu (SVP/UDC), chtěl svým gestem přesvědčit voliče, že on i jeho strana hájí národní zájmy. Veřejnost i značná část médií však gesto označila za laciný populismus, který k vyřešení problematiky nijak nepřispěje.

List Basler Zeitung napsal, že "Maurer svým populistickým bojkotem vmanévroval švýcarskou vládu do prostoru, kde je německý ministr silnější: do hlubší polemiky".

Německo svou kritikou z podpory daňových úniků přimělo Švýcarsko, že 13. března přistoupilo na standardy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ohledně transparentnosti a výměny informací týkajících se daňových záležitostí. Německo ale neskrývalo pochybnosti, že Bern přijal standardy OECD jen formálně a ve skutečnosti se jimi nijak příliš řídit nehodlá.

Část švýcarského tisku si nebere servítky. Zejména německý ministr financí Steinbrück se v tomto smyslu vyjádřil dost ostře, použil příměr o (švýcarských) indiánech, a vyvolal odmítavou reakci švýcarských orgánů i "vzpouru" ministra Maurera.

Švýcarský ministr financí Hans-Rudolf Merz ale řekl: "Pokud by bylo Švýcarsko zařazeno na černou listinu, nepoškodilo by ho to pouze jako finanční centrum, ale také jako místo pro podnikání vůbec," uvedl.

Mnozí Švýcaři hledí na Němce stále s nedůvěrou

Zdrženlivé a diplomatické reakce vrcholných švýcarských politiků na popichování ze Spolkové republiky Německo neznamenají, že neoficiální reakce nemalé části Švýcarů vůči Steinbrückovi jsou poměrně agresivní.

Peer Steinbrück mluví jako 'Němec'. Není snadné vysvětlit, proč se mohl stát Steinbrück ve Švýcarsku kvůli několika větám nenáviděnou národní postavou. Jde totiž o více než pár vět, snaží se vzniklou situaci zevrubně objasnit německý magazín Der Spiegel. Švýcaři v tom totiž spatřují více než prostá slova. Je to prostě ten „nenáviděný Němec", „Němec jako agresor", píše Spiegel.

Aféra kolem Steinbrücka svědčí také hodně o tom, jak cizí si Švýcaři a Němci ve skutečnosti jsou.

Švýcarská obsese ohledně Steinbrücka trvá podstatně déle, už od loňského března, kdy spolkový politik mluvil o tom, že v případě nutnosti je třeba přimět Švýcarsko k rozumu „bičem".

Podobná rétorika ovšem u Švýcarů s jejich historickými skutečnostmi obratem vyvolává obraz Němce-válečníka, agresora, Prušáka, což si zřejmě Steinbrück se svými siláckými metaforami zřejmě vůbec neuvědomil.

Mluví zkrátka „jako Němec", nadřazeně, sebevědomě, konstatuje Spiegel.

Mluví německy. A stejně si ne vždy úplně rozumějí

Švýcaři i Němci hovoří německy, ale ne vždy si rozumějí. Švýcarský spisovatel Urs Widmer řekl pro list Neue Zürcher Zeitung: „Pan Steinbrück mi připadá jako úplně normální německý zákazník, který přijde do obchodu a říká: ‚Vezmu si tady toho vuřta!‘ A pak ho dostane a zaplatí. To by Švýcar nikdy neudělal. Ten by řekl: ‚Nemohl bych prosím dostat tento vuřtíček, moc prosím?‘. V této mluvě se ukazuje i kulturní rozdíl mezi Němci a Švýcary. I proto ten současný krach.

Němec se ještě i dlouho po válkách jen těžko zbaví podoby Prušáka. Také proto si švýcarská ministryně zahraničí pozvala německého velvyslance, aby mu sdělila, že spolkový ministr se vyjádřil „nepřijatelně, agresivně a urážlivě".

Do komplikovaných vztahů mezi Švýcarskem a Německem se do jisté míry promítá i fakt, že Berlín alpskou zemi v podstatě přehlíží (v tom si je podobná s Českou republikou) a němečtí politici se ke Švýcarsku tradičně téměř nevyjadřují. Rovněž německá média si alpské zemičky všimnou v podstatě jen v souvislosti s horami, Blocherem a bankovním tajemstvím.

Také tam němečtí politici sotva kdy přijedou, píše Spiegel. Na rozdíl od exkancléře Helmuta Kohla, který byl velkým přítelem Švýcarska, tam nynější kancléřka Angela Merkelová zavítá jen tehdy, když na běžkách projíždí Engadinem.

Foto: archiv, Blick, profimedia.cz a Reuters

Autor: ČTK , - pp -