Migrace i brexit. Malta přebírá předsednictví v těžké době

30.12. 11:39 | Autor:

Evropské unii bude od ledna na půl roku předsedat Malta, tedy země, představující pouhých 0,08 procenta unijní populace. Kormidla EU se ostrov ve Středozemním moři ujímá v komplikované době, kdy zdaleka není zažehnána migrační krize, přetrvávají hospodářské potíže a nejpozději březnu by měla Británie oznámit, že z unie hodlá odejít.

Priority maltského předsednictví jsou tři a nechybí mezi nimi migrační problematika. Malta je do roku 2020 poslední středomořskou zemí, která unii povede. Právě přes Středozemní moře do Evropy stále míří desetitisíce afrických migrantů. A právě v maltské Vallettě se na konci roku 2015 unie poprvé dohodla na rozšíření spolupráce s africkými státy, které je nyní jednou z klíčových částí mixu kroků, jimiž se unie hodlá s migrací vypořádat.

Jako konkrétní cíle si Malta v migrační problematice vytkla snahu posílit společný unijní azylový systém tak, aby bylo možné "spravedlivěji rozdělovat migrační zátěž mezi členské země". Právě Malta má pokračovat v hledání shody nad návrhem Evropské komise, který v reformě azylového systému počítá také s případným povinným přerozdělováním migrantů v krizové situaci. To některé státy, především z východu EU, jednoznačně odmítají.

Malta chce ovšem tlačit také na to, aby byl úspěšně dokončen loni započatý program přerozdělení 160 tisíc žadatelů o azyl z Itálie a Řecka. Také to ale některé unijní země odmítají a Slovensko a Maďarsko se kvůli věci soudí.

Dalšími prioritami jsou, jak uvádí i web předsednictví, jednotný trh, bezpečnost, sociální začleňování a vztahy s evropskými sousedy. A také námořní problematika - ta z pochopitelných důvodů nebyla v centru pozornosti Slovenska, které jako předsednická země končí.

Malta, která vstoupila do EU v roce 2004, se své předsednické role ujímá poprvé.

Místopředseda tamní vlády Louis Grech nedávno v Bruselu prohlásil, že je nejvyšší čas konkrétním způsobem řešit nejistoty a obavy, které cítí evropští občané. Za maltského předsednictví budou ve významných volbách hlasovat Nizozemci, Francouzi a velmi pravděpodobně také Italové. Ve všech těchto hlasováních mohou uspět lidé či strany, kteří právě na strachu a nejistotách společně s protievropskou rétorikou staví svou politickou kariéru.

Foto: ČTK , Zehl Igor