Maas: Díváme se i na Východ, podpoříme Iniciativu tří moří

18.09. 15:28 | Autor: ČTK

Německo se chce stát "stavitelem mostů" pro novou východní politiku Evropské unie. Překvapivě to v úterý podle agentury DPA prohlásil v Bukurešti německý ministr zahraničí Heiko Maas v souvislosti s takzvanou Iniciativou tří moří, k níž se Berlín dosud stavěl s velkou skepsí. Ke vzniku iniciativy dali v roce 2015 popud prezidenti Polska a Chorvatska s cílem posílit vazby zemí ležících mezi Černým, Baltským a Jaderským mořem; účastníkem projektu je i Česko.

Zapojením do dosud 12členné iniciativy chce Německo působit proti odstředivým tendencím uvnitř EU. "Věřím, že je i uvnitř Evropské unie důležitým signálem, že země jako Německo se dívá nejen na Západ, ale především zahrnuje do svého zorného pole také své východoevropské sousedy, a to i mimo Evropskou unii," prohlásil v úterý Maas na summitu Iniciativy tří moří. "To je to, co označujeme jako novou východní politiku," dodal sociálnědemokratický (SPD) politik.

Iniciativa tří moří dosud platila za protiváhu západní osy Paříž-Berlín, poznamenala agentura DPA. Státy od Estonska po Bulharsko chtějí prosazovat mimo jiné své zájmy v infrastrukturních projektech a v oblasti zásobování energiemi.

Německý zástupce se zúčastnil schůzky Iniciativy tří moří poprvé. Maas přitom oznámil, že usiluje o trvalé členství v iniciativě. "Chceme tohoto fóra i v budoucnu využít k tomu, abychom se silněji vložili do diskusí, které vedou naši východoevropští sousedé," prohlásil německý ministr. Německo chce podle něj ve fóru hrát "aktivní roli".

Maase do Bukurešti pozval rumunský prezident Klaus Iohannis, který stejně jako předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker podpořil trvalou účast Německa na těchto setkáních. Šéf polské diplomacie Mateusz Morawiecki se naopak ve svém proslovu o Německu vůbec nezmínil, informovala DPA. Přijetí nového člena do uskupení musejí schválit všechny členské státy.

Moderátor evropské jednoty

Dvanáct dosavadních zemí iniciativy zaujímá třetinu rozlohy EU a reprezentuje přibližně pětinu obyvatel EU. Maas zdůraznil, že Německo jakožto stát u Baltského moře ke skupině náleží nejen geograficky, ale také historicky, politicky a hospodářsky. Argumentoval mimo jiné tím, že východní Německo po znovusjednocení prošlo podobným transformačním procesem jako mnohé země ve východní části EU. Kromě toho je Německo pro každý členský stát Iniciativy tří moří zásadním hospodářským partnerem.

Členství Německa zesílí pozornost jižních a západních členů EU vůči jejich východním partnerům, je přesvědčen Maas. Německo chce "být stavitelem mostů a moderátorem v duchu evropské jednoty", shrnul šéf německé diplomacie.

Dosud se Německo na iniciativu dívalo spíš kriticky. Existovaly obavy, že uskupení by mohlo Evropu rozklížit. DPA v té souvislosti připomíná, že součástí iniciativy jsou i země takzvané visegrádské čtyřky, které patří mezi nejostřejší odpůrce kancléřky Angely Merkelové v oblasti uprchlické politiky.

Také v energetické politice existují mezi Německem a jeho východními sousedy rozpory. Například výstavba plynovodu Nord Stream 2 z Ruska do Německa vyvolává na východě EU obavy z příliš velké závislosti na dodávkách ruských energetických surovin.

Maas se už v červnu v jednom projevu vyslovil pro novou evropskou východní politiku. Podle něj je třeba naučit se Evropu vidět očima ostatních Evropanů. Vztyčováním poučujícího ukazováčku ze strany Berlína se přitom dosáhne méně než chytrými nabídkami k vyrovnání zájmů.

Pojem východní politika pochází od někdejšího západoněmeckého kancléře Willyho Brandta (SPD), který od roku 1969 usiloval o sblížení s východoevropskými komunistickými zeměmi. Brandt za to dostal Nobelovu cenu za mír a pro SPD jde dodnes o tradiční ústřední linii její zahraniční politiky.

Foto: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Autor: ČTK