Největší archiv obětí nacismu otevřen všem zájemcům

30.04. 15:42 | Autor: ČTK

Největší archiv s dokumenty o obětech nacismu na světě dnes byl v západoněmeckém Bad Arolsenu oficiálně zpřístupněn i historikům a dalším zájemcům z Německa i celého světa. Doposud měli přímo k podkladům, které spravuje Mezinárodní pátrací služba Červeného kříže (ITS), přístup jen bývalí vězni nebo příbuzní obětí, pro něž byly původně po válce vytvořeny.

Už od loňského listopadu mohli v archivech za asistence odborného personálu přednostně pátrat lidé, kteří přežili holocaust a které zajímá osud příbuzných, přátel či sousedů. Předtím se mohli tito zájemci do Bad Arolsenu obracet s žádostmi o pomoc při pátrání po blízkých, přímo do kartoték však nahlížet nemohli.

Dnešním slavnostním zpřístupněním archivu byl proces jeho odtajňování oficiálně dokončen.

Originální dokumenty archivu ITS. Díky postupnému převedení zhruba 50 milionů dokladů do digitální podoby jsou dokumenty k dispozici i národním archivům partnerských zemí ITS, tedy USA, Velké Británii, Francii, Belgii, Lucembursku, Nizozemsku, Itálii, Řecku a Polsku. Ty podepsaly protokol o otevření archivu už předloni.

S digitálními kopiemi, které tyto země obdržely, mohou nakládat, jak chtějí, ale předpokládá se, že přednostně poskytnou materiály ke studiu vědcům, institucím a novinářům. Zpřístupňování dokumentů bylo dlouho předmětem sporů mimo jiné kvůli problému ochrany osobních údajů.

Archivy obsahují záznamy o více než 17,5 milionu perzekvovaných Židů i Nežidů, ale také seznamy z transportů, rozkazy gestapa, registry z koncentračních táborů, průkazy nuceně nasazených a záznamy o úmrtích.

Originální předměty v archivu ITS. V Bad Arolsenu je také originál jednoho ze seznamů Židů, které před smrtí zachránil svitavský rodák Oskar Schindler.

Služba ITS byla založena už v roce 1943 v Londýně s cílem pátrat po nezvěstných a spojovat rozdělené rodiny.

Od roku 1946 má služba sídlo v hesenském městečku a její rozpočet ve výši 14 milionů eur (téměř 353 milionů korun) financuje německý stát.

O pátrání po zmizelých příbuzných mají lidé i více než 60 let po druhé světové válce velký zájem. ITS dostává každý měsíc na 880 dotazů, řekla televizi ZDF jedna z 280 pracovnic a pracovníků archivu Margret Schlenkeová. Objasnit se podle ní podaří zhruba třetina případů.

"Zážitky lidí, kteří hledají své příbuzné, mě stále znovu hluboce zasahují," říká Schlenkeová, která u pátrací služby pracuje už 37 let.

Složky s dokumenty z koncentračních táborů. Celou tu dobu jí lidé vyprávějí příběhy o nucených pracích, deportacích a rozdělení rodin.

Služba však také dohledávala záznamy o obětech nacistického režimu, které přežily a které potřebovaly doložit své nasazení na nucené práce při žádostech o odškodnění.

"Jak rozsahem, tak svou jedinečností tyto dokumenty ozřejmují zvěrstva, která systematicky prováděl ve velkém měřítku nacistický režim v letech 1933 až 1945," řekl ředitel ITS Reto Meister.

Foto: ITS

Autor: ČTK