Hrůzný masakr v jeskyních: nacisté postříleli za války 335 Italů

Nacistický velitel Erich Priebke v roce 1995.

Rozzuřený nacistický vůdce Adolf Hitler původně požadoval smrt 50 Italů za jednoho zabitého německého vojáka, nakonec nacisté rozhodli, že za každého zabitého německého policistu bude zastřeleno deset civilistů. Před 75 lety, 24. března 1944, postříleli německé jednotky v Ardeatinských jeskyních u Říma 335 italských civilistů, z toho 75 Židů. Byla to odveta za útok partyzánů na nacistické vojáky pochodující městem. Hrůzný masakr se stal jen dva měsíce před osvobozením města od nacistů.

Partyzáni ze Skupin vlastenecké akce (GAP), které vznikly z iniciativy italské komunistické strany, zaútočili 23. března 1944, v den 25. výročí založení první fašistické organizace v Itálii Svazu spolubojovníků (Fascio di combattimento) Benitem Mussolinim. Po výbuchu bomby v metařském vozíku zahynulo celkem 33 nacistů z místní policejní jednotky, která za zpěvu německých válečných písní pochodovala po ulici Rasella. Na místě zemřelo 29 z nich, další zemřeli záhy v nemocnici. Většina ze zabitých pocházela z jižního Tyrolska.

Partyzáni unikli bez újmy, Němci zuřili. Adolf Hitler chtěl dokonce zničit celý Řím a za každého mrtvého německého vojáka zastřelit 50 Italů. Nakonec se vojenský velitel Říma generál Kurt Mälzer a velitel 14. armády generál Eberhard von Mackensen rozhodli, že za každého zabitého německého policistu bude zastřeleno deset civilistů. Počet osob určených k zastřelení byl určen na 330, sestavením seznamu lidí, kteří měli být popraveni, byl pověřen velitel římského gestapa Herbert Kappler.

Herbert Kappler.Jako místo pro popravy byly vybrány nedávno objevené Ardeatinské jeskyně, zbytky antických křesťanských katakomb. Masakr začal 24. března 1944 v 16.30. Svázaní vězni byli po pěti lidech nahnáni do temné jeskyně, kde je nacisté za slabého svitu pochodní stříleli zezadu do hlavy a poté házeli na hromadu. Vraždění skončilo až po osmé hodině večerní, celkem bylo zabito 335 lidí ve věku 14 až 75 let, pět lidí nad rámec, kteří se ocitli v jeskyni, bylo zavražděno kvůli utajení masakru. Po hrůzném činu byly hromady mrtvých těl zavaleny pískem a nacisté navíc zaminovali přístupové chodby do jeskyní.

"Ardeatinské jeskyně byly pro Židy strašné, pro mne to však byla maličkost, která se ztratila ve všem dalším - bombardování, Drážďanech, Hirošimě, prohrané válce," řekl k tomu později jeden ze strůjců masakru, nacistický velitel Erich Priebke. Prý jen plnil své povinnosti: "Byl jsem voják a nikdy jsem si nemyslel, že to byl zločin," řekl Priebke, který přiznal, že zastřelil dvě z obětí a že v seznamu "odškrtával" další.

Osud autorů masakru po válce byl různý, nejvíce zaujal u Priebkeho. Tento válečný zločinec totiž po válce uprchl do Jižní Ameriky, kde žil v klidu 50 let. V polovině 90. let byl i díky televiznímu interview identifikován střediskem Simona Wiesenthala a vydán do Itálie, kde jej v březnu 1998 soud poslal na doživotí do vězení. S ním byl k témuž trestu odsouzen za týž zločin bývalý důstojník SS Karl Hass. Od roku 1999 si mohl Priebke ze zdravotních důvodů odpykávat trest v domácím vězení, kde v roce 2013 zemřel ve 100 letech.

Již v roce 1946 byli za masakr k trestu smrti britským válečným soudem v Římě odsouzeni von Mackensen a Mälzer, oběma byl ale trest po odvolání změněn na doživotí. Mälzer zemřel ve vězení v roce 1952, von Mackensen byl ale ve stejném roce propuštěn a zemřel v roce 1969 na severu Německa.

Z masakru se před soudem zpovídal též generál letectva Albert Kesselring, který byl britským válečným soudem v Benátkách v roce 1947 odsouzen k trestu smrti. Později mu byl trest také změněn na doživotí a v roce 1952 byl z vězení ze zdravotních důvodů propuštěn. Zemřel v roce 1960.

Kappler byl za masakr odsouzen italským válečným tribunálem v roce 1948 na doživotí. Při návštěvě ve vězeňské nemocnici v Římě v srpnu 1977 jej ale vynesla jeho manželka ve velkém kufru a odvezla do Německa. Rakovinou postižený Kappler v té době vážil jen 47 kilogramů. Italové poté marně žádali o jeho vydání, v únoru 1978 Kappler zemřel ve věku 70 let.

O masakru v Ardeatinských jeskyních byly natočeny dva známé filmy. Ve snímku Masakr v Římě z roku 1973 hrál Priebkeho Brook Williams, ve filmu exceloval Richard Burton jako Kappler a Marcello Mastroianni coby odbojářský kněz Antonelli. Druhý snímek, televizní film Šarlatový a černý z roku 1983, představil Priebkeho jako kapitána Hirsche (hrál jej Kenneth Colley), v dalších rolích se představili Gregory Peck, Christopher Plummer (Kappler) či John Gielgud jako papež Pius XII.

Foto: ČTK/dpa/A0009 dpa, ČTK/AP/Domenico Stinellis

Autor: ČTK



Čtěte dále

Angela Merkelová s Vladimirem Putinem.

Putin s Merkelovou: Je potřeba zapracovat na míru v Sýrii

Ruský prezident Vladimir Putin a německá kancléřka Angela Merkelová se v dnešním telefonátu shodli, že je potřeba pokročit, pokud...

Barcelona: Plno zraněných. Páteční protesty se zvrhly.

Páteční nepokoje v Barceloně se vyžádaly spoustu zraněných

Nejméně 182 zraněných si vyžádaly páteční střety mezi demonstranty a příslušníky policie v Barceloně a dalších městech v...

Ilustrační foto.

Britové rozhodují o brexitu. Dohoda zatím neprošla

Dolní komora britského parlamentu dnes udělala čáru přes rozpočet vládě premiéra Borise Johnsona, když hlasovala pro odsunutí...

Ilustrační foto.

Napětí přetrvává. Příměří mezi Turky a Kurdy moc nefunguje

Turecko a syrští Kurdové se navzájem obvinili z nedodržování příměří na severu Sýrie. Bylo ujednáno ve čtvrtek a má platit 120...

Ilustrační foto.

Stažení vojáků USA ze Sýrie je závažný omyl, tvrdí McConnell

Stažení amerických vojáků ze Sýrie je vážný strategický omyl. V článku pro list The Washington Post to napsal šéf senátních...

Ilustrační foto.

Belgie chce přivést do Evropy "své" vězněné islamisty

Belgie se chystá využít příměří v Sýrii a evakuovat své občany podezřelé z terorismu z táborů na severu Sýrie.

Hillary Clintonová.

Clintonová obvinila Rusko z dalšího vměšování do voleb

Bývalá americká prezidentská kandidátka Hillary Clintonová obvinila Rusko, že se znovu vměšuje do prezidentských voleb ve...

Demonstrace v Katalánsku.

Ochromené Katalánsko. Lidé vyšli do ulic

V katalánském městě Girona v pátek vyšlo do ulic demonstrovat na 60 tisíc lidí, informoval o tom deník La Vangurdia s odvoláním...

Francouzská policie.

Islamistický radikál se chtěl inspirovat útoky z 11. září

Francouzská policie minulý měsíc zatkla muže, který prý plánoval atentát inspirovaný teroristickými útoky z 11. září 2001....

Britský premiér Boris Johnson.

Johnson ještě nemá vyhráno, rozhodne "zběsilých" 24 hodin

Britská média v pátek na titulních stránkách ohlašují uzavření nové brexitové dohody, kterou ve čtvrtek na poslední chvíli...

Unijní lídři na debatě v Bruselu.

Balkán do EU? Zatím ne, lídři odložili debatu

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se ani během dlouhého nočního jednání neshodli na zahájení přístupových rozhovorů s...

Turecká armáda v severní Sýrii.

Kurdové by oblast neudrželi. USA vysvětlovaly dohodu s Turky

Spojené státy dojednaly s Tureckem dohodu o příměří a ústupu kurdských milicí YPG částečně i proto, že nevěřily, že Kurdové...

Pamětní deska.

Zachránil tisíce Židů. Co se s ním stalo? ptají se Švédi

Švédské úřady se rozhodly znovu otevřít případ Raoula Wallenberga, který během druhé světové války zachránil desetitisíce...

Ruský prezident Vladimir Putin.

Ruský vztah k Africe: od Puškina ke kalašnikovům

Po téměř třech desetiletích se Moskva chce vrátit do Afriky. Aby stvrdil tuto ambici tváří tvář Západu, ale také Číně, bude...

Viceprezident Mike Pence (vlevo) a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

USA a Turecko se dohodly na příměří v Sýrii

Turecko a Spojené státy se dohodly na klidu zbraní v severní Sýrii. Oznámil to v Ankaře podle agentury Reuters americký...

Pedofilní vrah Mark Dutrouxe.

Znepokojení v Belgii. Chystají se pustit Marka Dutrouxe?

Belgická prokuratura odsouhlasila žádost advokátů odsouzeného pedofilního vraha Marka Dutrouxe, kteří jej chtějí nechat projít...

Americký prezident Donald Trump.

Příští summit G7 bude v Trumpově rezortu

Příští summit skupiny nejvyspělejších ekonomik světa G7 bude hostit americký prezident Donald Trump v jednom ze svých soukromých...

Britský premiér Boris Johnson (vlevo) a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker (vpravo).

Johnson doufá, že dohoda dostane v Británii zelenou

Británii a Evropské unii se podařilo dosáhnout dohody o brexitu a není proto důvod k jeho dalším odkladům britského odchodu. Na...

Prezident Nigeru Mahamadou Issoufou.

Špatné pochopení islámu může za vysokou porodnost

Za vysokou porodnost v Nigeru může špatné pochopení islámu. Ve čtvrtek zveřejněném rozhovoru s britským listem The Guardian to...

Ilustrační foto.

EU a Londýn ohlásily novou brexitovou dohodu

Británie a Evropská unie se dohodly na podmínkách brexitu. Informovali o tom ve čtvrtek na twitteru předseda Evropské komise...

další zprávy

Titulní strana Standardní písmo Větší písmo

Tmavé zobrazení
Přepnout na plnou verzi