Karadžić stanul před tribunálem, hájí se sám

31.07. 16:03 | Autor: ČTK , - ms - | Aktualizováno: 31.07. 17:35

Haagský tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) je po letech opět v centru světové pozornosti. V 16 hodin před ním stanul Radovan Karadžič, někdejší vůdce bosenských Srbů, který byl minulý týden po 12 letech na útěku zatčen v Bělehradě. Soud byl po hodinovém slyšení odročen na konec srpna.

Karadžić se také od zatčení poprvé ukázal před televizními kamerami. Před soudce předstoupil hladce oholen. Na otázku soudce: "Jste Radovan Karadžić?" odpověděl: "Ano."

Před zadržením přitom používal falešnou identitu alternativního léčitele dr. Dragana Dabiče a tvář skrýval i pod mohutnými vousy.

ČTĚTE TAKÉ: Karadžič alias doktor Dabič přednášel a psal do časopisu

Haagský tribunál v obležení světových televizních štábů. Před tribunálem se bude hájit sám bez obhájce. Když se ho na to soudce dotázal, řekl: "Myslel jsem, že je to snad jasné, že se budu hájit sám. Bez ohledu na to, co si myslím o tomto soudu."

Žalobce mu přečetl shrnutí jeho obvinění, které zahrnuje trestné činy genocidy, zločiny proti lidskosti či porušování ženevských konvencí. Všeho se dopustil během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. K nejvážnějším zločinům došlo např. při tříapůlletém obléhání Sarajeva a při masakru až osmi tisíc muslimů ve Srebrenici v roce 1995.

Karadžić si klidně vyslechl stručný obsah obvinění, které má 11 bodů. Poté řekl, že si přeje dostatečný čas na prostudování obvinění než oznámí, zda se cítí vinen či nevinen. Na to má zákonnou lhůtu 30 dní. Žaloba signalizovala, že na obviněních bude ještě dále pracovat.

Karadžić v roce 1995, během přestrojení a nyní u soudu. Karadžić soud žádal, aby mohl přečíst čtyřstránkový dokument, v němž shrnul veškeré výhrady, které měl k průběhu svého nedávného zadržení a vydání do Haagu. Soudce to však zamítl s ohledem na to, že na taková prohlášení není během předběžného slyšení správný čas.

"Existoval tu záměr mě zlikvidovat," řekl Karadžić a popsal také, že byl unesen a tři dny nelegálně zadržován na neznámém místě, než ho srbské úřady předaly bělehradskému soudu. Soudce ho ujistil, že jeho bezpečnost je nyní zajištěna vzhledem k tomu, že během celého procesu bude pobývat ve vazební věznici.

Soud po asi hodinovém slyšení nařídil další jednání 29. srpna.

ČTĚTE TAKÉ: Z čeho viní Karadžiče mezinárodní tribunál

Málo efektivní soud?

Odpůrci mezinárodního tribunálu kritizují jeho nákladnost a malou efektivitu. Jako příklad uvádějí čtyřletý proces s bývalým jugoslávským prezidentem Slobodanem Miloševičem, který se podle nich změnil ve frašku, a ukončila jej až Miloševičova smrt v roce 2006.

Strážce před budovou haagského tribunálu. Zástupci ICTY nyní připouštějí, že na vině bylo Miloševičovo rozhodnutí obhajovat se sám.

Na obzoru se však pro ICTY rýsuje další píáristická katastrofa. Karadžić totiž potvrdil dřívější slova svého právníka, že se hodlá obhajovat sám. Během svého prvního vystoupení u soudu však rovněž prohlásil, že jeho zdravotní stav je skvělý.

Právě zdravotní problémy byly jedním z důvodů odkladů a protahování procesu s Miloševičem.

Opakování minulých chyb se nyní tribunál chce podle svého hlavního prokurátora Serge Brammertze vyhnout. Soudci by se prý měli přísněji držet faktů a nedávat prostor politickým proslovům, jimiž byl Miloševičův proces proslulý.

Bude to fraška, říkají v Srbsku

Velká skepse vůči ICTY přesto nadále panuje v Srbsku. Nic na tom nemění ani skutečnost, že srbská vláda a prezident Boris Tadić s ICTY spolupracují.

Většina Srbů zůstává k haagské justici skeptická. "Ten soud je úplně zpolitizovaný, je to fraška," cituje americký deník Washington Post nezaměstnaného dvaašedesátiletého Jova Bajiče. Srbové podle něj nejsou v Haagu nijak chráněni a nemají žádné spojence.

„Obyvatelé Srbska Haagu nevěří, myslí si, že je jednostranný," potvrzuje národní skepsi také vládní mluvčí Milivoj Mihajlović. Tento postoj podle něj jen dále posílil haagský dubnový osvobozující rozsudek nad bývalým kosovským premiérem Ramušem Haradínajem.

Srbská vláda však prý trvá na svém odhodlání vyrovnat se s minulostí. Podle analytiků však bude takový proces trvat minimálně jednu generaci.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii, který vznikl v roce 1993 na základě rozhodnutí OSN, zatím v souvislosti s konfliktem v bývalé Jugoslávii obvinil 161 osob. Odsouzeno bylo zatím 56 a osvobozeno 10. Organizace disponuje ročním rozpočtem 310 milionů dolarů a zaměstnává přes 1100 zaměstnanců z 82 zemí.

Soud měl podle původního plánu svou činnost skončit v roce 2010, podle jeho mluvčí bude však tento termín v případě potřeby prodloužen.

Méně optimisticky se k mezinárodnímu tělesu staví Rusko. Jeho zástupci minulý měsíc navrhli, aby ICTY i zvláštní soud pro Rwandu příští rok svou činnost ukončily a v procesech pokračovaly národní soudy.

Foto: AP, Reuters

Autor: ČTK , - ms -