Nejen bomby. Francie musí válčit s terorem i na "ekonomické frontě"

23.11. 15:15 | Autor: ČTK

Francie je podle prezidenta Françoise Hollandea ve válce s terorismem. Je to válka, v níž se bude bojovat na mnoha frontách. Hollande již zintenzivnil letecké údery proti Islámskému státu v Sýrii, vyhlásil ve Francii výjimečný stav a slíbil zvýšení výdajů na bezpečnost a obranu. Ačkoli tyto kroky mohou být zásadní pro řešení bezprostřední teroristické hrozby, k dosažení dlouhodobého úspěchu bude muset Hollande vést válku také na ekonomické frontě.

Anketa:

Jste ochotni se kvůli boji proti terorismu smířit s myšlenkou, že bude stát kontrolovat vaše telefonické hovory a elektronickou komunikaci, případně že se posílí moc a vliv ozbrojených složek? Tedy že se sníží míra vašich osobních svobod?

Ano. 26 %
Ne. 35 %
Dočasně ano. 39 %

Jedním z úkolů Francie bude podle The Wall Street Journal zmírnit vnitřní napětí tím, že zajistí lepší příležitosti lidem, u kterých hrozí radikalizace. Tento úkol však vyžaduje silnou ekonomiku, schopnou vytvářet kvalitní pracovní místa. Trh práce přitom představuje Achillovu patu funkčního období prezidenta Hollandea.

Když Hollande nastoupil do úřadu, činila míra nezaměstnanosti 9,8 procenta. Prezident slíbil, že nebude v roce 2017 usilovat o znovuzvolení, pokud na trhu práce nenastane zlepšení. Evropská komise nicméně předpokládá, že Francie letošní rok zakončí s mírou nezaměstnanosti 10,4 procenta. V příštím roce se podle komise situace výrazněji nezmění a na konci roku 2017 bude míra nezaměstnanosti nadále překračovat desetiprocentní hranici.

Míra nezaměstnanosti mládeže ve Francii činí 24 procent a nachází se nad průměrem Evropské unie. Míra nezaměstnanosti u nekvalifikovaných pracovníků je v zemi trojnásobná ve srovnání s kvalifikovanými pracovníky, upozorňuje list The Wall Street Journal.

Není přitom žádným tajemstvím, proč si francouzská ekonomika vede tak špatně. Analytici se shodují v tom, že veřejné výdaje a daně jsou ve Francii příliš vysoké. Trh práce navíc není dostatečně pružný a příliš rychlé zvyšování minimální mzdy podkopalo konkurenceschopnost francouzských podniků. To má negativní dopady na marže a produktivitu, což vede k výraznému omezování investic.

Reakce vlády

Francouzská vláda již v reakci na tyto problémy snížila firemní daně o 30 miliard eur (přes 800 miliard korun) a uzavřela s odbory dohodu umožňující uvolnění některých pravidel na trhu práce. Většina ekonomů však považuje dosavadní opatření za nedostatečná.

Představitelé Evropské komise i Mezinárodního měnového fondu (MMF) upozorňují, že trh práce ve Francii zůstává velmi zkostnatělý.

Ve střednědobém výhledu navíc nelze očekávat další snižování daňové zátěže. Podle MMF by Francie k zajištění poklesu veřejného dluhu a k vytvoření prostoru pro snížení daní musela zastavit růst veřejných výdajů. Předpokládá se však, že výdaje francouzské vlády v letošním roce stoupnou o 1,6 procenta a napřesrok o dalších 1,2 procenta.

Hollande již dal jasně najevo, že Francie kvůli zvýšeným bezpečnostním výdajům pravděpodobně nesplní stanovené rozpočtové cíle. To by sice mohlo francouzskou ekonomiku v krátkém období podpořit, zároveň by to však mohlo vést k dalšímu zhoršení produktivity a k oddálení možného snížení daní. Mohlo by to rovněž podkopat důvěru v rozpočtová pravidla eurozóny.

Nejnovější teroristické útoky v Paříži by se podle listu mohly stát dalším impulzem pro přehodnocení zastaralého ekonomického modelu Francie, ve kterém vysoká úroveň veřejných výdajů zjevně není schopna zajistit potřebnou sociální soudržnost. Hrozí však i nebezpečí, že útoky by mohly vytvořit překážky pro tržně orientované reformy. Mohly by totiž podpořit krajně pravicovou Národní frontu, jejíž vůdkyně Marine Le Penová se snaží oslovit voliče kombinací odporu vůči Evropské unii s prosazováním vysoké úrovně sociální ochrany a hospodářského protekcionismu.

Foto: ČTK

Autor: ČTK