I po debaklu chce švýcarská SVP dál brojit proti cizincům

02.06. 15:40 | Autor: ČTK , - pp -

Konec dalšího posilování švýcarské „alpské pevnosti"? Po propadáku referenda iniciovaného Švýcarskou lidovou stranou (SVP/UDC), jež usiluje o zostření podmínek pro udělování občanství cizincům, hovoří část tamního a zahraničního tisku o políčku uštědřeném pravicovým populistům z SVP a obratu v myšlení Švýcarů.

„Týden před zahájením fotbalového mistrovství Evropy ušetřil švýcarský lid sám sebe trapnosti, aby před očima světa vypadal jako národ omezených nepřátel cizinců," píše třeba rakouský deník Der Standard. Konfederáti si podle něj už předem nedali vlastní gól.

„V sousedních státech, včetně Německa, si můžou vydechnout," konstatuje německý Süddeutsche Zeitung. Ztroskotání lidového hlasování ukazuje, že sklony k populismu a izolacionismu dosáhly ve Švýcarsku svých hranic, míní v Bavorsku vycházející list.

Lid je skutečný suverén. Švýcaři jsou na svůj instutut referend hrdí. Christoph Blocher, ústřední postava SVP, může ještě sklidit hodně potlesku v obecních sálech a na ulici. Na konci ale zřejmě přesvědčil jen ty, kteří tak jako tak považují cizince za občany druhé kategorie, dodává Süddeutsche Zeitung

A italská La Reppublica v titulku píše: „Švýcaři řekli ne pravičákům".

Unáhlené uspokojení odpůrců SVP?

Obdobně hodnotí vyznění referenda ve svých komentářích i část švýcarských médií. Píší o „znamení politické zralosti" (24 Heures), „moudrosti" (Liberté) či o „Waterloo, jež suverén připravil léta nejpopulárnější švýcarské politické straně" (Neue Luzerner Zeitung).

O co přesně v referendu pořádaném první červnový víkend šlo? SVP chtěla především prosadit, aby udělování občanství cizincům nebyl napříště administrativní akt uskutečňovaný úřady, ale aby o něm rozhodovala lidová hlasování v obcích, kde tito cizinci žijí.

Ovečky dvou barev. Už téměř klasická agitace proti cizinců. Proti této iniciativě se ale vyslovilo 63,8 procent hlasujících. Lidovci tak na svou stranu získali jen 36 procent krajanů. Počítali přitom s tím, že jistých mají alespoň 45 procent.

SVP podpořil jediný kanton, Schwyz, a hlavně lidé na venkově. A jen se Schwyzem nelze dělat Schweiz (tedy Švýcarsko) zahrál si se slovy komentátor Neue Zürcher Zeitung.

Trojitá rána pro lidovce

Pro SVP to ale nebyla jediná rána; vedle cizinecké odmítli Švýcaři a o nichž se hlasovalo souběžně. První se týkala změn ve zdravotním systému a druhá, přezdívaná "náhubková", měla zakázat vládě vyjadřovat do budoucna v rámci kampaní před referendy své názory na to, jaký výsledek by považovala pro zemi za nejlepší. Dvě z těchto referend, o občanství a "náhubkové", prosadili právě lidovci.

Liberálové, ale i levice, odbory a Zelení považovali iniciativu za xenofobní a rasistickou.

Kolik cizinců snese Švýcarsko? Přívrženci návrhu argumentovali tím, že při udělování občanství dochází k příliš mnoha chybám a že mezi migranty žijícími ve Švýcarsku je značná kriminalita. Bylo by prý žádoucí požadovat od těch, kteří chtějí získat občanství konfederace, aby usilovali o souhlas místních a chovali se podle toho.

SVP poukazuje na to, že přistěhovalci si příliš často chtějí zachovat zvyky původní domoviny, které jsou často v rozporu s evropským pojetím práva a morálky, ale k tomu získat švýcarské jistoty, svobody a pas.

Během 90. let počet žádostí o poskytnutí švýcarského občanství silně vzrostl. Od 10 tisíc žádostí v roce 1992 stoupl počet podání na 45 tisíc v roce 2007.

Částečně v tom ale hraje roli také právo na scelování rodin, které jsou v rozvojových zemích početné a znamenají snahu mnoha nejbližších příbuzných o přistěhování za tím členem, který již švýcarské občanství obdržel.

Televizní debata švýcarských politiků v den referenda o návrzích SVP. Švýcarská ministryně spravedlnosti Eveline Widmer-Schlumpfová interpretuje odmítnutí iniciativy SVP jako důkaz důvěry v dosavadní praxi udělování občanství. Jasná většina těch, kteří přišli k volebním urnám, podle ní nechtěla přijmout, že by zákaz diskriminace a svévůle v právním státě neměl platit všude. Obdobně se vyjadřují také další politici konfederace.

Sama SVP tvrdí, že ji neúspěch v referendu nepřekvapil, třebaže čekala lepší výsledek. „Stála proti nám široká fronta," vysvětluje viceprezident partaje Adrian Amstutz. SVP podle něj porážku nepovažuje za špatný start své politiky v opozici, do níž sama přešla.

Fakt, že jejich inicativu podpořilo 36,3 procenta hlasujících, což je více než voličů, kteří stranu podpořili v nedávných parlamentních volbách, znamená, že otázka udělování občanství netrápí jen lidovce, tvrdí Amstutz.

Hra SVP Zottel zachraňuje Švýcarsko. Kozel je jej maskot. Strana ovšem není jednotná v názoru na důvody prohry v referendu. Někteří se domnívají, že SVP nedokázala dobře prodat své argumenty. Jiní kritiku kampaně odmítají a chtějí v ní nadále pokračovat; nehledě na čerstvý neúspěch. U tématu udělování švýcarských pasů zůstaneme a potáhneme s ním znovu do pole, zní se den poté z úst některých stranických špiček.

Prašivé kusy vypudit ze stáda

Loni na sebe SVP upozornila daleko za hranicemi volební agitací s bílými a černými ovcemi. Tři bílé ovce se pasou na vlajce s helvetským křížem. Jedna z nich vykopává zadními čtvrtou, černě zbarvenou, mimo vymezené území Švýcarska. Výjev lze vykládat různě.

Údajnou xenofobii strana odmítala, současně ale opět bodovala na téma kriminální imigranti. Ve své kampani mimo jiné navrhovala, aby spolu s cizinci zločinci mladšími osmnácti let byla ze Švýcarska deportována i jejich rodina.

Řada argumentů SVP, na něž slyší nemálo Švýcarů, se ale kritikům kampaně s ovečkami zpochybňovali obtížně. Statistiky policie hovoří jasně. Na celkové kriminalitě se cizinci v současnosti podílejí zhruba 52 procenty, z toho na případech úmyslného zabití 53, vydírání 66 a znásilnění 86 procenty.

EU a Švýcarsko. Jak jinak, Švýcaři mají obavy z role dojné krávy. Silnými tématy SVP už od minulých voleb roku 2003, v nichž překvapivě triumfovala, jsou bezpečnost, kriminalita, drogy, nezaměstnanost a stále častěji právě cizinci.

Loni vyšla z řad této strany iniciativa proti mešitám. SVP nelze upřít, že citlivé téma cizinci obhospodařuje se zjevnou nápaditostí kombinovanou s vychytralostí, o čemž svědčí i citovaná víceznačná kampaň s dvoubarevnými sudokopytníky.

Billboardy s ovečkami, které kupodivu zůstávaly prvních několik týdnů po vyvěšení téměř bez negativních komentářů, tak na jedné straně mohly vyvolat ostré výtky, že jde o zjevnou xenofobii, nový rasismus (OSN) či zjednodušování velmi složité problematiky imigrace a integrace.

Na straně druhé SVP mohla argumentovat, a též to činila, že černá ovce nesymbolizuje barvu kůže nebo nechtěné náboženství, ale že je černá uvnitř. Příměr s černou (černý pasažér, černá ovce) je podobně jako v češtině běžný i v němčině.

Hákové kříže či židovské hvězdy, které se na jejích ovečkách objevily například v Luzernu, byly SVP trnem v oku. Proti neznámému pachateli proto podala trestní oznámení. Pro rasovou diskriminaci...

Čerstvé referendum bylo i jakýmsi testem pro lidové hlasování o Evropě příští rok. Půjde v něm o to, zda Švýcarsko otevře své hranice pro nováčky EU Bulharsko a Rumunsko. Kdyby občané alpské země řekli ne, Brusel už pohrozil, že by to mělo dopad na svobodu stěhování mezi Švýcarskem a zbytkem EU.

Foto: SVP, SD, SF a Profimedia

Autor: ČTK , - pp -