Kritik venezuelské vlády Borges bude jednat s evropskými lídry

04.09. 08:13 | Autor: ČTK , AFP

Čtyři významné evropské státníky navštíví tento týden Julio Borges, předseda venezuelského parlamentu ovládaného opozicí proti autoritářskému prezidentovi Nicolási Madurovi. O politické a ekonomické krizi ve své vlasti bude jednat s představiteli Francie, Španělska, Německa a Británie.

Přední Madurův kritik se má v pondělí setkat s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. V úterý se očekává jeho schůzka se španělským premiérem Marianem Rajoyem v Madridu. Ve středu se Borges plánuje v Berlíně sejít s německou kancléřkou Angelou Merkelovou. Na závěr bude v Londýně přijat britskou premiérkou Theresou Mayovou, uvedl Borgesův tým.

Odpůrce Madurova socialistického režimu chce během své evropské cesty zdůrazňovat "nutnost humanitární pomoci Venezuele a naléhavou potřebu dosáhnout mírového řešení sociální a institucionální krize v zemi".

Pravomoci Borgesova parlamentu si nedávno přivlastnilo kontroverzní Ústavodárné shromáždění nakloněné Madurovi. Tento sbor, jenž vznikl sporným způsobem, ale neuznala řada zemí včetně Spojených států a Evropské unie.

Ústavodárné shromáždění rozhodlo, že vůdci venezuelské opozice mají být stíháni za vlastizradu, protože prý podněcovali sankce, které proti Caracasu přijal Washington.

Americký prezident Donald Trump na konci srpna uvalil na Venezuelu tvrdé hospodářské sankce, jejichž cílem je mimo jiné znemožnit zemi přístup na finanční trhy v USA. Postihy jsou namířeny "proti diktatuře ve Venezuele" a omezují například kupovat nově vydané dluhopisy venezuelské vlády či obchodovat s venezuelskou státní ropnou společností PDVSA.

Venezuelský ministr zahraničí Jorge Arreaza označil sankce za nejhorší agresi proti venezuelskému lidu a za snahu vyvolat v zemi humanitární krizi.

Několik odborníků se shodlo, že sankce mohou vést k bankrotu Venezuely. Ta je už několik let v ekonomické krizi, v níž se lidem nedostává základních potravin a léků. Zemi sužuje i trojciferná inflace a rostoucí kriminalita. Především velká města jsou současně dějištěm opakovaných masových protivládních demonstrací, při kterých bylo zabito již asi 120 lidí.

Foto: ČTK/EFE/MIGUEL GUTIERREZ

Autor: ČTK , AFP