Le Figaro: Klaus dělá z dekretů klíč k budoucnosti EU

17.10. 14:07 | Autor: ČTK

Českému prezidentovi Václavovi Klausovi se podařil nad očekávání mistrovský kousek, když podmínil ratifikaci lisabonské smlouvy tím, že Evropská unie musí nepřímo uznat Benešovy dekrety. Česká republika se o to v minulosti doposud marně snažila, uvedl ve svém dnešním vydání francouzský deník Le Figaro.

"Václav Klaus je osamocený člověk, jehož pero drží v šachu reformy přijaté 500 miliony Evropany nebo jejich zvolenými představiteli. Je to ale také zarytý taktik, ať již přetahovaná s 26 evropskými metropolemi o lisabonskou smlouvu dopadne jakkoli. Je krutou ironií osudu, že se českému prezidentovi povedlo z temné stránky evropských dějin učinit klíč k budoucnosti EU," tvrdí list.

ČTĚTE TAKÉ: Klaus se vyjádřil k Lisabonu: zůstane Česko svrchované?
Die Welt: Klaus vodí EU za nos, ale Lisabon podepíše

Deník označil Benešovy dekrety za pekelný stroj, který má legitimizovat vyvlastnění a vyhnání nejméně 2,5 milionu Němců ze Sudet na základě kolektivní odpovědnosti, která se v současnosti odsuzuje.

"Vyhnání ze Sudet je ovšem jen jedním z případů rozsáhlejších a živelnějších 'etnických čistek' tam, kde vznikla sovětská okupační zóna. Na rozdíl od Polska a Sovětského svazu, které posouvaly svoje hranice na západ tak, jak to chtěli vítězové z roku 1945, Československo se zbavovalo překážející menšiny na území, které získalo nazpět. Proto bylo zapotřebí oněch dekretů," stojí v článku Le Figaro.

Jiří Pehe upozorňuje, že v ČR jsou dekrety stále debatovány. List přitom cituje českého politologa Jiřího Peheho, podle kterého z toho Češi mají dodnes špatné svědomí a zároveň se kvůli tomu necítí v bezpečí.

Zapomenutá stránka

Podle deníku jsou Benešovy dekrety, ona "zapomenutá stránka vedle zrůdnosti holokaustu", červeným šátkem pro býka na české politické scéně. Strachu z jejich zpochybnění využívali komunisté, sociální demokraté i konzervativci, tedy celá politická třída.

"Tím, že z nepřímého uznání Benešových dekretů učinil Václav Klaus klíč k parafování (lisabonské smlouvy), podařil se mu nade vše očekávání mistrovský kousek.

Lisabonská smlouva, projekt EU, kterou občas srovnává s bývalým Sovětským svazem, je totálně zablokovaná. Prezident se tak prosazuje sedm měsíců před parlamentními volbami. Konzervativci ho podporují. Sociální demokracie, která je jinak kritická, je zticha.

Památník obětí odsunu v Lomu u Mostu. Vláda premiéra Jana Fischera, která je v podstatě pro rychlou ratifikaci, vyměkla a v Bruselu úslužně tlumočí požadavky Hradu. Jedině (bývalý český prezident) Václav Havel je opravdu pobouřen," komentuje dále francouzský deník.

"Od roku 1945 nikdo ani na Západě, ani v EU nikdy Benešovy dekrety neuznal. Nanejvýš se tolerovaly jako nevyhnutelný trest po totální válce. Z německé strany někdejší kancléř Helmut Kohl zpečetil usmíření (s Českem) v roce 1997. Z české strany Havel slíbil omluvu sudetským Němcům za utrpěné násilí. Ale dekrety, které jsou jablkem sváru s Berlínem a Vídní, zůstaly v platnosti. Při každé etapě evropské integrace Praha usilovala o jejich uznání nebo aspoň o výjimku. Doteď ale marně," pokračuje list.

Evropská charta nemá zpětnou platnost

Nynější Klausův manévr přitom hraničí s absurdností, protože se ví, že evropská charta základních lidských práv se v žádném případě nemůže zpětně vztahovat k tomu, co se stalo v roce 1945, uvádí deník.

Otázkou nyní prý je, zda je pro záchranu situace unie schopná něco obětovat, ale také, zda se Klaus spokojí s jakýmsi rádoby uznáním anebo je připraven maximálně využít svou výhodu a zadržovat pero až do nejzazšího konce.

Foto: ČTK/AP, Jan Schejbal, archiv Mediacopu

Autor: ČTK