Jan Pavel II. prohlášen za blahoslaveného, věřící v transu

Bývalý papež a rodák z Polska Jan Pavel II. byl prohlášen za blahoslaveného. Stalo se tak na mši, kterou ve Vatikánu před zraky statisíců poutníků slouží jeho nástupce Benedikt XVI.

Jan Pavel II. se stává blahoslaveným pouze šest let a jeden měsíc po své smrti v roce 2005. Blahoslavení je nutný předpoklad k dalšímu kroku - svatořečení, tedy prohlášení za svatého.

"Od nynějška bude papež Jan Pavel II. nazýván blahoslaveným," řekl latinsky Benedikt XVI. Slavnosti se účastnilo 86 oficiálních delegací, z Polska přijel prezident Bronislaw Komorowski. Ve Vatikánu byli i ministr zahraničí ČR Karel Schwarzenberg a čeští arcibiskupové Dominik Duka a Jan Graubner, jakož i několik stovek českých poutníků.

Schwarzenberg řekl na stanici Radio Proglas, že nepřijel jen jako zástupce vlády, ale také s osobním úmyslem. "Doufám, že český národ si uvědomí, že tento velký člověk nás měl opravdu rád a opravdu se o nás staral. Nikdy bychom neměli zapomenout na to, co pro nás udělal," prohlásil šéf české diplomacie na adresu Jana Pavla II.

Bývalý pražský arcibiskup Miloslav Vlk v České televizi zdůraznil otevřenost Jana Pavla II. vůči každému, s kým se v životě setkával. Připomněl, že Janu Pavlu II. bylo Československo a Česko velmi blízké.

V Římě bylo přes milion věřících, kněží, poutníků i turistů. Mnozí z nich, možná až 80 tisíc, přijeli z papežova rodného Polska. Nad jejich hlavami vlály červenobílé polské vlajky, Poláci v rukou nesli fotografie papeže a transparenty s jeho slavným výrokem Nebojte se.

Páter Pavel Dokládal uvedl, že z ČR dorazilo na blahořečení asi 600 lidí, mezi nimi mnoho mladých věřících. Poutníci mávali českými vlajkami a oslavovali Jana Pavla II. "Byli jsme tam vidět. Ukázali jsme, že tu nejsou jen Poláci," řekl Dokládal. Uvedl také, že příprava na slavnostní mši byla náročná, ale nakonec mezi poutníky nenastaly žádné problémy.

Pro mnoho Poláků je Jan Pavel II. svatý už dávno. Katolická církev a Vatikán mu nyní ale musejí přiřknout další zázrak jako předpoklad k budoucímu svatořečení.

Při obřadu měly důležitou úlohu i dvě řádové sestry. Polka Tobiana Sobótková, oblečená celá v černém, která bývalému papežovi pomáhala v posledních hodinách jeho života, a Francouzka Marie Simon-Pierre, oděná celá v bílém, jež stála u zrodu zázraku potřebného k beatifikaci, neboť se dva měsíce po skonu papeže se zázračně uzdravila z Parkinsonovy choroby, kterou trpěl i papež. Marie Simon-Pierre na slavnosti nesla relikviář s krví Jana Pavla II., jež mu byla pár dní před smrtí odebrána pro případ transfuze.

Rakev s ostatky Jana Pavla II. byla v pátek vynesena z vatikánské hrobky a v neděli se na závěr obřadu pomodlili papež, duchovní i věřící.

Jan Pavel II. byl beatifikován v den, kdy katolická církev slaví pohyblivý svátek Božího milosrdenství, který připadá na první neděli po Velikonocích. Letos je to 1. května. Agentura Reuters připomíná, že 1. máj (Svátek práce) patřil k nejdůležitějším svátkům v komunistickém světě. Tato shoda okolností má podle ní nádech ironie, protože mnoho lidí věří, že právě bývalý papež pocházející z Polska hrál při pádu komunismu ve východní Evropě klíčovou roli.

Blahořečení neboli beatifikace je formální akt, při němž je určitý člověk prohlášen za blahoslaveného. Papež tím dává svolení, aby se dotyčná osoba stala předmětem kultu na konkrétním místě, v konkrétní komunitě, případně s určitými omezeními. Blahořečení je v římskokatolické církvi nezbytným krokem před svatořečením, tedy prohlášením za svatého. Na rozdíl od svatých se blahoslaveným nezasvěcují kostely. Papež Jan Pavel II., který byl blahořečen, kanonizoval během svého pontifikátu vůbec největší počet nových blahoslavených a svatých v dějinách církve. Kongregaci pro otázky svatořečení se proto někdy přezdívalo "továrna na svaté".

Kongregace pro svátosti a liturgii už dříve oznámila, že blahoslavený papež bude oslavován každoročně 22. října v Římě a v rodném Polsku.

Blahořečení je v katolické církvi nezbytný krok předcházející prohlášení za svatého. Aby byl člověk označen za blahoslaveného, musí církev uznat, že učinil zázrak. V případě Jana Pavla II. bylo za zázrak označeno vyléčení sestry Marie Simon-Pierre, která trpěla Parkinsonovou chorobou. Uzdravila se, když se její společnice modlily k Janu Pavlu II., který v závěru života trpěl stejným onemocněním.

Charismatický Jan Pavel II. stál v čele katolické církve čtvrt století. Prohlášen za svatého je nezvykle brzy, protože od jeho smrti uplynulo teprve šest let a jeden měsíc.

Polsko na nohou

Blahořečení Jana Pavla II. je zásadní především pro Poláky, odkud bývalý papež pocházel. V zemi se v neděli sešly statisíce lidí na náměstích, aby sledovaly přenos z vatikánského blahořečení svého nejznámějšího krajana.

Asi 100 tisíc věřících přišlo do svatyně Božího milosrdenství v krakovské čtvrti Lagiewniki, intimnější ráz mají slavnosti ve Wadowicích, kde Karol Wojtyla, pozdější papež Jan Pavel II., přišel v roce 1920 na svět. Dnes tam přijel i premiér Donald Tusk s manželkou Malgorzatou. Prezident Bronislaw Komorowski je přímo na slavnosti ve Vatikánu.

Lidem sledujícím přenos bohoslužby, během níž současný papež Benedikt XVI. blahořečil svého předchůdce v čele katolické církve, nepřálo počasí. Oproti sobotě se výrazně ochladilo, foukal vítr a chvílemi pršelo. Miliony věřících tak mši ve Vatikánu sledovaly doma u televize.

"Přišel jsem hned po práci, je to výjimečný den," řekl na varšavském náměstí Maršála Józefa Pilsudského televizi TVN24 muž středního věku, který pracuje jako hlídač. "Přijít sem je moje povinnost," tvrdila starší paní z Varšavy. Jana Pavla II. za autoritu považuje 93 procent Poláků, ukázal v pátek zveřejněný průzkum agentury CBOS. Zároveň ale stále více lidí přiznává, že se v každodenním životě neřídí jeho učením.

Poláci, ale i lidé jinde ve světě, si Jana Pavla II. oblíbili díky jeho otevřenosti, díky tomu, že se vždy choval jako normální člověk. Svým krajanům v silně katolickém Polsku navíc dodával naději v době komunismu. 

Výběr osob, které byly v posledních letech prohlášeny za blahoslavené či svaté:

Josemaría Escrivá de Balaguer (svatořečen v říjnu 2002) Španělský duchovní, který v říjnu 1928 založil laickou organizaci Opus Dei (Dílo Boží), jejímž cílem je uplatňování křesťanské víry v každodenním životě. Bývá považována za nejmocnější katolickou lobbistickou organizaci, sdružující elitu věřících. Balaguer, jenž zemřel v červnu 1975, byl blahořečen v roce 1992. Matka Tereza z Kalkaty (blahořečena v říjnu 2003) Řádová sestra s albánskými kořeny zasvětila svůj život nezištné pomoci chudým a nemocným v Indii, kde založila kongregaci Misionářek milosrdenství. Za svůj příkladný a obětavý život získala Nobelovu cenu za mír. Proces blahořečení Matky Terezy zahájil papež Jan Pavel II. pouhý rok a půl po její smrti v září 1997. Karel I. (blahořečen v říjnu 2004) Prohlášení posledního rakouského císaře a uherského krále za blahoslaveného vyvolalo v Rakousku smíšené reakce. Kritici upozorňovali, že panovník, který vládl od roku 1916 do rozpadu monarchie v roce 1918, byl zodpovědný za nasazení bojového plynu v první světové válce. Podle Vatikánu naopak usiloval o mír, pomáhal chudým a vedl duchovní život. Navíc s osobou císaře, jenž zemřel v exilu v roce 1922, souvisel nejméně jeden zázrak; jeptišce, která se k němu modlila, zmizely křečové žíly. 498 Španělů zavražděných v letech 1934 až 1937 (blahořečeni v říjnu 2007) Členové nejpočetnější skupiny osob, jež kdy byla blahořečena, přišli o život ve španělské občanské válce a během událostí, které jí předcházely. Mezi těmi, kdo za svou víru zaplatili smrtí, byli mimo jiné dva biskupové, 24 kněží a 462 řeholníků a řeholnic. Papež Jan Pavel II. již předtím uznal za mučedníky dalších 471 obětí ze Španělska ve 30. letech. Jerzy Popieluszko (blahořečen v červnu 2010) Kněz a zastánce polského nezávislého odborového hnutí Solidarita byl v říjnu 1984 brutálně zavražděn příslušníky tajné policie. Jeho pohřeb se stal jednou z největších demonstrací proti polskému komunistickému režimu. Pro blahořečení Popieluszka nebylo potřeba, aby učinil zázrak, protože šlo o mučedníka. John Henry Newman (blahořečen v září 2010) Newman se v 19. století účastnil anglikánského reformního hnutí, v roce 1845 však konvertoval ke katolicismu. Bývá označován za jednoho z největších teologů 19. století. Newman byl první osobou, kterou Benedikt XVI. blahořečil osobně.

Čtěte dále

další zprávy