Naložit uprchlíky na hrb Německa je špatný signál! bouří ministr

22.02. 06:22 | Autor: ČTK

Německý ministr vnitra Thomas de Maizière kritizoval rozhodnutí Rakouska přijímat jen desítky žadatelů o azyl denně, a naopak tisícovky těch, kteří mají namířeno hlavně do Německa, nechat procházet svým územím. V rozhovoru s televizí ARD to ministr označil za "špatný signál".

Anketa:

Myslíte si, že Angela Merkelová bude v červenci 2016 ještě německou kancléřkou?

Ano, ze současné migrační krize vyjde spolu s Německem jako vítěz. 20 %
Ne, o křeslo přijde. 58 %
Nevím, ale přál/a bych si to. 22 %

"To nelze, aby si některé země myslely, že mohou problém řešit tím, že naloží dodatečné břemeno na záda Německa" a nechají migranty projít, aniž by je kontrolovaly, stěžoval si de Maizière. "Už z bezpečnostních důvodů je to nepřijatelné," zdůraznil ministr.

Navzdory kritice ze strany EU a Řecka, které se obávají hromadění uprchlíků, Vídeň v pátek začala uplatňovat denní kvóty na žadatele o azyl vpouštěné do Rakouska. Nadále bude přijímat nanejvýš 80 žadatelů o azyl denně a dalších 3200 jich nechá projít do dalších zemí, jako je Německo.

"Denní kvóty se týkají žadatelů o azyl, kteří chtějí zůstat v Rakousku. To je rakouské rozhodnutí. Ale říct, že 3200 jich může pokračovat do Německa, je špatný signál," řekl de Maizière. "Ten počet je příliš vysoký, a proto si o tom musíme promluvit," upozornil německý ministr vnitra s tím, že příležitost k tomu bude příští čtvrtek na schůzce unijních ministrů vnitra.

Thomas de Maizière.

Prioritou je nyní podle de Maizièra ochrana vnějších hranic EU. Pokud ale nebudou fungovat opatření jako operace evropské agentury pro ochranu vnějších hranic EU Frontex nebo nasazení NATO a vracení uprchlíků zpět do Turecka, bude podle křesťanskodemokratického politika nutné hledat na evropské úrovni nová řešení. "V případě potřeby bude ochrana "schengenského" prostoru přesunuta na jiné hranice," naznačil de Maizière variantu vyloučení Řecka z prostoru volného pohybu osob.

V poslední době zejména země visegrádské skupiny (Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) naléhají na vytvoření alternativního plánu v podobě ochrany schengenského prostoru na nové linii severně od Řecka.