Jméno George neboli Jiří patří podle listu Guardian k nejčastěji používaným jménům současné královské dynastie. Británii již vládlo šest panovníků tohoto jména:

JIŘÍ I. (George Louis, vládl 1714-1727)
Za jeho panování vliv monarchie poklesl a Británie zahájila přechod k modernímu systému, ve kterém je moc soustředěna do rukou vlády. Narodil se 28. května 1660, od roku 1698 byl vévodou brunšvicko-lüneburským a od roku 1708 kurfiřtem hannoverským. Ve věku 54 let po smrti královny Anny byl korunován britským panovníkem jako dědic hannoverské dynastie. Oženil se s brunšvicko-lüneburskou princeznou Žofií Doroteou. Zemřel 11. června 1727 na cestě do domovského Hannoveru, kde je také pohřben.

JIŘÍ II. (George Augustus, vládl 1727-1760)
Syn Jiřího I. a poslední britský král, který se narodil mimo Velkou Británii. Byl znám spory s otcem a jako král neměl zpočátku velký vliv na chod vlády, kterou ovládal její předseda sir Robert Walpole. Narodil se 9. listopadu 1683 v Hannoveru a zemřel 25. října 1760 v Kensingtonském paláci v Londýně. Byl též vévodou brunšvicko-lüneburským a kurfiřtem hannoverským. Za ženu měl bavorskou princeznu Karolinu z Ansbachu.

JIŘÍ III. (George William Frederick, vládl 1760-1820)
Syn Jiřího II. a třetí panovník hannoverské dynastie na britském trůnu. Narodil se v Británii a angličtina byla jeho rodným jazykem. Období jeho vlády poznamenala série vojenských konfliktů, do nichž se Británie zapojila. Ve druhé půli života trpěl záchvaty duševní choroby. Narozen 4. června 1738, oženil se s princeznou Šarlotou Meklenbursko-Střelickou. Též vévoda brunšvicko-lüneburský a kurfiřt hannoverský do roku 1814, kdy byl poté, co se hannoverské kurfiřství stalo královstvím, korunován hannoverským králem. Zemřel 29. ledna 1820.

JIŘÍ IV. (George Augustus Frederick, vládl 1820-1830)
Syn Jiřího III., panovník Spojeného království Velké Británie a Irska a také Hannoveru. Od roku 1811 až do nástupu na trůn, když byl jeho otec ve stavu nepříčetnosti, vládl jako princ regent. Proslavil se extravagantním životním stylem. Inicioval vznik Národní galerie v Londýně, stavbu královského pavilonu v Brightonu, přestavbu Buckinghamského paláce a rekonstrukci hradu Windsor. Vzdoroval emancipaci katolíků a navrhl nepopulární zákon, kterým chtěl dosáhnout rozvodu s nemilovanou ženou Karolinou Brunšvickou, která mu byla vybrána proti jeho vůli. Narodil se 12. srpna 1762 v Londýně a krátce poté získal titul princ z Walesu. Zemřel 26. června 1830.

JIŘÍ V. (George Frederick Ernest Albert, vládl 1910-1936)
Dědeček současné královny Alžběty II. a první britský panovník windsorské dynastie, která se původně jmenovala sasko-kobursko-gothajská, ale Jiří V. tento německy znějící název nahradil názvem Windsor. Byl též od roku 1910 císař Indie. V době jeho vlády se uskutečnilo oddělení správy dominií, takže vládl dominiím v podobě oddělených království, což připravilo cestu ke vzniku Commonwealthu. Období jeho vlády bylo poznamenáno růstem socialismu, komunismu, fašismu a irského republikanismu. Narodil se 3. června 1865 v Londýně, oženil se se svou sestřenicí Marií z Tecku. Zemřel 20. ledna 1936.

JIŘÍ VI. (Albert Frederick Arthur George, vládl 1936-1952)
Syn Jiřího V. a otec současné královny Alžběty II. Poslední císař Indie do roku 1947 a poslední král Irska do roku 1949, první hlava Commonwealthu. Jako druhý syn Jiřího V. nebyl připravován na převzetí královských povinností, ale jeho starší bratr Eduard, který nastoupil na britský trůn, abdikoval kvůli sňatku s dvakrát rozvedenou Američankou Wallis Simpsonovou. Roku 1923 se Jiří VI. oženil s Elizabeth Bowes-Lyonovou, které se později říkalo královna matka. Zažil 2. světovou válku, rozpad impéria a jeho transformaci do Commonwealthu, vyhlášení nezávislosti Indie a Pákistánu. Narodil se 14. prosince 1895 a zemřel 6. února 1952 ve věku pouhých 56 let.