Íránské Národní gardy na trestné výpravě v Albánii

26.10. 05:45 | Autor: Michail Stavrev

Albánské policii se podařilo rozkrýt síť íránských agentů, kteří chystali ozbrojené akci v této zemi, informuje Alijazeera. Už v minulém roce byl z Tirany vykázán íránský velvyslanec Ali Amuel, který měl těmto aktivitám pomáhat. Důvodem trestné výpravy je fakt, že na území Albánie se nachází základna ozbrojené íránské opozice Lidoví mudžáhedíni.

Šéf albánské policie Ardi Veliu, neupřesnil, zda byl při zásahu proti íránským agentům někdo zatčen. Kolem celé akce je zatím více otazníků než odpovědí, ale jedno je jasné, Teherán chce ozbrojenou opozici v albánském exilu eliminovat. Lidoví mudžáhedíni (Mujahedin-e Khalq) jsou původně marxistickou skupinou bojující proti americkému imperialismu. V době islámské revoluce se dostali do sporu s Chomejního hnutím a nakonec museli ze země pryč. Během íránsko-irácké války (1980-1988) jim poskytl útočiště Saddám Husajn a Lidoví mudžáhedíni podnikali bojové akce proti své původní vlasti. Po dobytí Iráku byli odzbrojeni, ale nová irácká vláda je postavila mimo zákon. Dnes nikdo neví, co si s nimi počít, podobně jako s celou řadou nechtěných ozbrojených skupin v této oblasti.

Původně je Američané chtěli přestěhovat do Rumunska, ale jednání selhala. Na svém území je nechtěly ani vlády Velké Británie, Francie nebo Německa. Zhruba asi tisícovku těchto lidí poslali z americké základny Camp Liberty u Bagdádu pod příslibem hospodářské a vojenské pomoci do Albánie. Kolik jich je v současnosti na základně situované mezi městy Tirana a Dráč se přesně neví.

Přesto našli Lidoví mudžáhedíni nakonec nové uplatnění, tentokrát v rámci politického marketingu západních zemí proti režimu ajatolláha Chomejního. Z tohoto důvodu byli v roce 2012 vyňati ze seznamu teroristických organizací USA na popud Hillary Clintonové, EU tak učinila již v roce 2009. Pořádají pravidelná setkání íránské opozice v Paříži. Podporu Lidovým mudžahedínům vyjádřilo mnoho západních politiků, mimo mnoha jiných se s nimi osobně setkal třeba Daniel Hermann. Jak se bude osud íránských uprchlíků v Albánii dále vyvíjet závisí především na USA. Po sblížení Turecka s Íránem a následně i se Srbskem, se nacházejí Albánci ve svém regionu v nezávidění hodné situaci.

Foto: ČTK/AP/Hektor Pustina

Autor: Michail Stavrev