Historik: Orbánův nacionalismus není proti Arabům či Židům

21.01. 06:30 | Autor: Martin Valeš

Viktor Orbán hraje na národní notu. Je však xenofob?

"Ačkoliv je Maďarsko dost nacionalistické, má velmi liberální přístup k menšinám," vysvětluje Petr Balla, který na Institutu mezinárodních studií FSV UK přednáší dějiny střední Evropy a ve svém bádání se věnuje právě Maďarsku.

Premiér Viktor Orbán popuzuje západní politiky i demokratické aktivisty každou chvíli. Většinou spíš lehkými úkroky od liberální demokracie k autoritářství, potažmo údajným bratříčkováním se s Kremlem (více o Orbánově politice čtěte v aktuálním čísle časopisu TÝDEN). Naposledy mnozí zdvihali obočí, když si na pochodu solidarity v Paříži, který připomínal nedávné oběti teroristů, dovolil kritizovat imigraci: "Ekonomické přistěhovalectví do Evropy je špatná věc. Evropanům způsobuje problémy a nebezpečí, proto je potřebné, aby bylo zastaveno. To je postoj Maďarska."

Máme si prohlášení z Paříže vykládat nacionálně, nebo snad xenofobně?

Orbán říká, že země by si měla na rozdíl od Západu přiznat problémy. Maďarsko má nízkou porodnost, ale podle něj není možné tu díru zacelovat jako Západ přijímáním ekonomických imigrantů. Snaží se tlačit na rodinnou politiku, což ale zatím nemá moc velký efekt, a vyzdvihnout hodnotu práce.

Přitom ale v Maďarsku moc menšin nežije a nové se tam nijak zvlášť nehrnou, ne?

Maďarsko má poměrně velké problémy z toho, že představuje východní hranici schengenského prostoru. Potíž je i v tom, že je ta hranice umělá, po druhé světové válce prostě natáhli čáru uprostřed Velké uherské nížiny. Nejsou to hory, špatně se hlídá. A tak tam stále chytají Afghánce nebo Syřany někde v kukuřici, kteří míří na západ. Ovšem nemluví se o tom tolik jako o Itálii či Řecku. Jednak ta čísla nejsou tak velká, i když pořád je to značný počet, jednak se přece jen uprostřed pole běženci neutopí.

Tak či onak ovšem Viktor Orbán a Fidesz hrají hodně na vlasteneckou notu...

Pro maďarskou pravici je národ či národní zájem ústředním pojmem, se kterým se dá různě operovat. I kvůli velkým maďarským menšinám za hranicemi. Naopak kosmopolitní levice se z toho snaží nějakým způsobem utéct. Souvisí to se silnou polarizací společnosti na pravici a levici. U nás lidé nemají rádi velké myšlenky a ideologie, proto je populární Andrej Babiš či úřednické vlády, Češi hlavně chtějí, aby to fungovalo. V Maďarsku mají opačný extrém - tam je i díra v chodníku politické téma a většina lidí na to kouká pravicově nebo levicově. Proto má Orbán ideologicky poměrně precizní program. Změnili ústavu, definovali v ní národ - příslušníci jsou všichni Maďaři všude plus národnostní menšiny žijící v Maďarsku.

Tedy aby bylo Maďarů co nejvíc...

U nás bylo vždy pojetí exkluzivní, dost proti Němcům. Když někomu v rodokmenu našli německou babičku, nebylo to ono. Naopak moderní maďarský národ začínal za situace, kdy v celých Uhrách představoval nějakých 37 procent populace. Jediný požadavek bylo přijmout maďarskou řeč a kulturu. Můj oblíbený příklad - největší maďarský básník Sándor Petöfi se jmenoval Petrović, jeho otec byl Srb, matka Slovenka, a nikdo nezpochybňoval, zda je pravý Maďar. I extremistický Jobbik akcentuje staré pojetí maďarského národa z 19. století.

Co ten, kdo se za Maďara považovat nechce?

Nejsou tak nacionalističtí, jak by se na první pohled mohlo zdát. Maďarsko má nejliberálnější přístup k tamním menšinám, žijí tam Němci, Slováci, Romové, ale třeba také Arméni a další. S těmi nikdy nebyl problém. Dokonce mají národnosti různá práva. Pokud v některé vesnici žije menšina, má právo si vedle normálního zastupitelstva zvolit svou národnostní samosprávu, jež má poměrně rozsáhlé pravomoci a státní správa ji nemůže obejít. Ale platí to pro uznané národnosti, parlament jich schválil asi třináct. V tomto směru je menšinový zákon velmi propracovaný. Má i účelovou motivaci, totiž ukázat Slovensku, Rumunsku, Srbsku či Ukrajině, jak mají přistupovat ke svým Maďarům.

Maďarská garda protestuje proti zasedání Světového židovského kongresu v Budapešti, 2013. A nové menšiny?

V Maďarsku je velká čínská kolonie, největší ve střední a východní Evropě. Jsou koncentrováni v Budapešti, v části, kde bylo velké nákladové nádraží. Jsou docela uzavření, méně integrovaní než u nás Vietnamci, kteří žijí po celé republice. Číňany jsem vyjma některých velkých čtvrtí nikde moc nepotkal. Ale není s nimi žádný problém. Nikdy jsem si nevšiml, že by se Jobbik nebo kdokoli z ultrarasistů proti nim vyjádřil. To jsou pořád Romové, občas se ozve něco antisemitského, ale tím to tak končí.

Když je v Maďarsku takto silné národní cítění, patří k němu i antisemitismus nebo to je věcí extremistů?

V devatenáctém století se většina Židů přihlásila k maďarské národnosti, místo jidiš začali mluvit maďarsky. Od té doby přestali být Židy s velkým Ž; považovali se za Maďary židovského vyznání. A někteří se dokonce nechali pokřtít. Druhou světovou válku, respektive německou okupaci přežilo v Budapešti asi dvě stě tisíc židů, dodnes tam je největší komunita ve střední a východní Evropě. Zrovna ti se historicky zabývali hlavně svobodnými povoláními jako advokáti a podobně, hodně studovali na univerzitě. A to trvá dodnes. Nechci říkat, že celá Aliance svobodných demokratů (od roku 1994 tradiční partner socialistů, roku 2009 však přestala existovat, pozn. red.) byli židé, ale skutečně jich tam bylo hodně, zkrátka liberálně smýšlející intelektuálové, budapešťská kavárna... Antisemité samozřejmě vždycky byli a vždycky budou, ale tady se to mísí s pravicovým přesvědčením, že tito kosmopolitní intelektuálové rozbíjejí krásnou ideu maďarského národa. Potkal jsem spoustu inteligentních lidí, kteří mluvili o tom, za co všechno můžou židé.

A platí to i pro Viktora Orbána?

Neupřímné úsměvy. Populistický autokrat Orbán (vlevo) versus eurobyrokrat Barroso. Ten má jiné protivníky - zejména Brusel. Sice Evropská unie je dobrá, ve stylu "to jsme my, ale ten Brusel, liberální socialisté, nám regulují a nařizují, co máme dělat". Nebo zahraniční obchodní řetězce či banky - ale nikoli cizí kapitál obecně. Jsou tu ti hodní, kteří do země přivádějí investice a vytvářejí pracovní místa, takže automobilky mají výborné podmínky, zatímco ti zlí jen vyvádějí z maďarských dceřiných společností peníze nebo berou práci maďarským rolníkům. Na ty vláda zavádí různé sektorové daně či specifické regulace a různě se je snaží vyhnat. Třeba přišla se zákazem prodávat v neděli, ale když si obchodníci stěžovali, povolení dostaly ty prodejny, kde je majitel osobně přítomen. Některá odvětví, kde podle Orbána nemá trh smysl, jako třeba vodárny nebo distribuce elektřiny, se vláda rozhodla opět nacionalizovat, jinou banku zase zestátnil, ale hodlá ji prodat do soukromých rukou - maďarských rukou. Stejně tak vláda zlikvidovala monopol francouzských firem na stravenky, vytvořil státní alternativu.