Kultura Lužických Srbů stále ohrožena. I kvůli těžbě uhlí

08.07. 15:40 | Autor: ČTK

Tradiční lužická kultura je v ohrožení (ilustrační foto).

Lužičtí Srbové v Sasku potřebují větší právní ochranu, aby se podařilo zachránit jejich unikátní kulturu. Jsou o tom přesvědčeni poslanci lužickosrbského původu v saském zemském sněmu, kteří kvůli tomu připravují novelu zákona o této menšině. Lužické Srby ohrožuje bourání vesnic kvůli těžbě hnědého uhlí, protože vystěhovaní lidí jsou nuceni k asimilaci v německém prostředí. Kvůli tomu se z běžného prostředí vytrácí lužická srbština.

"Je nutné rychle jednat," řekl zemský poslanec za Levici Heiko Kosel. "Oblasti, kde žijí Lužičtí Srbové, nadále ničí projekty na těžbu hnědého uhlí. Neexistuje dostatečná síť škol vyučujících v lužické srbštině, nedostatečně se také uplatňuje dvojjazyčnost v úřední komunikaci v Lužici," dodal.

Především hnědouhelné lomy představují zásadní problém. V posledních 25 letech bylo kvůli těžbě zbouráno 136 vesnic v Lužici. Vystěhovat se muselo na 25 tisíc lidí, naprostá většina z nich byli Lužičtí Srbové. Nové bydlení pro ně Sasko zajistilo v oblastech mimo Lužici, kde převládalo německé obyvatelstvo. Kosel podotkl, že tento přístup vedl k omezenějšímu užívání lužické srbštiny a společně s jazykem mizí i udržované zvyky.

"Vysídlování lužickosrbských vesnic kvůli těžbě hnědého uhlí by se mělo zastavit. Mělo by být možné jen ve výjimečných případech, kdy je na těžbě mimořádný společenský zájem," řekl Kosel. Pokud pak skutečně dojde k vystěhování obyvatel, měli by podle něj nacházet nový domov přednostně v oblastech s lužickosrbským osídlením. Pokud by byli nuceni usadit se jinde, mělo by se na nové obce nahlížet jako na lužickosrbské, umožnit v tamních oblastech dvojjazyčnost a nenutit Lužické Srby k asimilaci s Němci.

Protesty proti těžbě uhlí v Lužici. Právě zachování dvojjazyčnosti považuje Kosel za rozhodující pro udržení lužickosrbské kultury. Proto je podle něj potřeba zvýšit počet škol, které v lužické srbštině vyučují a Sasko by mělo tyto školy finančně podporovat. "V praxi totiž narážíme na to, že není dost učitelek a učitelů, kteří by mohli vyučování v lužické srbštině vést," řekl.

Na novele zákona o Lužických Srbech spolupracují saští poslanci napříč politickým spektrem. Kosel ale uvedl, že zákon nechtějí předkládat před zemskými volbami, které se v Sasku konají 31. srpna. "Kdybychom návrh předložili nyní, z časových důvodů by se ho už nepodařilo schválit. A ještě navíc by se Lužičtí Srbové stali předmětem volební kampaně, což by jejich věci nijak neprospělo," řekl Kosel.

Lužičtí Srbové jsou západoslovanská národnostní skupina, která žije na území dnešního Německa. Podle německého statistického úřadu se jejich počet pohybuje kolem 60 tisíc, z toho zhruba dvě třetiny žijí v Sasku a třetina v Braniborsku. Podíl Lužických Srbů na celkovém obyvatelstvu Saska činí asi 0,9 procenta, v historické oblasti Horní Lužice ale jsou národnostní menšinou, která představuje 12 procent tamního obyvatelstva.

Foto: ČTK/DPA/Patrick Pleul/Z1018 Ralf Hirschberger

Autor: ČTK