Islamisté přesouvají aktivity do Evropy. Kde našli útočiště?

07.12. 05:45 | Autor: ČTK

Pomník Eternal Flame v Sarajevu, který je postaven na památku vojenských i civilních obětí druhé světové války.

Bosna a Hercegovina (BaH) se stává hlavním centrem pro islámské extremisty, mění se i kulturní vzhled Sarajeva a jeho okolí. Napsal to záhřebský deník Večernji list, podle něhož bosenský Státní úřad pro vyšetřování a ochranu (SIPA) upozornil na to, že se bosenská metropole a její okolí v poslední době staly zajímavým trhem s nemovitostmi, protože tam pozemky skupují šejkové.

Bosenskohercegovinská tajná služba SIPA ve své dramatické zprávě potvrdila to, na co už poukazovala chorvatská bezpečnostní služba SOA: že kvůli stále složitějším bezpečnostním podmínkám v okolním prostředí (Chorvatska) je situace znepokojivá, zejména v BaH, a proto je terorismus rizikem i pro Chorvatsko.

Bosna je země, v níž radikální islám wahhábsko-salafistické ideologie, který vyznávají nejkrvelačnější teroristické organizace jako Islámský stát (IS) a al-Kajda, rychle roste. Ze země odešlo více než 300 Bosňáků bojovat do Iráku a Sýrie na straně teroristů. Západní zpravodajské služby už delší dobu upozorňují na šíření radikálního islámu v BaH a žádají od bosenských politiků, aby něco rychle podnikli k vykořenění tohoto nebezpečného jevu. Na týž problém upozornila ve své letošní zprávě i SOA.

Jak moc je situace v Bosně a Hercegovině alarmující, jsou si vědomi i lidé v SIPA. Proto to také zdůraznili ve své zprávě nazvané Ohnisko wahhábsko-salafistické přítomnosti v BaH. Podle této zprávy "je náboženský extremismus wahhábsko-salafistického původu v BaH institucionálně přítomný, a to uvnitř i mimo Islámské společenství, které dál udržuje finanční vztahy s Araby a mlčí ke všem wahhábsko-salafistickým aktivitám. Toto mlčení a ustupování Islámského společenství napomáhá institucionalizaci a zakořenění salafismu ve společnosti i v samém Islámském společenství. Někteří jeho členové i představitelé se aktivně podílejí na podpoře salafistického hnutí, jakož i na uspokojování zájmů některých arabských států, jako jsou Saúdská Arábie, Katar a Kuvajt."

Jako jedno z ohnisek působení wahhábistů v Sarajevu zpráva zmiňuje mešitu krále Fahda, jejíž imám Nezim Halilović je považován za neoficiálního wahhábského emíra. Mimořádně závažné je to, že Halilović je přes svou radikální ideologii stále členem bosenského Islámského společenství. Mešita krále Fahda by měla spadat pod pravomoc Islámského společenství, ale ve skutečnosti tomu tak není. Podle SIPA ji přímo řídí Saúdská Arábie jako součást kulturního centra. Mnozí ji oprávněně považují za středisko šíření wahhábismu v Sarajevu a nejvýznamnější veřejné shromaždiště stoupenců wahhábské ideologie.

Zajímavé je, že zpráva upozorňuje i na hotel Terme Ilidža jako na místo, kam v posledních letech přijíždějí na rehabilitaci zranění z Libye. Podle SIPA podzemí IS tímto způsobem a také s pomocí některých libyjských diplomatů přemisťuje své členy do Bosny.

Toto vše se děje před očima místních politických činitelů, s tichým a nejen tichým souhlasem. Bakir Izetbegović (bosňácký člen kolektivní hlavy státu BaH) několikrát žádal pro Hamiše, spojku IS s al-Kajdou, diplomatický status a bosenské občanství. Wahhábisté jsou ve velkém počtu přítomní v jednotlivých mešitách na sarajevských předměstích, jako je Ilidža, Nedžarići, Alipašino polje a podobně. Jejich významní přednášející jsou také velmi aktivní mezi studenty.

Ve zprávě SIPA se rovněž uvádí, že "v poslední době je zvláště zajímavý trh s nemovitostmi, respektive nákup pozemků v okolí Sarajeva a jejich následné prodávání šejkům ze Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů, Kataru a Kuvajtu. Realitní a stavební podnikatelskou činností, zaměřenou na stavby domů a turistických komplexů kolem Sarajeva, se přitom zabývají hlavně vyznavači a příznivci wahhábismu."

SIPA nejvíce znepokojuje to, že "místní právníci, notáři a jednotliví městští úředníci projevují tomuto učení stále více úcty a aktivně se podílejí na změně kulturního obrazu Sarajeva a okolí".

"Tyto ekonomické aktivity, výstavba osad a šíření sítě vlivu v místní správě by vzhledem k mimořádné mediální síle mohly z dlouhodobého hlediska přispět k přeměně BaH v hlavní tranzitní, ale i náborové centrum extremismu," upozorňuje rovněž zpráva bosenské tajné služby.

Foto: ČTK , ABACA/AA/ABACA

Autor: ČTK