Imigranti jako vyžírkové? Znepokojivá čísla v Německu

Do debat o tom, jestli jsou přistěhovalci pro společnost ve Spolkové republice přínosem, nebo naopak, se opět zapojil Hans-Werner Sinn, prezident institutu Ifo, což je renomovaný ústav se sídlem v Mnichově. Podle Sinna je dosavadní migrace pro Německo ztrátový obchod. Tamní sociální stát působí jako magnet na nekvalifikované přistěhovalce, hlavně mohamedánské víry.

Prezident Ifo ostře kritizuje přistěhovaleckou politiku vlády v Berlíně. To, jak se dosud uskutečňuje migrace, je špatné, napsal Hans-Werner Sinn v článku pro list Frankfurter Allgemenine Zeitung (FAZ).

Špičkový ekonom zdůrazňuje, že Německo je po Spojených státech druhým největším cílem migrantů. S ohledem na jejich kvalifikaci se ale Německo řadí na jedno z posledních, nejhorších míst statistiky. Míří tam především nekvalifikovaní přistěhovalci.

Sinnn tak dospívá k závěru, že dosavadní migrace je velkou zátěží pro státní a sociální kasy. V bilanci netto způsobuje německému státu více nákladů v podobě sociálních a dalších výdajů, než kolik stát od migrantů získává v podobě sociálních odvodů a daní.

Podle nových propočtů institutu Ifo stojí jeden migrant stát o 1800 eur ročně (asi 50 tisíc Kč) více, než kolik činí jeho přínos. Výzkumníci z Ifo se k této cifře dopočítali na základě aktuální studie Bertelsmannovy nadace, kterou ovšem doplnili o výdaje, které nezohledňovala.

Také u Bertelsmannů dospěli nakonec k negativnímu výsledku s "implicitním finančním deficitem" 79 100 eur (asi 2,175 milionu Kč) na migranta za celou dobu, zdůrazňuje prezident Ifo.

Vzhledem k těmto skutečnostem by měla podle Sinna konečně začít debata o migrační politice, jejímž hnacím motorem není úsilí o politickou korektnost a bezideologovost. Tím dává i novou munici debatám o novém hnutí PEGIDA, jehož centrum je v Drážďanech.

Zkratka primárně protiislamistického hnutí znamená Vlastenečtí Evropané proti islamizaci Západu. Část německých politiků PEGIDu ostře kritizuje a její příznivce, jichž je stále více, se snaží líčit jako pomýlence brojící proti cizincům obecně, kteří sedají na lep extrémní pravicové ideologii. Proti hnutí PEGIDA doslova štve i část německého tisku.

Sinn požaduje, aby potřební přistěhovalci z EU mohli v budoucnu pobírat sociální dávky jen ve svých domovských zemích a nemohli si nárokovat podporu v hostovském státě. Kromě toho si Německo musí lépe vybírat a určovat směr přistěhovalectví ze zemí mimo Evropskou unii.

K tomuto účelu by měl být podle prezidenta Ifo zaveden bodový systém, který bude vybírat imigranty podle profesní kvalifikace, věku, zdravotního stavu, jazykových kompetencí a majetku.

Kdo místo důchodců?

Bez pokračující migrace se ale Spolková republika neobejde, o tom dnes mezi experty pochybuje jen málokdo. Nedávno Sinn své krajany varoval před kolapsem důchodových kas a přestárlou společností.

A zdůraznil, že Němci budou potřebovat dobře vyučené a vzdělané migranty, aby jím tuto zátěž pomohli unést. Jde o stále se zvětšující propast, neboť generace baby boomu 60. let už dlouho pracovat nebude.

Zatímco za dvacet let podle něj patrně přibude 7,5 milionu penzistů, ubude 8,5 milionů osob v produktivním věku, upozornil před několika dny šéf Ifo v magazínu Focus Online. Vyrovnat to migrací by znamenalo potřebu dalších 32 milionů osob. "To si člověk vůbec nedovede představit." Podle Sinna je těžko představitelné, že by německá společnost vykazovala vůči takové mase potřebnou sílu asimilace a tolerance.

Už nyní je připravenost Němců přijímat velké počty uprchlíků omezená, což ukazuje jak PEGIDA, tak další protestní hnutí, varuje ekonom. Stále větší obavy mají Němci (tyto pocity se ale šíří po celé Evropě) nejen z islamismu, totiž politické aplikace islámu, potažmo práva šaría, ale také z islámu samotného.

Sinn proto vyzývá německou vládu k aktivnější politice porodnosti, aby se zvyšoval počet narozených dětí. V tomto ohledu jsou dle něj třeba zásadní a radiální změny ve prospěch rodin s dětmi.

Islámské svátky v Německu?

Přestože u Němců rostou obavy z islámu jako cizorodého, netolerantního, ba nebezpečného prvku, část německých politiků se snaží vyznavačům muslimské víry stále více otevírat dveře. Jedním z příkladů je Dolní Sasko (Niedersachsen).

Pokud bude podle tamních sociálních demokratů (SPD), mohly by tam už brzy být uznány mohamedánské svátky jako svátky náboženské. Také by se uvolnil dosavadní zákaz šátků pro muslimské pedagožky.

Diskuzi o státem uznaných muslimských svátcích rozjel dolnosaský zemský premiér Stephan Weil (SPD). Je dost dobře možné, že bude změněn zákon o svátcích, prohlásil pro list Hannoversche Allgemeine Zeitung.

Zda mají příslušné sváteční dny platit obecně jako čas, kdy se nebude pracovat a chodit do školy, nechal Weil otevřené. V této spolkové zemi se ale islámští žáci už teď můžou na svátky svého náboženství nechat uvolnit z vyučování.

Zmíněné kroky souvisejí se státní smlouvou, kterou chce Dolní Sasko podepsat začátkem roku 2015 se třemi tamními islámskými sdruženími. Pokud jde o šátky na hlavách muslimských vyučujících, Weil prohlásil: "Je možné, že dojde k flexibilnější úpravě, než je ta dosavadní." Nyní nesmějí vyučující v Dolním Sasku nosit žádné šátky. Výjimkou jsou hodiny náboženství.

V Dolním Sasku žije kolem čtvrt milionu muslimů a u mešit tam působí kolem 200 sdružení. Je po Hamburku (Hamburg) a Brémách (Bremen) třetí spolkovou zemí, která připravuje státní smlouvu se svými muslimskými společenstvími.

Jejími tématy jsou i islámská duchovní péče na klinikách a v pečovatelských zařízeních. Dále pak muslimské pohřby a předpoklady pro stavbu mešit.

Čtěte dále

další zprávy