Moskva odpískala Mistraly. Le Penová: Moc podlézáme USA

26.05. 16:34 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 26.05. 21:15

Šéfka francouzské krajně pravicové strany Národní fronta (FN) Marine Le Penová zavítala do Moskvy na návštěvu, charakterizovanou jako "diskrétní", protože tisk neměl k političce přístup. Le Penová se setkala s předsedou dolní komory ruského parlamentu Sergejem Naryškinem, který kvůli ruské anexi Krymu a ruské roli v ukrajinském konfliktu patří k ruským představitelům zařazeným na sankční seznam Evropské unie. Sama Le Penová sankce kritizuje jako neužitečnou komplikaci ve vztazích mezi Ruskem a EU.

Moskva oznámila, že už nepočítá se získáním dvou francouzských vojenských lodí třídy Mistral a zajímá ji už jen výše francouzské kompenzace za zrušený kontrakt. Paříž odmítla lodě dodat právě kvůli úloze Ruska v ukrajinské krizi.

Pravicová politička Le Penová kritizuje Francii za podlehnutí vlivu USA. Le Penová řekla, že francouzská vláda příliš podléhá americkému vlivu, a proto se přidala k sankcím. "Problém je v tom, že francouzská vláda - jak předchozí, tak nynější - je příliš pod vlivem Američanů. A je třeba říci, že USA sehrály v přijetí sankcí proti Rusku významnou roli," uvedla. Vše se prý změní "v polovině roku 2017, zvolením Marine Le Penové prezidentkou republiky".

Le Penová také řekla, že s Naryškinem vidí situaci ve světě "často shodně" a varovala před "novou ekonomickou krizí, zejména v souvislosti s problémy Řecka a Itálie."

Le Penová navštívila Moskvu také loni v dubnu, zatímco její otec Jean-Marie Le Pen v loni v říjnu, kdy označil Krym za odvěkou součást Ruska.

Zatímco vztahy Ruska se Západem se kvůli ukrajinské krizi zhoršily na nejnižší úroveň od konce studené války, Moskva se snaží posílit vztahy s krajně pravicovými uskupeními v Evropě. Dodala však, že v Moskvě se objevují francouzští zákonodárci i z jiných stran.

V březnu se v Petrohradu konal sraz evropských neonacistů, uspořádaný pod pláštíkem fóra ruských konzervativců a vlastenců. Akce se zúčastnily asi čtyři stovky lidí z 15 zemí, včetně krajně pravicových uskupení z Německa, Bulharska, Řecka, Itálie či Srbska. Kvůli tomu naopak odřekla účast například francouzská Národní fronta či maďarský Jobbik.
Všechny ale s Kremlem podle tisku spojuje odpor vůči západním sankcím proti Rusku a financování v podobě výhodných ruských půjček.

FN si podle francouzských médií půjčila u banky vlastněné Rusy devět milionů eur (téměř 247 milionů Kč), nyní však Le Penová ujistila, že v Moskvě není kvůli případným dalším půjčkám. Odmítla však říci, zda má na programu své "velmi krátké návštěvy" ještě nějaké další schůzky. Naryškin v krátkém prohlášení označil FN za "jednu z vůdčích politických sil Francie".

Foto: ČTK , Doležal Michal, imago stock&people

Autor: ČTK