Jak probíhalo prvních sto dní slovenské vlády?

29.06. 17:50 | Autor: ČTK

Koaliční vláda premiéra Igora Matoviče, kterou sestavilo po únorových volbách jeho hnutí Obyčejní lidé a nezávislé osobnosti (OLaNO) se stranami Sme rodina, SaS a Za lidi, prošla hned po svém nástupu do funkce 21. března ostrým startem v podobě zvládání situace kolem pandemie nemoci covid-19. Země si zvládla udržet nízký počet nakažených, vláda však musela v prvních třech měsících svého působení prioritně řešit otázky spojené s koronavirovou krizí.

Téměř okamžitě po nástupu k moci se vládě podařilo v rámci ochranných opatření proti nemoci covid-19 prosadit ve vládní koalici zákaz nedělního prodeje, aby obchodníci mohli využít volný den k dezinfekci prodejen. Tento zákaz by premiér Matovič rád prosadil nastálo. Většina Slováků to podle průzkumu veřejného mínění schvaluje, politici i obchodníci ale nejsou v tomto názoru jednotní, vyplývá z jejich prohlášení.

Slovní přestřelku mezi Matovičem a vicepremiérem Richardem Sulíkem vyvolaly i problémy s omezením pohybu lidí kvůli koronaviru v čase Velikonoc. Plošné policejní kontroly na silnicích způsobily rozsáhlé kolony. Matovič se za problémy omluvil, postup policie označil za sabotáž příslušného usnesení vlády. Po kolapsu dopravy Matovič napsal, že kontroly měly být jen namátkové a že některým hlídkám se to trochu vymknulo z rukou. Později ovšem tento příspěvek premiér smazal a za plošné kontroly zkritizoval policejního prezidenta. Šéf slovenské policie v prohlášení naopak uvedl, že policie postupovala v souladu s usnesením vlády. Nouzový stav na Slovensku skončil 13. června.

Chystaný zákaz blokování silnic

Na konci května premiér Matovič ohlásil záměr zakázat blokování klíčových silnic a hranic na Slovensku během různých protestů pod hrozbou trestního stíhání. Reagoval tak na zablokování jednoho z hraničních přechodů do Rakouska v souvislosti s opatřeními proti pandemii covidu-19 a po ohlášené blokádě dálnice do Bratislavy, kterou ale majitelé fitness center uzavřených kvůli boji s nákazou nakonec neuskutečnili.

Zrušení zakázky na nákup obrněných vozidel

Na konci května vláda zrušila soutěž na nákup více než 400 menších obrněných vozidel pro armádu v odhadované hodnotě 321 milionů eur (8,7 miliardy korun), kterou loni zahájil předchozí kabinet. Zrušení tendru navrhl ministr obrany Jaroslav Naď, který ještě jako opoziční politik tvrdil, že podmínky výběru dodavatele byly nastaveny ve prospěch jednoho vozidla. Projekt nákupu zmíněných víceúčelových taktických vozidel ještě loni nařídil zrušit slovenský úřad pro veřejné zakázky. Ministerstvo obrany za předchozí vlády se proti tomuto rozhodnutí ale odvolalo. Slovensko naopak bude pokračovat v nákupu vojenských radarů, z nichž výrazná většina je již po době životnosti.

Zrušení bankovní daně

Slovenská vláda se před pár dny dohodla se Slovenskou bankovní asociací, že zruší zvláštní bankovní daň, peněžní ústavy na oplátku vyčlení další značný balík peněz na poskytování úvěrů státu, firmám a lidem. Do nového programu národního rozvojového fondu bude z dosavadního bankovního odvodu na Slovensku převedena miliarda eur, ročně pak banky zvýší půjčky o 1,5 miliardy eur. Zvláštní zdanění bank zavedlo Slovensko v roce 2012, loni na této dani peněžní ústavy odvedly přes 143 milionů eur, což byla více než pětina čistého zisku bankovního sektoru.

Lex korona

Slovenská vláda ve středu 24. června schválila soubor opatření, který obsahuje změny několika desítek zákonů s cílem odbourat byrokracii a zavést různé úlevy zejména podnikatelům po pandemii nemoci covid-19. Zástupci podnikatelů vládu vybídli i ke zvýšení přímé finanční podpory na kompenzaci dopadů covidu-19. Po schválení balíku, kterému v parlamentu přezdívají "lex korona", slovenští podnikatelé například budou moci zahrnout do výdajů náklady na pohonné hmoty o pětinu vyšší v porovnání se spotřebou uvedenou v dokladech od vozidla.

Výměna špiček zdravotnických institucí

Nová vláda podle informací deníku Právo zasáhla do života mnoha státních zaměstnanců. Za necelé tři měsíce vyměnil nový ministr zdravotnictví Marek Krajčí 12 šéfů různých zdravotnických zařízení po celém Slovensku. Deník Sme upozornil, že řediteli nemocnic se stali například lesník a bývalý církevní ekonom. V odborných kruzích vyvolalo největší rozruch odvolání Ladislava Kužely, šéfa Národního ústavu dětských chorob. Společně s lékařskou ředitelkou a ekonomickým ředitelem skončili všichni tři odvolaní na minutu. Ministr svůj krok vysvětlil tím, že tříčlenné vedení ztratilo jeho důvěru a neplatilo odvody do sociální pojišťovny. "Jak jsem mohl ztratit jeho důvěru, když jsme se nikdy nesetkali?" reagoval Kužela podle deníku Právo. Novým ředitelem se stal Peter Magát, vystudovaný lesník a bývalý šéf polikliniky v Seredi. Po výměně špiček zdravotnických institucí se premiér Matovič chce nyní zaměřit na státní aparát.

Práva menšin a náboženské otázky

Přítomnost konzervativních křesťanů ve vládě aktuálně na Slovensku podle informací serveru iDnes.cz znovu nastoluje téma interrupcí, práv homosexuálů nebo údajné náboženské nesvobody: "Najde se dost křesťanů v parlamentu? Mám naději, že to tak bude. Musíme jít krok za krokem," napsala 17. května na Facebook poslankyně OLaNO Anna Záborská z konzervativní Křesťanské unie, která si stěžuje, že křesťanští poslanci nedokázali za 30 let změnit zákon o potratech. Její postoj vyvolal na Slovensku rozporuplné reakce.

Foto: vlada.gov.sk

Autor: ČTK