Kosovo čeká na nezávislost. Kdo ji zaplatí?

31.01. 09:28 | Autor: ČTK

Projížďka po rigoly poseté třídě Billa Clintona v kosovské metropoli dává tušit, že devět let trvající zápas této provincie o odtržení od Srbska je možná tou nejlehčí částí její budoucí nezávislosti. Těžším úkolem bude pro Kosovo, které chce samostatnost vyhlásit už velice brzy, rozhýbat nefungující hospodářství, spravit silnice a vyrobit dostatek elektřiny.

"Uvést hospodářství do chodu je hlavní priorita," říká americký admirál Mark Fitzgerald, který velí silám NATO na základně v Neapoli. V Kosovu byl tento měsíc, aby se setkal s nově zvoleným premiérem Hashimem Thaçim, bývalým velitelem kosovských povstalců.

Křehký mír mezi Srby a kosovskými Albánci udržuje 16 tisíc příslušníků Severoatlantická aliance, a tak bude mít Kosovo při své premiéře v roli nového státu hned několik hendikepů. Jako jeden z nejchudších regionů bývalé Jugoslávie zdědilo chatrnou infrastrukturu, dvoumilionovou populaci, z níž je polovina mladší 25 let, 50procentní míru nezaměstnanosti a daňový systém, který je z velké části závislý na clech.

Od roku 1999, kdy bombardování NATO vytlačilo z převážně albánské provincie srbské síly, je Kosovo jakýmsi adoptovaným sirotkem mezinárodního společenství. Zatímco USA a EU podporují kosovskou nezávislost, Srbsko a Rusko jsou proti. Evropská unie, Světová banka a ostatní mezinárodní instituce drží hospodářství na nohou. Jen loni rozpočet OSN pro Kosovo dosáhl výše 217 milionů dolarů.

Staré dějiny a nový začátek

Muž prochází kolem zdi s volebními plakáty. Pro Albánce, kteří tvoří 90 procent obyvatel Kosova, znamená nezávislost nový začátek. Po 90. letech, kdy prožili politické represe, válku s tisícovkami mrtvých a nezvěstných a masovou migraci, mnozí tvrdí, že už jsou unavení rozepřemi, které z Balkánu po první světové válce udělaly pověstný sud střelného prachu.

"V téhle části Evropy se vytvářely dějiny," říká Agim Zatriqi, ředitel veřejnoprávního rozhlasu a televize Radio Television Kosovo. "Teď nastal čas vytvářet něco užitečnějšího, třeba zboží."

Kosovo potřebuje všechno: od silnic, přes školy až po bydlení. Produkce elektřiny je natolik nevyrovnaná, že světla v Přištině zhasnou několikrát za den a některé vesnice dokonce přístup k elektřině nemají vůbec.

Nezávislost bude stát miliardy. Kdo je zaplatí?

Světová banka platí projekt na novou elektrárnu, která bude využívat bohatých zásob hnědého uhlí. Nabídky na její provozování už podaly čtyři americké a evropské společnosti. Elektrárna, jejíž stavba bude stát čtyři miliardy dolarů, ale začne fungovat nejdříve v roce 2014. A teprve v roce 2018 se vyrobí tolik elektřiny, aby se jejím prodejem do sousedních zemí dosáhlo významnějších výnosů.

OSN a EU v Kosovu pomáhají i s privatizací. Největší světový ocelářský gigant, společnost ArcelorMittal, koupila dvě tamější ocelárny, ale nákup bude možné dokončit teprve ve chvíli, kdy bude definitivně vyřešen status Kosova. Stejné je to i s ostatními zahraničními investory, které zajímá především důlní průmysl a turistika.

To, že investory zatím odrazuje právě nejistota ohledně dalšího vývoje, tvrdí i generální tajemník obchodní komory v Srby obývané Mitrovici Slaviša Stanić. "Kdyby bylo v médiích méně článků o nezávislosti, bylo by víc investic," říká.

Zatím ale všichni vyčkávají a obávají se násilí, které by po očekávaném vyhlášení nezávislosti mohlo vypuknout. "Zvedne se horečka, ale nebude to trvat dlouho, protože to je neudržitelné," myslí si například velitel sil KFOR v Kosovu Xavier de Marnhac. "Vlajka NATO nad Kosovem bude vlát ještě dlouho".

Foto: Reuters, AP

Autor: ČTK