Hrdí, hrdější Poláci. Též na svou vlajku

02.05. 10:08 | Autor: ČTK

Poláci jsou hrdí na svou státní vlajku. Alespoň podle průzkumů veřejného mínění. Mnoho let ji nemohli vyvěšovat, proto se s ní zřejmě nyní chlubí. Dnes slaví její svátek. Bílo-červená vlajka visí na všech státních úřadech, plápolá i z oken soukromých firem, restaurací, hotelů a řady domů a bytů, z okének autobusů či tramvají.

Polská vlajka neměla v posledních letech lehký život. Během uplynulých dvou staletí bylo omezeno nebo zcela zakázáno její užívání. Na počátku 20. století byla považována za nelegální.

Po získání nezávislosti v listopadu 1918 získala vlajka poprvé status oficiálního symbolu země. Během druhé světové války se stala nástrojem války a znakem protiněmeckého odporu.

Za komunismu se dostala do rukou politiky. "Museli jsme ji vyvěšovat 1. května, ale ani o den déle, protože 3. května následoval svátek, který komunisté neuznávali," popsal ČTK Grzegorz Chachula, tvůrce internetové stránky o polské vlajce.

Třetí májový den si Polsko připomíná vznik první polské ústavy, která je po americké druhá nejstarší na světě.

Ti, kteří nesdíleli sympatie s režimem, dělali, že zapomněli vlajku sundat. Hrozily však za to stejné postihy jako za její nevyvěšení v oficiální svátky tehdejší Polské lidové republiky. Aby bylo jasné, kdo vládne, podobně jako v tehdejším Československu plápolala vedle státní vlajky ještě sovětská.

V současnosti může vyvěsit červeno-bílou vlajku kdokoli. Státní instituce k tomu přímo nabádají. Cílem novodobého svátku, který se letos slaví popáté, je povzbudit národní sebevědomí a zpopularizovat státní symboly.

Jeho zařazení na 2. května není náhodné. První a třetí májový den jsou státními svátky. Mnoho Poláků využívá volné dny k čerpání dovolené. Téměř dvoumilionová Varšava se vyprázdnila už ve středu. Ve městě, které trápí věčné zácpy, to vypadalo, jako kdyby polovina obyvatel náhle zmizela.

Ke svátku státní vlajky pořádá několik měst shromáždění. Jejich program zahrnuje populárně-naučné přednášky i ukázky různých lidových zvyklostí a stánkaři nabízejí mezi typické polské pokrmy jako pirohy, klobásy či koblihy polité meruňkovou polevou.