Konec krize, Belgie po devíti měsících porodila vládu

20.03. 13:52 | Autor: ČTK

Belgický král Albert dnes podle očekávání jmenoval předsedou vlády Yvese Leterma. Sedmačtyřicetiletý vlámský politik nahradil prozatímního premiéra Guye Verhofstadta. Definitivně tak skončila politická krize, kdy Belgie neměla celých devět měsíců regulérní vládu, a během níž se objevily obavy, že by se celá země mohla rozpadnout na valonskou a vlámskou část.

Právě nově jmenovaný belgický premiér vyhrál loňské volby se slibem ještě větší autonomie pro Vlámsko. Dnes však patří mezi ty, kteří Belgii spíše sjednocují. Leterme prý lituje i svých dřívějších výroků, kdy například přirovnal frankofonní veřejnoprávní televizi k tlampači afrických diktátorů či v rozhovoru pro francouzský tisk prohlásil frankofonní občany za méně intelektuálně zdatné, protože se nedokážou naučit holandsky.

Kontroverzními výroky Leterme nešetřil ani předtím. V srpnu 2006 v rozhovoru pro francouzský tisk prohlásil frankofonní občany za méně intelektuálně zdatné, protože se nedokážou naučit holandsky. A taky řekl, že všechny Belgičany prý spojuje pouze "král, fotbalový tým a některé značky piv".

Šéfové pěti politických stran, autoři nového programu belgické vlády. Nyní se však Leterme změnil: vystupuje klidně, střízlivě, o Belgii mluví s vášní a opakuje, že kdyby ji chtěl rozbít, nebude usilovat o křeslo federálního premiéra.

Leterme je paradoxně jen jedním z mála pravých Belgičanů, kterým v žilách kolují obě krve. Narodil se v dvojjazyčném manželství Vlámky a frankofonního otce. Jeho vlámští křesťanští demokraté, dosud hlavní opoziční strana, se do vlády vrátili vloni po deseti letech.

V politice působí bývalý právník Leterme, narozený 6. října 1960 ve Werviku, od roku 1985. Nejdřív na regionální úrovni, než ho v roce 1999 zvolili do federálního parlamentu. V témže roce byli vlámští křesťanští demokraté (Křesťanská, demokratická a vlámská strana, CD&V) po dlouhé době odstaveni od vlády.

Relativně mladá monarchie. Belgická vlajka. Absolvent práv a politických věd na univerzitách v Lovani a Gentu do řad této strany vstoupil v 80. letech. To se ještě jmenovala Křesťanskosociální vlámská strana (CVP). V roce 2001 se stal vůdcem poslanecké frakce CD&V a po porážce strany ve volbách 2003 vystřídal v jejím vedení Stefaana De Clercqa.

Zůstal v něm do července 2004, kdy křesťanští demokraté vyhráli v místních volbách ve Vlámsku, a on se stal předsedou tamní vlády, v níž působil i jako ministr zemědělství a rybolovu až do loňského června.

Poté byl pověřen vedením koaličních jednání o zformování nové vlády. Na začátku prosince nabídl svoji rezignaci, když se účastnické strany nedokázaly shodnout v několika bodech. Koncem prosince byl jmenován do čela prozatímní vlády Guy Verhofstadt a Leterme se stal vicepremiérem a ministrem rozpočtu, mobility, pro reformu institucí a pro Severní moře.

Náměstí Gran Place v Bruselu. Leterme je zastáncem poskytnutí více pravomocí belgickým regionům, jeho strana podporuje snižování daní a také chce chránit sociální výsady, například zvýšit přídavky na děti. V devadesátých letech též čtyři roky pracoval jako úředník pro Evropskou komisi.

Zapálený cyklista Yves Camille Désiré Leterme je ženatý, s manželkou Sofií Haesenovou má děti Matthiase, Thomase a Julii.

Belgie s asi 10,5 milionu obyvatel je od 60. let federací tvořenou vlámským severem a frankofonním jihem, mezi nimiž leží dvojjazyčný Brusel. Zhruba 60 procent lidí se hlásí k bohatší vlámské komunitě, 40 procent k chudší valonské. Podle jazyků je rozdělena i politická scéna. Valoni se nyní obávají, že Vlámy prosazované reformy zhorší jejich ekonomické podmínky a vyhrotí hrozbu budoucího rozpadu Belgie.

Foto: reuters, AP a Profimedia

Autor: ČTK