Juncker: Rozpočet EU by měl být větší, škrty do něj nepatří

08.01. 20:17 | Autor: ČTK

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker si nepřeje velké škrty v unijní politice soudržnosti, tedy evropských fondech, po roce 2020. Uvedl to v pondělí na úvod dvoudenní konference o budoucím víceletém finančním rámci EU pro roky 2021 až 2027. Zdůraznil ale zároveň, že je třeba modernizace těchto fondů a také to, aby z nich přijímající země dokázaly výrazným způsobem peníze získávat.

Evropský rozpočet bude muset, pokud bude chtít unie po odchodu Británie zvládnout všechny své stávající i budoucí priority, být vyšší než stávající jedno procento evropského hrubého domácího produktu (HDP), upozornil také Juncker. Podle komisaře pro rozpočet Günthera Oettingera nechá britský odchod v rozpočtu EU každoroční mezeru mezi 12 a 13 miliardami eur (300 až 325 miliardy Kč).

"Nejsem pro škrty v politice soudržnosti. Je stále významná nejen pro země, které z ní mají prospěch, ale také pro ty ostatní," upozornil dnes předseda komise. Je podle něj třeba pomoci překonat zatím stále trvající rozdíly v příjmech a životním standardu mezi státy unie. "Musíme zajistit, že se těchto rozdílů mezi regiony a státy EU zbavíme," podotkl Juncker.

Modernizace fondů

Je ale třeba modernizace fondů, mezi jejichž příjemci je i ČR. "Některé snížit, zajistit větší pružnost, ale snažit se vyřešit problémy rozpočtu v příštích letech zastavením či drastickou redukcí kohezní politiky není politický přístup, který bych mohl podporovat," poznamenal. O omezení peněz z fondů některé státy EU mluví například v souvislosti s odmítáním zemí z centrální a východní části unie podílet se na určitých aspektech řešení migrační problematiky.

Juncker ale také upozornil, že čerpání z fondů je v některých zemích velmi nízké a jinde v zásadě mizivé. "Pokud chceme pokračovat s kohezní politikou musí členské státy umět tyto fondy v daných termínech čerpat," poznamenal.

Zásadní priority

Juncker také upozornil, že komise se hodlá soustředit na své zásadní priority, i když jako strážce unijních smluv musí posílat k evropskému soudu země, které své závazky neplní. "Na uprchlíky jsme z unijního rozpočtu vyčlenili 17 miliard (asi 425 miliard Kč)," připomněl šéf komise s tím, že na nové výzvy EU zatím reagovala přesměrováním finančních toků a ne škrty. "Ale dostali jsme se nejdál, co to šlo," poznamenal Juncker.

V příštím víceletém finančním rámci však podle něj čekají na EU nové výzvy a ani zvýšená pružnost rozpočtu na jejich zvládnutí nebude stačit.

Proto je podle Junckera potřeba přestat s předstíráním, že unie nemá s vlastními finančními zdroji problém. Rozhodnutí v této věci tak podle něj bude muset summit EU přijmout ještě před volbami do europarlamentu v roce 2019. "Potřebujeme to dokončit včas, aby EU mohla do budoucnosti plout v klidných rozpočtových vodách," řekl Juncker.

Komise bude o věci poprvé diskutovat tuto středu, do konce května podle něj definitivní závěry této debaty nebudou. Juncker ale míní, že země by měly do rozpočtu v budoucnu příspívat více než nynější jedno procento HDP. Přesnou částku, která bude na pokrytí stávajících i nových evropských potřeb nutná, ale Juncker uvádět nechtěl.

Foto: ČTK/ABACA/AA/ABACA

Autor: ČTK