Kodaň bude mít první mešitu. S třicetimetrovým minaretem

01.09. 06:45 | Autor: - els -

Nusrat Džahan - první mešita v Dánsku. V dánském hlavním městě budou moci vyznavači proroka Mohameda postavit svůj první oficiální svatostánek. Uplynulý týden o tom rozhodla kodaňská městská rada. Šíitská mešita bude postavena na pozemku bývalé továrny v lidové čtvrti severozápadním směrem od centra města.

Nový svatostánek bude první oficiální mešitou v Kodani. Doposud se souvěrci proroka Mohammeda scházeli v bytech, zrekonstruovaných průmyslových budovách atd. Vlastní mešitu neměli. „Tohle bude první budova postavená za tím účelem," uvedla pro on-line deník TÝDEN.CZ sociálnědemokratická starostka Kodaně Ritt Bjerregaardová.

Stavbě bude vévodit 24 metrů vysoká kupole a dva minarety sahající až do výše 32 metrů.Hlas muezzina z nich však nikdy nezazní, aby nebyli rušeni lidé žijící v okolí.

ČTĚTE TAKÉ: Afričanů je přes miliardu. Experti: Půjdou do Evropy
Překvapení Němci. Muslimů v zemi je více, než mysleli
Britští muslimové přibývají desetkrát rychleji než ostatní

„Povolení mešity v Kodani znamená zároveň i uznání muslimských občanů, což by mohlo mít pozitivní efekt na vztahy mezi muslimi a lidmi jiných vyznání, která se těší stejnému statutu," myslí si Bjerregaardová. „Jsem si však velmi dobře vědoma, že ... mešita bude mít určité vazby na iránské kněží a vládu, protože odtud většina šíitů prchla."

Karikatury proroka Mohameda z deníku Jyllands Posten. Dá se také očekávat, že k šíitskému svatostánku přibude v blízké budoucnosti ještě sunnitský. Podle kodaňské radnice totiž devadesát procent muslimů v Dánsku tvoří právě sunnité. „Očekávám, že během několika let bude v Kodani stát druhá mešita," uvedla Bjerregaardová.

Na okraji společnosti

V Kodani žije zhruba šedesát tisíc z dvou set tisíc muslimů žijících v Dánsku (tedy více než deset procent obyvatel půlmilionové Kodaně). Dánští muslimové patří většinou k první generaci imigrantů, kteří přišli na sever Evropy za výdělkem, hledajíc azyl nebo se prostě oženit či vdát.

Na Jutský poloostrov přišla první vlna počátkem sedmdesátých let minulého století. Byli to hlavně Maročané, Pákistánci a Turci hledající práci. Ovšem v roce 1973 Dánsko neregulované imigraci ukázalo stopku. Druhá vlna muslimů v osmdesátých letech přišla za azylem. Iráčané, Íránci, Palestinci a za války v Jugoslávii i Bosňáci. Azylanti tvoří kolem čtyřiceti procent muslimské populace v Dánsku.

Starostka Kodaně Ritt Bjerregaardová. Vyznavači Alláha však zůstávají v mnoha případech na okraji společnosti. Nezaměstnanost a strach Dánů z viditelné, homogenní a těžko asimilovatelné menšiny jsou hlavními problémy. Obavy domácího obyvatelstva dobře ukazuje nedávný vzestup Dánské lidové strany. V roce 2007 tito nacionalisté dokázali v parlamentních volbách získat 13,8 procent hlasů a obsadit 25 křesel v 179členném zákonodárném sboru.

I v Kodani obsadili tři křesla v zastupitelstvu. Všichni se postavili proti stavbě mešity, ale vzhledem k tomu, že je budova financována ze soukromých peněz, mohli pouze hlasovat proti schválení územního plánu v okrsku.

Foto: Wikipedia, ritt.dk

Autor: - els -