Mayová jednala kvůli žádosti o odklad brexitu i s Macronem

09.04. 21:16 | Autor: ČTK | Aktualizováno: 09.04. 21:48

Britská premiérka Theresa Mayová a francouzský prezident Emmanuel Macron.

Po Berlínu britská premiérka Theresa Mayová navštívila i Paříž, kde jednala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem ve snaze získat podporu pro odklad britského vystoupení z Evropské unie. Downing Street po schůzce zveřejnila jen obecně formulované prohlášení, že premiérka Macrona informovala o vývoji brexitových rozhovorů s opozičními labouristy. Ujistila jej také, že její vláda dělá vše pro to, aby se vyhnula účasti Británie v evropských volbách.

Macron před několika dny prohlásil, že EU nemůže být trvale rukojmím politické krize ve Spojeném království. Londýn vyzval, aby konečně přišel s nějakým plánem, nebo jej na konci týdne čeká odchod z EU bez dohody, jejíž ratifikace se zadrhla v britském parlamentu.

Nejmenovaný činitel Elysejského paláce ale už odpoledne řekl agentuře Reuters, že Francie se nestaví proti odkladu, nicméně rok, o němž se v této souvislosti mluví, považuje za příliš dlouhý. Dodal, že v případě dlouhého odkladu by byly potřeba "velmi silné záruky", že se Británie jako vystupující stát nebude podílet na klíčových rozhodnutích EU, jako je například volba nového šéfa Evropské komise nebo rozpočet.

Sedmadvacítka podle tohoto představitele může rovněž v případě dlouhého odkladu požadovat prověrky, zda Británie plní své závazky nebo nemaří unijní rozhodovací proces.

Mayová minulý týden požádala o odklad termínu brexitu do 30. června. O její žádosti budou ve středu v Bruselu na summitu rozhodovat prezidenti a premiéři sedmadvacítky.

Britská premiérka rovněž jednala v Berlíně s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Ze setkání nebyly k dispozici téměř žádné konkrétní informace. Podle agentury AFP Merkelová po schůzce řekla svým spolustraníkům z CDU, že považuje za "možný" odklad do začátku roku 2020.

Plán, který na summitu Mayová předloží, musí být ale podle nich jasný a musí mít na britské straně jednoznačnou politickou podporu.

Podle dokumentu s předběžnými závěry summitu, do kterého měla ČTK možnost nahlédnout, umožní sedmadvacítka odklad britského odchodu z EU "jen na nezbytně nutnou dobu" a rozhodně ne déle než do zatím nedomluveného konkrétního data. Šéf summitů EU Donald Tusk dnes uvedl, že odklad by měl být nejvýše roční. Mayová minulý týden požádala o odklad termínu brexitu na 30. června.

Podle šéfa vyjednávacího týmu EU Michela Barniera by délka odkladu měla záviset na tom, k čemu přesně bude chtít Mayová dodatečný čas využít. Barnier doufá, že aktuální jednání britské vlády s opozičními labouristy by mohlo poprvé za dlouhé měsíce umožnit vznik dostatečně široké většiny v britském parlamentu, která by mohla domluvený postup podpořit.

Mezistranické rozhovory ale byly zatím bezvýsledné. Labouristé večer oznámili, že ze strany britské vlády zatím "nezaznamenali jasný posun". Jednání mají pokračovat ve čtvrtek.

Zástupce rumunského předsednictví EU dnes s odkazem na spekulace v Británii odmítl, že by jakýkoli další postup mohl předpokládat znovuotevření už dojednaného textu brexitové dohody. Naopak na žádost o změny v politické deklaraci o budoucích vztazích Británie s EU po brexitu je podle Barniera unie připravena reagovat pružně a rychle.

Český premiér Andrej Babiš před mimořádným summitem EU označil Británii za velkého spojence. "A pokud by to dopadlo předčasnými volbami a druhým referendem, aby zůstali (v EU), byl by to ideální stav," dodal podle tiskové zprávy svého úřadu.

Odejít z EU bez dohody 12. dubna nechce ani britský parlament, který v pondělí schválil návrh zákona, který tento krok vylučuje. Zákon se spíše symbolickou hodnotou dává poslancům možnost zavázat Mayovou, aby vyjednala odklad brexitu, pokud by v pátek hrozilo Británii neřízené opuštění EU.

Právě kvůli této normě se dnes poslanci museli vyslovit i k žádosti Mayové o odklad. Dolní sněmovna sice tento postup odsouhlasila, ale jen díky podpoře opozice. Britský tisk proto píše o "prohlubující se válce mezi toryi".

Dosud schválení brexitové dohody v Dolní sněmovně vždy ztroskotalo především na odporu severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), ale i euroskeptických konzervativních poslanců sdružených ve skupině ERG. Tuto skupinu dnes opustil jeden z jejích členů, poslanec Daniel Kawczynski, jenž své kolegy požadující co nejdůslednější oddělení Británie od unijních struktur označil za "snílky", kteří v tuto chvíli brexit nejvíce ohrožují.

Foto: ČTK , Francois Mori

Autor: ČTK