Kdeže Nový Zéland. Cestu hobita zfilmovali jako první Sověti

02.01. 18:00 | Autor: - pp -

Bilbo Pytlík a čaroděj Gandalf v sovětském pojetí.

Putování hobita Bilba Pytlíka láká nyní ve filmu Neočekávaná cesta, jehož režisérem a producentem je Peter Jackson, miliony diváků do kin na celém světě. Málokdo mimo Rusko přitom ví, že s živými herci natočili jako první půlčíkovu cestu v Sovětském svazu. A to už roku 1985.

Knihu Hobit aneb cesta tam a zase zpátky (anglický originál: The Hobbit, or There and Back again), kterou v roce 1937 vydal anglický univerzitní profesor, filozof a literát John Ronald Reuel Tolkien, zfilmoval pro Leningradskou televizi režisér Vladimír Latišev, napsala ve svém onlinovém vydání rozhlasová stanice Rusko dnes.

Film se jmenuje Pohádková cesta pana Bilba Pytlíka, hobita.

Vedle velkolepého, hlavně na Novém Zélandě natáčeném snímku režiséra Petera Jacksona, jenž má k dispozici rozpočet zvící stamilionů dolarů, vypadá sovětský hobit jako extrémně chudý příbuzný.

Aby alespoň zčásti filmově ztvárnili epickou šířku Tolkienova knižního díla, museli sovětští tvůrci trochu improvizovat. A otevřená zjevně zůstala i práva na zfilmování. Jeden z herců ztvárnil roli vypravěče, který diváky provází "svým" příběhem, aniž by se přitom představil jako Tolkien.

Do filmu vkládané záběry starého profesora v houpacím křesle umožnili sovětským filmařům velké skoky v příběhu, aniž by se divák ocitl v situaci, kdy by ztratil dějovou nit.

Proto třeba chybějí kapitoly, v nichž se Bilbo Pytlík a spol. setkají se zlobry a s lesními elfy. Sovětský divák mimo jiné nespatřil ani Elronda, ani Medděda.

Jak hobity, tak trpaslíky hráli lidé normálního vzrůstu. Skrovné prostředky studií, hlavně kulisy, umožňovaly jen velmi omezené možnosti vytváření perspektiv.

Obrovití pavouci a hrozivý drak Šmak byly jen paňáci. Gluma a Orky hráli živí herci s relativně skrovným make-upem a bez protetiky. Scénář se ale v dialozích snaží co nejvíce držet knižního textu.

Zpěvy trpaslíků jsou vícehlasé a když orkové uvězní trpaslíky v hoře, tancuje se na profesionální choreografii. Bylo by naivní se domnívat, že 75 minut trvající sovětské dílko by dokázalo uchvátit tak, jako velkolepé a úchvatné filmy oscarového režiséra Jacksona.

Ale Pohádková cesta pana Bilba Pytlíka, hobita je přinejmenším dokladem, že fantaskní světy profesora Tolkiena měly mnoho fandů i za "železnou oponou".