Když soudili papežovu mrtvolu a vláčeli ji ulicemi Říma

S barbarským řevem se dav lůzy vrhl na znetvořenou mrtvolu Formosy, vláčel ji ulicemi Říma a opakovaně hodil do Tibery...  Zatímco se v těchto dnech konkláve ve Vatikánu radí, kdy začne volba následníka Benedikta XVI., není nezajímavé připomenout časy, kdy byl úřad biskupa římského spojen s nejhorší korupcí a morálním úpadkem. Kdy papežství degradovalo v hračku intrik mocných a různých zájmů.

K nejhrůznějším příkladům patří události z roku 896 po Kristu. Církevní dějepisec a kardinál Caesar Baronius (zemřel 1607), představený Kongregace oratoriánů, nazval toto období "temným stoletím" (Saeculum obscururum).

Vládcové rozpadající se Francké říše ztráceli v 9. století postupně vliv v oblasti dnešní Itálie. Po sesazení římského císaře Karla III. Tlustého roku 887 soupeřili o moc v Itálii markrabě Berengar I. z Friaulu a vévoda Wido II. ze Spoleta. Na region si dělal rovněž nároky východofrancký král Arnulf Korutanský.

Roku 889 Wido porazil Berengara, kterého rok předtím korunovali na italského krále, a korunu si nasadil na svou hlavu.

Tato složitá situace musela mít značný dopad na církev, pro kterou začalo jedno z jejích nejtěžších období. Rozklížená Franská říše už nedokázala chránit Vatikán před šlechtickými rivaly.

Papež Štěpán V. (885 až 891) korunoval roku 891 proti své vůli Wida na císaře. Jeho nástupce papež Formosus pokračoval ve Štěpánově opatrné politice, zopakoval korunovaci Wida, avšak současně tajně jednal s Arnulfem Korutanským. Ten jeho prosby o pomoc vyslyšel a roku 894 Wida na bitevním poli porazil.

Osmdesátiletý Formosus korunoval v únoru 896 Arnulfa na císaře, ale už o dva měsíce poté zemřel. Jeho tělo ale nedošlo klidu. V Římě vypukly nepokoje a rozvášněný dav vyhlásil za Svatého otce jistého kněze Bonifáce. Ten ale za dva týdny po nástupu do úřadu zemřel.

Mrtvola před tribunálem

V květnu 896 se s pomocí Spoletských stal papežem Štěpán VI., do té doby biskup z Anagni. Aby si Widův syn Lambert posílil svou pozici v Římě a současně se opožděně pomstil nenáviděnému papeži Formosovi, vymyslel hrůzný plán.

Jeho zúčtování se zesnulým papežem bylo jak nelidské, tak děsivé.

Štěpán VI. na jeho popud svolal synod a vznesl proti svému předchůdci obžalobu. Začal přízračné divadlo. Papež nechal svého rozkládajícího se předchůdce vyndat z hrobu, obléct do jeho nádherného ornátu a posadit na lavici obžalovaných.

Formosus přijal své obvinění mlčky. Nic jiného ani mrtvola dělat nemůže. Na jemu kladené otázky odpovídal děkan. Proces s nebožtíkem za účasti biskupů trval celé tři dny. "Prokurátorem" byl Štěpán VI., který Formosovi kladl hlavně za vinu, že se stal papežem, ačkoli už byl biskupem diecéze Porto.

Tehdejší církevní řád nedovoloval, aby biskup opustil diecézi, pro níž byl vysvěcen. To mohli učinit jen diakonové v Římě.

Paradoxní bylo, že nedovoleně přesedlal z diecéze Anagni do úřadu Svatého otce také Štěpán VI. Kdyby se mu ale podařilo dokázat, že Formosovo papežství bylo od samého počátku neplatné, nemělo by platnost ani jeho vysvěcení na biskupa Formosou.

A nikdo by mu nemohl předhazovat, že se stal nejvyšším pastýřem proti církevním pravidlům. To se Štěpánovi VI. podařilo. Od tribunálu odcházel "očištěn".

Uřízli mu prsty a zakopali jako psa

Na konci procesu servali přítomní klerikové z Formosy šat a roztrhali ho.

Jako viditelné znamení, že veškerá jim vydaná nařízení postrádají platnost a že o svůj úřad přicházejí všichni ti, které jmenoval biskupy, uřízli expapeži tři prsty pravé ruky, jimiž přísahal a žehnal.

Odsouzenou a znetvořenou mrtvolu poté předhodili davu, který jí vláčel za ohromného řevu ulicemi Říma a několikrát vhodil do řeky Tibery. To, co z nebožtíka Formosy zbylo, skončilo na pohřebišti pro neznámé cizáky.

Štěpánovi VI. ale nebylo dopřáno, aby se ze svého hanebného triumfu déle těšil. Proces s mrtvolou vyvolal vzbouření části lidu a jeho odpůrců, na jehož konci skončil papež v žaláři. V létě následujícího roku ho uškrtili. K moci se dostali Formosovci.

V prosinci roku 897 Formosovy ostatky vykopali a slavnostně pohřbili v kryptě dómu svatého Petra.

Čtěte dále

další zprávy