K migrantům jsme příliš vstřícní, zaplatíme to, varují ekonomové

19.02. 09:30 | Autor: ČTK

Mezi německými ekonomy převažují obavy z vysokého počtu přicházejících uprchlíků, podle nich to bude představovat zátěž pro národní hospodářství. Ukázala to anketa mnichovského institutu Ifo mezi více než 200 profesory ekonomie. Odborníci varují před napětím na pracovním trhu, Německo se podle nich kvůli migrační krizi možná také bude muset vzdát vyrovnaného rozpočtu.

Anketa:

Pomohli byste uprchlíkům, ať už finančně, nebo materiálně?

Podle 40 procent ekonomů přinese příchod běženců německému hospodářství v celkovém součtu spíš nevýhody než prospěch. Opačného názoru je jen 23 ekonomů. Podle institutu Ifo tak většina německých odborníků nesdílí názor vrchního ekonoma Deutsche Bank Davida Folkertse-Landaua, který považuje uprchlickou krizi za největší příležitost pro rozvoj Německa od jeho znovusjednocení v roce 1990.

Ekonomové kritizují německou imigrační politiku, která je podle nich příliš vstřícná a nezohledňuje zájmy hospodářství. Země by si podle nich měla vzít příklad z Kanady nebo Austrálie, které mezi příchozími upřednostňují vysokoškolsky vzdělané a vysoce kvalifikované pracovníky.

Příchod velkého množství běženců, kteří mají často nízkou kvalifikaci, může podle ekonomů vyvolat napětí na německém pracovním trhu. V anketě 56 procent profesorů uvedlo, že pro úspěšnou integraci těchto běženců na německý pracovní trh by bylo vhodné snížit minimální mzdu, která činí 8,50 eura (230 Kč) za hodinu. Ekonomové ale zároveň vyjadřují obavy, že by tento krok mohl vyvolat nálady proti uprchlíkům mezi nízkopříjmovými skupinami Němců, kteří by se mohli cítit vytlačováni z pracovního trhu levnějšími zaměstnanci.

Ekonomové rovněž upozorňují, že uprchlická krize bude vyžadovat od státu uvolnění dodatečných finančních prostředků. Jen malá část oslovených si však myslí, že by kvůli těmto penězům měly být zkráceny výdaje v jiných rozpočtových kapitolách. Podle 45 procent oslovených by bylo nejlepším řešením opustit vyrovnaný rozpočet, který Německo udržuje od roku 2014, 36 procent považuje za nejvhodnější krok zvýšení daní.

Foto: ČTK/AP

Autor: ČTK