Muslimští uprchlíci přestupují v Německu na křesťanství

08.01. 09:30 | Autor: ČTK , AFP

Tuto neděli se ze Saída, Veroniky, Faridy a Matina stali křesťané. Tyto íránské a afghánské běžence pokřtil v evangelickém kostele v berlínské čtvrti Kreuzberg pastor Matthias Linke.

"Věříte z hloubi srdce, že Ježíš Kristus je váš Pán a Spasitel, a chcete jej následovat po všechny dny svého života? Je-li tomu tak, odpovězte ano," vyzval je Linke. Všichni za bouřlivého potlesku shromážděných odpověděli "Ano". Poté se od hlavy po nohy ponořili do nádrže naplněné vodou.

"Jsem nesmírně šťastný, cítím se... jak to říci?" svěřil se po křtu Matin. Tento dvacetiletý Iráčan se poprvé setkal s křesťanstvím v Řecku. Jakmile se ocitl v Německu, začal navštěvovat tento baptistický kostel, který mu doporučili jeho němečtí přátelé. Jeho sestra Farida jej následovala a na křest se začali připravovat v říjnu.

V Německu, kam loni přišlo téměř 900 tisíc žadatelů o azyl, přestupují někteří muslimští imigranti na křesťanství. Církve uvádějí, že tento jev není masivní, přesto však je významný. Statistiky neexistují.

Anketa:

Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?

"V naší diecézi je několik skupin imigrantů, kteří se připravují na křest, a stále více jich o možnost přestoupit na křesťanství žádá," uvádí katolický kněz Felix Goldinger ve městě Špýr ve spolkové zemi Porýní-Falc. Mnozí pocházejí z Íránu a Afghánistánu, někteří ze Sýrie nebo Eritrey. "Starám se nyní o skupinu 20 osob, ale nevím, kolik z nich nakonec přistoupí ke křtu," upřesňuje.

V této diecézi trvá příprava na křest téměř rok. "V tomto období je důležité, aby se zamysleli nad svým původním vyznáním, islámem, a nad důvody, proč se ho chtějí vzdát," vysvětluje Goldinger. "Samozřejmě se radujeme, že chtějí být pokřtěni, ale je velmi důležité, aby si byli svým rozhodnutím jisti," říká.

"Mnozí vyprávějí o tom, jak byli ve vlasti svědky teroristických činů páchaných ve jménu víry. V křesťanství spatřují náboženství, které hlásá lásku a úctu k lidskému životu," dodává.

Někteří Íránci byli v kontaktu s církvemi, které nejsou v Íránu, kde je konverze zakázána, uznávány, a proto museli uprchnout, vysvětluje Matthias Linke.

Jiní uprchlíci se setkali s křesťany během své strastiplné cesty do Evropy. Například jednatřicetiletý afghánský letecký inženýr Saíd strávil čtyři měsíce v Turecku u křesťana, a tak se začal o toto vyznání zajímat. Četba bible mu pomáhala v těžkých chvílích, říká Linke.

Křesťanské církve ujišťují, že nepodceňují fakt, že konverze může být motivována touhou po integraci nebo snahou podpořit tím žádost o azyl. "Jsou uprchlíci, kteří si myslí, že jim konverze usnadní zdejší pobyt," říká Goldinger. "Změnili vyznání, aby mohli zůstat v Německu? To je pro úřady podstatná otázka. Nemáme však žádné záruky. Jen se jich mohu zeptat, zda věří z hloubi srdce. Po křtu většina z nich žije jako křesťané a chodí do kostela," ujišťuje Linke.

Mimo svou novou komunitu zůstávají noví křesťané diskrétní. "V zařízeních pro uprchlíky, kde je většina muslimská, se mohou dostat do těžké situace. Mohou mít také strach o své rodiny, které zůstaly v jejich vlasti," uvádí Thomas Klammt ze Sdružení evangelických svobodných církví (BEFG) v Německu.

Odpadnutí nebo rouhání jsou v některých muslimských zemích, jako je Írán, Mauritánie, Saúdská Arábie či Afghánistán, trestným činem, za nějž hrozí vězení. Pro džihádistické skupiny, jako je Islámský stát, je konverze zločinem, který se trestá smrtí.

Matin je stále v kontaktu se svou rodinou, zejména s matkou, která s jeho přestoupením na novou víru souhlasila. "Volá mi každou neděli a ptá se, jestli jsem byl na mši," říká se smíchem.

Foto: ČTK

Autor: ČTK , AFP