Maďarské volby mohou zhoršit vztahy se Slovenskem

11.04. 09:00 | Autor: - red -, ČTK

Pokud dubnové parlamentní volby v Maďarsku dopadnou v souladu s aktuálními předpověďmi, čeká tamější stranický systém zásadní proměna. Pravicový Fidesz vystřídá u moci socialisty, kteří zemi vedli posledních osm let. Odhady rovněž ukazují na razantní nástup krajní pravice reprezentované Hnutím za lepší Maďarsko.

Výsledek voleb by mohl ohrozit již tak chladné vztahy Budapešti s Bratislavou. Populistická Slovenská národní strana (SNS) a Směr-sociální demokracie vykreslují šéfa nejsilnější maďarské strany Fidesz Viktora Orbána, podle průzkumů budoucího maďarského premiéra, jako hrozbu, napsal tento týden zpravodajský web hnonline.sk.

Orbán totiž během volební kampaně představil záměr udělit Maďarům žijícím v zahraničí občanství. Hovořil také o svolávání maďarských firem sídlících na Slovensku zpět do vlasti a naznačil prosazování autonomie maďarské menšiny, která obývá jih Slovenska.

Nedávno také oznámil, že po svém vítězství bude nejdříve jednat s "Maďary z Felvidéku (Horní Uhry)", teprve potom se slovenskou vládou, poznamenal hnonline.sk. Před časem také Slovákům vzkázal, že mají komplexy, protože ve srovnání s Maďary musejí bojovat o vlastní národní identitu.

Mesterhazy, kandidát socialistů na premiéra. Orbánovy výpady využívá především SNS, pozadu nezůstává ani Směr-SD slovenského premiéra Roberta Fica. Před slovenskými červnovými volbami je takzvaná maďarská karta a zastrašování voličů nebezpečím z Budapešti aktuální, jak již dříve předpokládali politologové.

"Vzájemné vztahy mezi zeměmi se po volbách zřejmě vyhrocovat budou, očekávám radikalizaci," citoval server hnonline.sk politologa Juraje Marušiaka. Orbánův ostrý kurz podle něj vyplývá z požadavku voličů.

Politolog a slovenský Maďar László Öllös považuje obavy Orbána za zbytečné. "Vše je dělané jen verbálně, aby měli voliči strach a volili strany, které se chovají dostatečně militantně," řekl. Jako premiér může podle něj Orbán dokonce pozitivně překvapit. Před slovenskými volbami také zřejmě nebude chtít nahrávat SNS či Směru-SD.

Další politolog Michal Horský se podle hnonline.sk domnívá, že lepším vztahům mezi Budapeští a Bratislavou by pomohla obměna současné slovenské vládní koalice. Zvláště přítomnost SNS kontroverzního Jána Sloty vnímají Maďaři nelibě. Stabilizaci sousedských poměrů by mohla zajistit vládní přítomnost Křesťanskodemokratického hnutí (KDH) a strany zaměřené na maďarskou menšinu Most-Híd.

Elita Jobbiku. Na nacionalistickou notu zahrálo v maďarské předvolební kampani také ultrapravicové Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik). Šéf Jobbiku Gábor Vona slíbil, že bude v parlamentu tvrdý.

Prohlásil, že "vylije nočník", na kterém dosud seděli vládní socialisté a opoziční Fidesz. Na první zasedání parlamentu chce přijít ve stejnokrojové vestě Maďarské gardy, kterou založil Jobbik, napsal na svém webu slovenský list Pravda.

Jobbik, který bude ve volbách soupeřit se socialisty o druhé místo, voliče láká na řešení "cikánské kriminality", nulovou toleranci vůči politické kriminalitě a zdanění zisků nadnárodních společností.

Národní shromáždění je jednokomorový parlament, který sestává z 386 poslanců volených na čtyřleté funkční období. Parlament je volen takzvaným supersmíšeným volebním systémem, který spojuje proporční a většinovou volbu.

Celkem 176 poslanců je voleno většinovým systémem v jednomandátových obvodech, dalších maximálně 152 zákonodárců je voleno proporčně na základě regionálních kandidátek; zbylá křesla jsou obsazována z celostátních kandidátních listin stran.

Ctitelé husarských tradic v Maďarsku u voleb (volby do EU 2009).

Hlavní aktéři maďarské politické scény

Hnutí za lepší Maďarsko (Jobbik)
     Krajně pravicová nacionalistická strana založená na podzim 2003. Do širšího povědomí vstoupila v době násilných protivládních demonstrací v roce 2006. Ve volbách do Evropského parlamentu loni v červnu získala 14,77 procenta hlasů a obsadila tři křesla.
     Se stranou je propojena extremistická polovojenská organizace Maďarská garda, založená v srpnu 2007 a od loňského července soudně zakázaná. Organizace nicméně dál působí nezákonně. Předsedou strany je Gábor Vona. Podle průzkumů by ji mohlo podpořit zhruba 11 až 18 procent voličů.

Je možná jiná politika (LMP)
     Ekologicky zaměřená strana byla založena teprve loni v únoru. Jejím hlavním cílem je zvyšování kvality zastupitelské demokracie, sociální spravedlnosti a životního prostředí. Oslovuje zejména voliče znechucené politickou situací v zemi. Průzkumy jí dávají šanci na zisk dvou až pěti procent hlasů.

Maďarská socialistická strana (MSZP)
     Strana sociálnědemokratického typu vznikla v říjnu 1989 po rozpuštění do té doby vládnoucí Maďarské socialistické dělnické strany. I přes propad obliby v posledních letech je hlavní silou maďarské levice. V letech 1994 až 1998 a od roku 2002 do loňského jara byla vládní stranou. V současnosti podporuje kabinet nestraníka Gordona Bajnaie, v němž má své zástupce.
     Předsedou strany je Ildikó Lendvai, ale volebním lídrem se stal šestatřicetiletý místopředseda Attila Mesterházy. Volební průzkumy z poslední doby dávají socialistům šanci na získání 12 až 21 procent hlasů.
Maďarské demokratické fórum (MDF)
     Konzervativní, křesťansky a národně orientovaná strana byla založena v září 1987. V první polovině devadesátých let byla vůdčí silou pravice. Ve vládě bylo MDF zastoupeno v letech 1990 až 1994 a 1998 až 2002.
     Z voleb v roce 1990 vyšlo MDF jako vítěz, ale jeho voličská podpora se postupně propadala a strana se od roku 1998 stala závislou na předvolební koalici s Fideszem. Do letošních voleb jde MDF společně se Svazem svobodných demokratů a průzkumy mu dávají šanci na zisk maximálně tří procent.

Svaz mladých demokratů-Maďarský občanský svaz (Fidesz-MPS)
     Fidesz vznikl původně jako nezávislá mládežnická organizace na jaře 1988 z iniciativy protikomunisticky naladěných studentů. Původně liberální strana ztratila v polovině 90. let svůj generační charakter a zároveň provedla ideový posun směrem ke konzervatismu a národní a křesťanské orientaci. Spolu s tím strana přijala i nový název Fidesz - Maďarská občanská strana, který v roce 2003 upravila do současné podoby.
     Dlouholetým předsedou strany je Viktor Orbán, který na konci 80. let stál u jejího zrodu. V letech 1998 až 2002 byl Fidesz hlavní vládní stranou. Podle březnových průzkumů veřejného mínění by mohla strana obdržet 57 až 67 procent hlasů.

Svaz svobodných demokratů (SZDSZ)
     Liberální strana založená v listopadu 1988. V období přechodu k demokracii se vyznačovala radikálním antikomunismem. V letech 1994 až 1998 a od voleb v roce 2002 do dubna 2008 tvořila spolu se socialisty vládní koalici.
     Ve volbách v roce 1990 skončila SZDSZ na druhém místě, ale postupně se zařadila mezi malé parlamentní strany. Kvůli riziku, že by nemusela překročit pětiprocentní práh, jde SZDSZ letos do voleb spolu s Maďarským demokratickým fórem.