Luxusní dům za tři tisíce korun. Domovní losovačky u sousedů

22.07. 19:45 | Autor: Marek Kerles

Úřady v mnoha zemích si nevědí rady s novým způsobem prodeje nemovitostí. Někteří vlastníci se totiž snaží prodat dům nikoliv přímo, ale formou speciální loterie. Zatímco v některých státech, včetně Česka, je tento prodej zakázán, například v Rakousku ho zákony povolují.

Tři roky se majitel luxusní vily v rakouském Klagenfurtu marně snažil prodat dům za cenu, kterou si představoval. Nabízená cena v přepočtu 26 milionů korun se zájemcům zdála příliš vysoká, vlastník na ní ale trval. "Budete muset jít s cenou dolů, ceny nemovitostí klesají," slyšel od realitních kanceláří. Jenže majitel vily se s takovým vysvětlením nehodlal smířit. A vymyslel proto geniální, i když na první pohled naprosto nereálné řešení, které bude vyhovovat všem. Svůj dům skutečně prodal za požadovaných 26 milionů, ovšem kupec zaplatil pouze necelé tři tisíce. Jak je to možné?

Majitel vily místo přímého prodeje vypsal v roce 2008 vlastní loterii, v níž zájemcům nabídl celkem deset tisíc losů po 99 eurech (26 tisíc korun). Když losy vyprodal, nechal je slosovat u notáře. Šťastný výherce tedy skutečně získal dům za necelých 100 eur a bývalý majitel luxusního domů zinkasoval požadovaných 26 milionů. A všichni byli spokojení. "Nikdy jsem nic nevyhrál, je to fantastické. Mám tři děti," rozplýval se výherce v rozhovoru s rakouským serverem oe24.

Zatímco výherce i úspěšný prodejce mohli slavit, daňovým úředníků a politikům nejen v Rakousku přidělala první úspěšná "domovní loterie" vrásky na čele. A přidělává je vlastně dodnes. Jakmile první loterie, německy zvaná "hausverlösung" skončila, nápadu se zcela pochopitelně chopili i další podnikavci. A s loteriemi se doslova roztrhl pytel. Než se státní aparáty vzpamatovaly, v Rakousku se během krátké doby prodaly prostřednictvím prodeje losů další čtyři nemovitosti, v Německu pět. Zároveň začaly vznikat specializované servery, nabízející služby "hausverlösung". Chcete se stát majitele apartmánu v Karibiku nebo na Mallorce? Není nic jednoduššího. Kupte si los!

Losy (ilustrační foto). Jenže je "hauverlösung" opravdu legální? V hazardu přece nemůže podnikat každý! Kdo chce spustit loterii, musí splnit řadu přísných podmínek, vyžádat si státní souhlas, odvézt 90 procent zisku na humanitární účely, zaplatit speciální daň. Za "černé" loterie hrozí vysoké tresty odnětí svobody podobně jako třeba za nelegální provoz hracích automatů. Hausverlösung tak spustilo právní bitvu, která v různých obměnách a v různých zemích trvá dodnes. Rakouské ministerstvo financí na základě rozhodnutí soudu nakonec dospělo k závěru, že takzvané domovní losovačky zákon neporušují. Přijalo tak argumentaci provozovatelů "hausverlösung", že se o klasickou loterii nejedná. Majitel nemovitosti totiž prodejem losů nevydělává, nevytváří zisk, ale pouze jiným způsobem prodává nemovitost, kterou by stejně tak mohl prodat na realitním trhu. I když třeba za nižší cenu.

Naproti německé státní orgány se proti domovním losovačkám tvrdě postavily. Německé ministerstvo financí "hausverlösung" zakázalo a v roce 2010 byl dokonce odsouzen k dvouleté podmínce člověk, který provozoval jeden z internetových serverů, nabízejících zprostředkování losovaček. Jenže v době internetu bez hranic jsou národní zákazy účinné jenom částečně. Například Španělsko, Kypr či některé další země "hausverlösung" za určitých podmínek povolují a nikdo nemůže zakázat Němci nebo Čechovi, aby si koupil los, s nímž může získat nemovitost v zahraničí.

Česko přitom patří podobně jako Německo ke státům, kde lidé "losovat" o nemovitosti nemohou. Tvrdí to alespoň ministerstvo financí. Přitom zájem o prodej domů formou losovaček je i v Česku. "Ministerstvo financí obdrželo v minulosti celou řadu dotazů od fyzických i právnických osob na to, za jakých podmínek by bylo možné získat hotovost za nemovitost na základě vydání, prodeje a následného slosování losů," potvrdila už dříve TÝDNU mluvčí ministerstva Kateřina Vaidišová.

Zákon o loteriích podle ní sice výhru v podobě nemovitostí připouští, avšak tato forma výhry se vztahuje pouze na soutěže, ankety a jiné akce o ceny. V nich se provozovatel zavazuje, že slosovaným účastníkům vyplatí cenu například na základě toho, že si koupili určité zboží nebo využily určitých služeb. Takzvané domovní losovačky, při nichž je provozovatelem loterie přímo majitel nemovitosti, však údajně české zákony nepřipouštějí. "Bylo by to v příkrém rozporu s podmínkami, uvedenými v zákoně o loteriích. Postih za porušení zákona se v tomto případě pohybuje až do výše 10 milionů korun," uvedla Vaidišová.

Nábřeží v rakouských Alpách. Češi si tedy mohou kupovat losy na "hausverlösung" v zahraničí, prodávat však domy tímto způsobem nemohou. Otázkou však zůstává, jak by dopadl případný soudní spor, který by některý nespokojený zájemce o "losování" vyvolal a při dotáhl dokonce. Podobně totiž příznivci hausverlösung zvítězili i v Rakousku. Aby se ale vlk nažral a koza zůstala celá, rakouské ministerstvo financí rozhodlo šalamounsky. Domovní losovačky sice povolilo, ovšem zároveň jim dalo přísný zákonný rámec. Vyhlašovatel ale nesmí prodat víc losů než kolik jich stačí celkem k pokrytí nabízené domu, z výtěžku musí zaplatit dvanáctiprocentní daň a ještě 3,5 procenta daně speciální. Zároveň musí zaručit důkladnou registraci všech zájemců a notářský dohled.

Snaha některých států hausverlösung zregulovat a nikoliv přímo zakázat, přitom paradoxně vedla k útlumu tohoto způsobu prodeje domů víc než samotný zákaz. Zvýšily se totiž náklady prodejců nemovitostí i riziko, s nímž do prodeje losů vstupují. Zatímco první "losovačky" provázel obrovský mediální zájem, který provozovatelům loterií zajišťoval neplacenou reklamu, dnes je losovaček po celém světě tolik, že to média vůbec nezajímá. Provozovatel si proto musí zajistit nákladnou propagaci sám z vlastních peněz. Když se mu pak všechny losy nepodaří prodat, může dokonce skončit ve výrazném minusu.

Omezit riziko se někteří provozovatelé loterií v Rakousku snaží tím, že si při zahájení loterie v podmínkách vyhradí právo ponechat si část ceny losu i v případě, kdy nedojde na losování. Sázející tedy dostane sice peníze zpátky, ovšem nikoliv všechny. Určitou část si na základě smlouvy ponechá provozovatel na úhradu nákladů. I za těchto podmínek však některým majitelům nemovitostí zbyly oči pro pláč. Příkladem může být známá rakouská zpěvačka Stefanie Wergerová. Ta se pokusila zpěněžit svou luxusní vilu ve Štýrském Hradci prostřednictvím prodeje celkem 16 999 losů po 99 eurech.

Po roce se jí ale nepodařilo udat ani polovinu losů a loterii musela zrušit a lidem peníze za losy vrátit. I když si na základě smluvních podmínek z každého vráceného losu ponechala 15 EUR, tato částka údajně ani zdaleka nepokryla všechny náklady. I z tohoto smluvního poplatku si navíc stát ponechává dvanáctiprocentní daň. "Přišla jsem prostě o velké peníze," svěřila se rakouským médiím Wergerová, čímž odradila řadu dalších zájemců o prodej domů formou "hausverlösung".

Chata u jezero Dösner. Mnohem opatrnější než na začátku však nejsou jen majitelé nemovitostí, ale také zájemci o jejich domy. Podobně jako v mnoha jiných případech se totiž své příležitosti chopili i nejrůznější podvodníci a neprůhledné firmy, sídlící v daňových rájích. Stovky lidí přišli o peníze tím, že si na internetu koupily losy, které se nikdy nelosovaly a žádná výhra ve skutečnosti neexistovala. K útlumu "hausverlösung" ale přispěl i opakovaný neúspěch legálních loterií.

Začalo totiž přibývat případů, kdy byla loterie pro malý počet prodaných losů zrušena. A i když sázející dostali peníze nazpátek, museli se vzdát třeba pětiprocentního poplatku za náklady provozovatele. "A lidé začali mít podezření, že prodejci ve skutečnosti dům nechtějí prodat, ale jen vydělat na poplatcích z loterie," řekl Týdnu rakouský novinář Manfred Maurer.

Rozmach hausverlosung se tak poměrně rychle zastavil. Kdo se však chce do tohoto způsobu obchodu s nemovitostmi zapojit, má stále tisíce možností. Na internetu figurují firmy i jednotlivci, kteří formou hausverlösung nabízejí miliony nemovitostí po celém světě. Nakolik se ale jedná o seriózní nabídky, záleží případ od případu.

I v samotném Rakousku, které je kolébkou "hausverlösung", se občas někdo pokusí při prodeji chaty nebo domu napodobit úspěch první domovní losovačky v Klagenfurtu. Úspěšné prodeje jsou však zcela ojedinělé. Zatímco v nabídce figurují stovky domů, případy, kdy majitel losování dokončil a dům předal výherci, se dají spočítat na prstech jedné ruky.

Přesto dodnes mnozí bohatí Rakušané i realitní makléři považují první "hausverlösung" za geniální nápad, který mohl, kdyby nenarazil na státní mašinérii a praktiky podvodníků, rozhýbat trh zejména s luxusními nemovitostmi. V Česku, podobně jako v Rakousku totiž majitel luxusního domu či vily jen málokdy dostane při dalším prodeji zpět peníze, za kterou nemovitost koupil nebo do ní vložil. Kdo má dostatek peněz raději si postaví vlastní vilu než aby investoval do domu z druhé ruky. "Máme a měli jsme v nabídce opravdu luxusní nemovitosti, za které majitelé chtěli třeba i 170 milionů korun, protože do nich tolik peněz investovali. Ovšem po pěti letech museli stejně slevit třeba o třetinu, jinak by je neprodali," řekla Týdnu Jana Vojkůvková z pražské firmy Luxury Properties.

Cena za luxusní nemovitost podle ní z velké části vychází z toho, v jaké lokalitě dům leží. V Česku ale v posledních dvaceti letech vyrostla řada luxusních nemovitostí v satelitních městech a jiných lokalitách, kteří pro další, movité zájemce nejsou nebo přestaly být atraktivní. "A cena tak někdy padá o miliony korun dolů," řekl Týdnu majitel jedné z českobudějovickýh realitních kancláří Libor Žáček. Legální, čisté a průhledné "hauverlösung" tak představovalo pro majitele mnoha luxusních nemovitostí příležitost k tomu, aby své drahé domy prodaly alespoň za částky, za které si je pořídili. Vzhledem k tomu, jak původně geniální myšlenka nakonec dopadla, však musejí majitelé drahých domů zřejmě počkat zase na nový nápad.