Nejbohatší monarchové Evropy? Lichtenštejni

14.04. 06:30 | Autor: - kpa -

Milionové umělecké sbírky, daňová svoboda a subvence z Evropské unie. Všechny pomáhají lichtenštejnské knížecí rodině rozmožit její bohatství.

Jejich umělecká sbírka se podle německého listu Süddeutsche Zeitung zachovala i díky husarskému kousku dvou loajálních poddaných, kteří v posledních dnech druhé světové války propašovali prastaré malby a jiné umělecké poklady z obsazovaného Rakousko do Lichtenštejnska.

ČTĚTE TAKÉ: Češi se pokusí získat díla odvezená za války
Začal mezinárodní hon na zloděje dat knížecí banky LGT
Brusel by rád obklíčil Lichtenštejnské hraničními budkami

Jejich světově ojedinělá sbírka umění má dnes hodnotu milionů eur. Část sbírek byla v roce 2008 vydražena za celkem pět milionů eur (130 milionů korun). To je však jen malý drobet z jmění knížat, které se odhaduje na pět miliard eur.

Nejen kvůli uměleckým sbírkám jsou vládci alpského daňového ráje nejbohatšími evropskými monarchy. Britská královská rodina disponuje zhruba desetinou lichtenštejnského majetku.

Kníže Hans Adams II. ve své pracovně. A zatímco každý krok Windsorů sleduje světové veřejné mínění, čtyřiašedesátiletý kníže Hans-Adam II. ze svého hradu vysoko nad Vaduzem čile obchoduje v oblasti umění, bankovnictví či nemovitostí. Otázkám na toto téma se však jak on, tak jeho syn a korunní princ Alois odmítají.

Kníže je hlavou široce rozvětvené rodiny, která má asi sto příslušníků. Hranice mezi knížecími a státními zájmy je v Lichtenštejnsku hodně rozostřená. Nikoho z 35 tisíc obyvatel Lichtenštejnska by ani nenapadlo, že by je knížecí rodina zatížila stejnými daněmi, jako platí lidé v ostatních zemích. Základní sazba osobní daně z příjmu je totiž v Lichtenštejnsku jen 1,2 procenta.

Kontakty s Vatikánem i bankovní tajnosti

O každodenní politiku se stará vláda s parlamentem. ale bez knížecí rodiny se neobejdou. Mnoho předních vládních úřadů i pozic v justici zastávají Lichtenštejnové. Nejstarší syn Alois je od roku 2004 i hlavou státu.

Jiní členové rodiny jsou velvyslanci v Německu či Rakousku. Obzvlášť schopným diplomatem je princ Nikolaus sídlící v Bruselu. Ten má prý obzvlášť těsné kontakty s Vatikánem, což možná vysvětluje, proč Vaduz přijal ultrakonzervativního arcibiskupa Wolfganga Haase, kterého už Švýcarsko nechtělo.

Korunní princ Alois. Mezi lichtenštejnskými katolíky se také povídá, že Haas má určité slovo na vaduzském hradě. Má radit především kněžně Marii.

Rodina se však nestará jen o duševní rozvoj knížectví. Princ Max, šéf představenstva, a jeho strýček Phillip, ředitel nadační rady LGT Group, se starají o majetek společnosti, které se dříve banálně říkalo Lichtenštejnská banka.

LGT není jen největší bankou v Lichtenštejnsku, ale podle svých vlastních dat i „největší privátní investiční bankou v Evropě". Spravuje asi sto miliard švýcarských franků (zhruba bilion a 745 miliard českých korun). Hanse Adama II. muselo těžce zasáhnout, že jeden ze zaměstnanců ukradl záznamy o osobních transakcích klientů a prodal je německé vládě.

Následoval samozřejmě skandál okolo daňových úniků, které německé úřady díky těmto datům zjistily. Lichtenštejnsko nejvíc bolela újma na pověsti, že jeho finanční instituce je dokonale diskrétní.

ČTĚTE TAKÉ: Informátor německé špionáže se třese o život
Lichtenštejský kníže nazval Německo Čtvrtou říší

Země byla nedávno přinucena svůj přísný koncept bankovního tajemství opustit a začít poskytovat informace zahraničním vládám.

Hans-Adam se zase rozhodl nepůjčovat už žádné ze svých obrazů na německé výstavy.

Sedlačení jako výhodný vedlejší příjem

Kníže označil spolkovou republiku za čtvrtou říši, což mu v Německu k oblibě také nepřidalo. Lichtenštejnsko nejen bez skrupulí hospodaří s penězi, které měly být v německém státním rozpočtu, ale přijímá i dotace od Evropské unie.

Alpská romantika skrývá sídlo světového obchodu. Jen za rok 2007 dostal kníže na svůj statek v Dolním Rakousku 912 tisíc eur zemědělských dotací (asi 24 milionů korun). Tolik nedostal žádný jiný rakouský sedlák.

Statek zahrnuje tři tisíce hektarů zemědělské půdy, tři a půl tisíce hektarů lesů a 42 hektarů vinic. Vlastní také rozsáhlé lesy ve Štýrsku a tolik nemovitostí ve Vídni, že je musí spravovat zvláštní realitní firma.

Mnohem větší než všechny državy v Rakousku jsou však pozemky, na které si Lichtenštejnové dělají nároky v Čechách. Ty však i se všemi zámky a průmyslovými podniky postihlo v roce 1945 zestátnění. Všechny restituční pokusy selhaly.

Vzhledem ke kritice daňových rájů, která zazněla na summitu G20 v Londýně, možná čekají Lichtenštejnsko horší časy. Zatím však alpská zemička využívá knížecí tradice, globalizovaného obchodu i Evropské unie k tomu, aby se držela mezi nejbohatšími státy světa.

Foto: ČTK/AP, archiv Mediacop, Wikimedia Commons

Autor: - kpa -