Hranice EU děravé jako ementál se mají lépe utěsnit

28.05. 07:45 | Autor: - pp -

FRONTEX pomáhá střežit hranici mezi Řeckem a Tureckem.

Zhruba 100 milionů lidí, kteří každý rok cestují z třetích zemí do Evropské unie, má být až do posledního dokonale zdokumentováno. Vnější hranice EU mají být "smart", chytré, inteligentní. Za pomoci nákladné technologické ofenzivy chce EU v příštích letech utěsnit unijní hranice.

Celý projekt má přijít na zhruba dvě miliardy eur. A jeví se velmi potřebným, protože vnější hranice EU připomínají na mnoha místech děravý ementál. Jádrem takzvaného "Smart Border Package" se má stát dokonalá registrace občanů třetích zemí při jejích vstupu do EU a poté při jejím opuštění.

Ilegální imigranti z Nigeru a Iráku zadržení na řecko-turecké hranici. Evropská komise (EK) předloží návrhy na "inteligentní hranici" během několika měsíců, uvádějí diplomaté v Bruselu. Německá nadace Heinrich-Böll-Stiftung iniciativy EU na střežení hranic analyzovala a minulý týden představila veřejnosti.

Do EU přicestuje každý rok kolem stovky milionů lidí. Doposud musejí poskytnout svá biometrická data, když žádají o vízum. Biometrická data občanů zemí, které jsou od vízové povinnosti osvobozeny, se nezaznamenávají.

Tose změní. Unie údajně plánuje největší databanku otisků prstů na světě. Odbavování na hranicích má být efektivnější. "Současně ale bude nelidštější," tvrdí politička německé strany Zelených a poslankyně Evropského parlamentu (EP) Ska Kellerová.

Policisté FRONTEX na řecko-turecké hranici. Úplně bez diskriminace to podle ní nebude. Lidé cestující za obchodem se můžou nechat předem jednou zkontrolovat a dostanou se na takzvanou bílou listinu. Můžou do Evropy cestovat bez poskytnutí biometrických údajů. Tento zvýhodněný přístup se však bude týkat jen asi pěti procent těch, kdo cestují do EU, tvrdí nadace Heinrich-Böll-Stiftung. Zbytek se musí "postavit do fronty".

Elektronicky propojené hraniční přechody mají v budoucnu dokumentovat každý pohyb na vnější hranici unie. Oficiálně tak mají být identifikováni takzvaní "overstayes", tedy ti, kteří zůstávají v EU déle, než mají povoleno.

Důsledkem této nové iniciativy bude prodloužení čekací doby na hranicích, narůstající sbírka osobních údajů a značné náklady.

Loď s africkými běženci u italského ostrova Lampedusa. Profitovat z toho budou hlavně firmy, které budou dodávat potřebnou technologii. "Ty byly také jediné, kterých se ptali, zda bude systém fungovat," říká Ben Hayes z britské organizace Statewatch, jež monitoruje občanské svobody v Evropě. "Všechny pokusy EU zřídit takovou databanku selhaly," argumentuje Hayes.

Svými novými plány reaguje EU oficiálně také na "migrační krizi" ve Středomoří. "Když začalo arabské jaro, říkali všichni, že je to velmi hezké, ale hlavně nechoďte k nám," dodává Kellerová. EU podle ní obratem vytáhla plány chytrých hranic, které už léta leží v šuplících. Velkým problémem zůstávají i ilegální přistěhovalci.

Nechceme vás

I když to vrcholní politici či bruselští úředníci neříkají moc nahlas, aby to obratem neslízli od obránců lidských práv a nevysloužili si nálepku xenofobů, nejúčinnější ochranou proti ilegálům je, když se vůbec nedostanou na území EU.

Ilegální běženci zadržení libyjskými úřady. Loni se to podle OSN podařilo zhruba 150 tisícům ilegálů po zemi a 58 tisícům po moři. Odhadem půldruhého tisíce jich přitom utonulo. Zabitý libyjský vůdce Muammar Kaddáfí, který uprchlíky zadržoval, v tomto směru prokazoval unii dobrou službu.

Odchytávat uprchlíky už na pobřeží Středozemního moře či hledat je v jeho vodách má pomoci i Evropský systém kontroly hranic (EUROSUR), na němž Brusel pracuje už tři roky. Jeho součástí mají být i drony (bezpilotní letouny) a satelity. Těm se zatím nedaří malé čluny na moři najít.

K hlavním cílům proto patří odchytávat běžence ještě před vyplutím. Už dříve zřízená agentura pro ochranu vnějších hranic Unie (FRONTEX), jejíž pravomoci a vybavení se stále rozšiřují, se tak sama stane díky systému EUROSUR jakousi špionážní službou. EU chce de facto posunout své hranice ve Středomoří až k africkým břehům.

Jen tím se dle eurokomisařky pro vnitřní věci Cecilie Malströmové zabrání tragédiím podobným té z března 2011, kdy se utopilo 60 uprchlíků, neboť na jejich zoufalé volání o pomoc nereagovaly ani lodě NATO, ani plavidla pobřežní stráže Itálie a Libye.

Naježení ochránci lidských práv
Lidskoprávním aktivistům však informační systém EUROSUR nejde pod nos, neboť unie se tak podle nich snaží řešit politický problém technicky. Navíc je to v rozporu s literou dokumentů OSN, jež zaručují lidem právo opustit svou vlast.

Odchytávat ilegály na moři a vracet je obratem do Afriky může navíc přijít draho. Letos v únoru odsoudil Evropský soud pro lidská práva Itálii k zaplacení odškodnění 330 tisíc eur 22 běžencům ze Somálska a Eritreje za to, že je italští pohraničníci zadrželi v roce 2009 na moři a vrátili zpět do Libye.

Řím musel podle soudu vědět, že ilegálním uprchlíkům hrozilo v Libyi nelidské zacházení a vězení.

Foto: archiv Evropské komise , Profimedia

Autor: - pp -