Migrace cloumá severem EU. Švédsko na nacionalistické vlně

06.09. 12:01 | Autor: Jan Brodníček

Muslimské ženy na předvolebním setkání Švédských demokratů.

Švédové půjdou tento víkend k parlamentním volbám. Jejich hlavním tématem je imigrace a kriminalita. Těží z toho pravicově populističtí Švédští demokraté, kteří podle všeho zaznamenají nejlepší výsledek ve své historii.

Švédsko bylo vždy otevřenou mírumilovnou zemí. A světu dalo slovo "lagom" - označení pro koncept spokojenosti s obyčejným životem, jenž se v posledních dvou letech stal ještě populárnějším než módní dánský trend hygge. Jenže obyvatelé desetimilionové země moc spokojení nejsou, a až budou vhazovat lístek do urny, patrně se to projeví. Hrozí, že volby nabourají léta trvající pořádky.

Skandinávské království je jednou z posledních bašt sociální demokracie v Evropě. Středolevá strana zde byla vždy ze všech nejsilnější, ať už vládla, nebo stála v opozici. Letos ale má co dělat, aby svoje výsadní postavení udržela. Pod vedením premiéra Stefana Löfvena, někdejšího svářeče a odboráře, neodvratně míří k nejhoršímu výsledku ve své novodobé historii. "Upřímně řečeno, průzkumy nevypadají dobře pro žádnou stranu vyjma Švédských demokratů," řekl serveru Politico Anders Ygeman, šéf sociálnědemokratických poslanců a bývalý ministr vnitra.

Ohně jako na zavolanou

Sondáže přisuzují sociálním demokratům podporu nejvýše 25 procent voličů, o druhé místo se přetahuje konzervativní Umírněná strana právě se Švédskými demokraty (SD), obě jsou zhruba na 20 procentech. Od voleb v roce 2014 stoupla podpora SD téměř dvojnásobně. Před několika týdny dokonce některým průzkumům vévodili. Nyní jsou na tom trochu hůře, pomoci by jim ale mohlo to, co se odehrávalo v polovině srpna v druhém největším městě Göteborgu a okolí.

Maskovaní mladíci tam zapálili asi stovku aut a Löfven se zmohl jen na nepříliš razantní reakci ve švédském rozhlase. "Jsem opravdu překvapen. Těch lidí se ptám: ‚Co to k čertu děláte?' Působí to velmi koordinovaně, téměř jako vojenská operace." Podobné nepokoje nejsou ve Švédsku novinkou. Už v květnu 2013 propukly v reakci na policejní brutalitu vůči imigrantům násilnosti na stockholmském předměstí Husby. Pro švédskou rovnostářskou společnost to tehdy byla velká rána. Jako by se seveřané styděli, že se něco takového děje právě u nich.

Zatímco ostatní strany se zdráhají dávat integraci cizinců a kriminalitu do souvislosti, Švédští demokraté s tím vůbec nemají problém. A z tématu se jim daří těžit maximum, přestože statistiky ukazují, že k výraznému nárůstu zločinnosti nedochází (113 vražd loni, 106 v roce 2016 a 112 rok předtím) a azylová politika byla zpřísněna (163 tisíc příchozích v roce 2015, 25 tisíc v loňském roce). "Nemáme žádné no-go zóny," říká policejní prezident Anders Thornberg s odkazem na oblasti údajně kontrolované skupinami osob, jež by zakazovaly vstup jiným lidem. Tvrdí, že americký prezident Donald Trump musel mít špatné informace, když loni napsal na Twitter: "Podívejte se, co se děje ve Švédsku".

Zkreslující statistiky

Vodu na mlýn protiimigračních nálad přilily nedávno zveřejněné statistiky, podle nichž přes polovinu případů sexuálních útoků ve Švédsku za posledních pět let spáchali lidé narození mimo Evropu. Švédská televizní stanice SVT navíc uvedla, že za tu dobu bylo zaznamenáno 843 soudně prokázaných znásilnění nebo pokusů o znásilnění - 197 z nich spáchaly osoby pocházející z Blízkého východu či severní Afriky, 134 pachatelů bylo z jižní Afriky a 96 z dalších oblastí mimo Evropu. SVT dále uvádí, že pokud jde o znásilnění či pokus o znásilnění v případech, kdy oběť útočníka neznala, pocházeli pachatelé z ciziny dokonce v osmdesáti procentech případů.

Jak ale upozornil informační server BBC, švédská televize pracuje jen s případy, kdy již proběhl soud a padl rozsudek. Ve Švédsku byly během uplynulých let nahlášeny tisíce znásilnění a o původu podezřelých se v těchto případech statistiky nevedou. V roce 2015, kdy ve Švédsku vrcholila migrační krize, v zemi klesl počet nahlášených znásilnění o dvanáct procent. BBC také upozorňuje, že Švédsko letos zpřísnilo zákony a sex bez jasného souhlasu obou zúčastněných považuje za znásilnění, zatímco dříve musel žalobce prokázat, že vůči oběti bylo použito násilí nebo že byla zneužita v době, kdy se nemohla bránit.

SVT poté připustila, že ve Švédsku jsou tisíce dalších případů nahlášených jako znásilnění, u nichž nedošlo k verdiktu ani k určení národnosti pachatele, a že údaje uvedené ve zmíněném pořadu tedy mohou být zkreslené.

Zástupci Švédských demokratů ovšem ihned začali volat po tom, aby cizinci odsouzení za znásilnění byli okamžitě deportováni ze země. Integrace cizinců a kriminalita je tématem číslo jedna. Vláda se stokrát může chlubit tím, že ekonomika šlape (HDP rostl mezi lety 2012 a 2017 průměrně o 2,3 procenta a nezaměstnanost činí zhruba šest procent), bude jí to ale k ničemu. "Migrace, právo a pořádek přitom nebyly středobodem žádných předešlých voleb," upozorňuje Gunnar Strömmer, který vede kampaň konzervativců.

Vlivná opozice

Nacionalističtí a protievropští Švédští demokraté tedy vyhráli v podstatě ještě předtím, než volby vůbec začaly. Podobně jako třeba Strana pro svobodu Geerta Wilderse v Nizozemsku dokázali z pozice "prašivé" partaje posunout uvažování veřejnosti a političtí soupeři se tomu museli přizpůsobit. Předsedovi Jimmiemu Akessonovi, jenž před čtyřmi lety zápasil se syndromem vyhoření, proto ani nevadí, že Švédští demokraté budou nadále působit v opozici - jak sociální demokracie, tak Aliance, uskupení pravicových stran, s nimi odmítají spolupracovat. Pomůže jim, pokud vznikne jako obvykle menšinový kabinet. "Budeme mít významný vliv. Jsme připraveni svrhnout jakoukoli vládu, která nepovede Švédsko správným směrem," varuje Akesson. Během rozpočtové krize v roce 2014 už to udělal. Löfven pak odvrátil nové volby jen díky obdobě opoziční smlouvy, jež SD dočasně vyšachovala ze hry.

Foto: ČTK/AP , Michael Probst

Autor: Jan Brodníček