Islám není naší součástí, odporují Němci prezidentovi

06.10. 17:00 | Autor: - red -, ČTK

Kdy si přidá Wulff ke svým bustám nějaké imámy?

Je už islám ve Spolkové republice roven křesťanství? V Německu se znovu rozproudila veřejná debata o muslimských přistěhovalcích. Tentokrát ji však nevyvolal kontroverzní exbankéř Thilo Sarrazin, ale spolkový prezident Christian Wulff svým nedělním projevem k 20. výročí znovusjednocení země. Wulff v něm zmínil, že islám je stejnou součástí Německa jako křesťanství a židovství.

S tímto názorem ale tvrdě narazil ve vládnoucí Křesťanskodemokratické unii (CDU), jíž je sám členem, a odmítla ho i většina Němců. Svoboda vyznání podle mnoha z nich ještě neznamená, že mohamedánství je v jejich vlasti rovné křesťanství.

"Křesťanství patří bezpochyby k Německu. Židovství patří bezpochyby k Německu. To je naše křesťansko-židovská historie. Ale islám mezitím už také patří k Německu," prohlásil Wulff během oslav výročí sjednocení v Brémách a označil se i za prezidenta muslimů. Těch v Německu žije přes tři miliony, tedy asi čtyři procenta populace, a jejich organizace Wulffa za proslov vysoce ocenily.

Ne tak už členové jeho vlastní strany, jíž byl do svého červnového zvolení hlavou státu místopředsedou. "Pokud chtěl prezident dát na stejnou úroveň islám v Německu s křesťanstvím a židovstvím, považuji to za chybné," komentoval to například vlivný expert CDU na vnitřní politiku Wolfgang Bosbach.

Také podle vysokého představitele sesterské bavorské křesťanskosociální unie Manfreda Webera muslimové v Německu alespoň dosud "nijak nepřispěli k našim hodnotám", což prý považuje za základ debaty o identitě Německa.

Mešita s nejvyšším minaretem (35 m) v Německu. Duisburg. Generální tajemník CDU Hermann Gröhe v dnešním vydání listu Märkische Allgemeine souhlasil, že náboženská svoboda musí platit pro všechny, včetně muslimů. Neznamená to však podle něj, že by měli dostat "slevu" například v otázce rovnosti pohlaví.

"My v Německu bychom se měli jasně přihlásit k naší křesťanské tradici, a to i v dialogu s muslimy," vyzval Gröhe.

Stavět německou kulturu na islámu odmítla také kandidátka německých konzervativců na premiérku spolkové země Porýní-Falc Julia Klöcknerová. "Pokud by byl islámský základ naší německé kultury, jako je v Turecku nebo Saúdské Arábii, pak by žena nebyla ani kancléřkou, ani kandidátkou na premiérku," řekla v televizi SWR.

Podle průzkumu pro dnešní vydání deníku Bild nesouhlasí s názorem prezidenta 66 procent Němců a sdílí ho jen 24 procent. Mezi odpůrci Wulffových islámských tezí, kteří se ankety zúčastnili, byli podle Bildu voliči všech vládních stran a postkomunistické Levice.

Na úterním zasedání poslanecké frakce CDU se situaci snažila uklidnit sama šéfka strany a kancléřka Angela Merkelová. Podle ní prezidentovy výroky neznamenaly, že se islám stal základem pro kulturní porozumění v Německu. Měřítkem integrace muslimů je německá ústava, nikoli zákoník šaría, parafrázoval její vyjádření server Spiegel Online.

Prezident narazil se svými muslimskými tezemi i v rodné CDU. Pro jednapadesátiletého Wulffa, v soukromí věřícího katolíka, to není poprvé, co překvapil svým otevřeným přístupem k muslimům. Ještě jako zemský premiér Dolního Saska letos například jmenoval do ministerské funkce poprvé v dějinách Německa muslimku.

Dcera tureckých přistěhovalců Aygül Özkanová poté šokovala svým výrokem, že v německých školách nemají co dělat žádné náboženské symboly - nejen v Evropě diskutované muslimské šátky, ale ani křesťanské kříže. Vyvolala jím v řadách německých křesťanských demokratů pobouření a později se za něj omluvila.

Právě občané tureckého původu tvoří většinu německé muslimské populace. Mnoho z nich ale neovládá němčinu a nemá dokončené ani základní vzdělání, což vytváří překážky pro jejich plnohodnotné začlenění do německé společnosti. Bývalý člen vedení německé centrální banky Thilo Sarrazin to komentoval slovy, že Německo kvůli nim "v průměru hloupne" a o berlínských imigrantech z arabských zemích a Turecka se vyjádřil, že nejsou nijak užiteční, "až na prodej ovoce a zeleniny".

Jeho kontroverzní výroky, které ho nakonec stály místo ve vedení Bundesbanky, ale vyvolaly v zemi debatu o problémech s integrací přistěhovalců.