G8: Vymění Bush Česko a Polsko za Ázerbájdžán?

07.06. 17:11 | Autor: ČTK , - ms - | Aktualizováno: 07.06. 21:08

Merkelová mezi studenoválečníky Putinem a Bushem.

Ruský prezident Vladimir Putin překvapivě navrhl svému americkému protějšku Georgi Bushovi využít pro vybudování základny amerického protiraketového systému už existující radarovou stanici Gabala v Ázerbájdžánu. "Díky tomu by už nebylo nutné stavět další radar," uvedl mluvčí Kremlu.

Radar spolu s raketovými silami chce Washington umístit na území České republiky a Polska a nyní o tom jedná s vládami obou zemí.

Pokud Washington na tento návrh přistoupí, Moskva podle Putina přestane mít proti americkému systému námitky. Bush označil Putinův návrh za zajímavý a řekl, že o něm budou obě strany dále jednat.

"Kdyby byl radar v ázerbájdžánské stanici Gabala využit, pak by jednoduše nebyl třeba další radar ve východní Evropě," řekl mluvčí Kremlu Dimitrij Peškov novinářům.

Stanici Gabala si v Ázerbájdžánu Moskva pronajímá. "Hovořil jsem včera (ve středu) s ázerbájdžánským prezidentem. Jeho souhlas by nám umožnil využívat stanici společně s USA," řekl Putin podle agentury Interfax.

Ruský prezident podle agentury AP na okraj summitu nejvyspělejších zemí světa a Ruska (G8) v německém Heiligendammu zároveň ujistil, že Rusko přestane mít námitky vůči americkému protiraketovému štítu, pokud bude systém s radarem umístěn v Ázerbájdžánu. Putin rovněž Bushovi řekl, že pak nebude prosazovat přesměrování ruských raket na Evropu.

Putin: Je to základ vzájemné spolupráce

"Položí to základ pro spolupráci," řekl ruský prezident. "Ať se na to podívají naši experti," řekl Bushův poradce pro otázky národní bezpečnosti Stephen Hadley.

Podle polských expertů je ale překvapivá nabídka ruského prezidenta pokusem obnovit vliv Ruska na východní Evropu. Polští pozorovatelé považují Putinův návrh za náznak toho, že bez alespoň tichého souhlasu Ruska Američané ve východní Evropě nic nezmůžou. Putinův návrh neovlivní podle polského ministerstva zahraničí polsko-americká jednání. V pátek bude v Polsku jednat o základně Bush s polským prezidentem Lechem Kaczyńským.

"O změně situace bude možné mluvit, až Američané dají odpověď na prvotní návrh, například ´končíme rozhovory s Polskem a Českou republikou a zahajujeme jednání s Ázerbájdžánem a Ruskem´. Takové rozhodnutí nepadlo, v tom smyslu se nic nemění," řekl mluvčí polského ministerstva zahraničí Robert Szaniawski.

Putin je podle DPA přesvědčen, že z Ázerbájdžánu by se daly zachycovat raketové útoky z Íránu, a tím by USA podle Moskvy mohly upustit od vybudování protiraketového obranného systému ve střední Evropě.

Systém v Ázerbájdžánu by pokryl celou Evropu a nejen její část, řekl Putin. Vyjmenoval několik podmínek, za nichž by Rusko přestalo vznášet námitky proti americkému plánu: USA by musely vzít v úvahu ruské obavy, k systému by měly obě strany rovný přístup a výstavba takového systému by musela být transparentní. "Pak nebudeme mít žádný problém," podotkl Putin.

Bush v prohlášení po setkání řekl, že mu Putin předestřel několik zajímavých návrhů a že toto téma dále rozvedou během dvoudenního jednání počátkem července v rodinném sídle Bushových v Kennebunkportu v americkém státě Maine. "Oba jsme se shodli, že povedeme strategický dialog," řekl Bush a poznamenal, že jde o "vážné téma".

Český premiér Mirek Topolánek v první reakci na návrh prezidenta Putina Českému rozhlasu řekl, že při schůzce George Bushe s Putinem nastal větší průlom než při Bushově návštěvě České republiky. "Oba prohlásili, že začnou v té věci spolupracovat a Vladimir Putin tu nabídku ke spolupráci aspoň podle mediálních výstupů přijal. To si myslím, že je jeden klíčový bod, který možná začal George Bush už na tiskové konferenci v Praze, kde tuto nabídku i po dohodě s námi formuloval," řekl Topolánek.

Putinův návrh je bleskem z čistého nebe

Ministryni obrany Vlastu Parkanovou Putinův návrh překvapil. "Nezastírám, že to pro mě byl blesk z čistého nebe," řekla. Parkanová zároveň uvítala možnost, že by na protiraketové obraně spolupracovaly Rusko, USA i NATO. "Vždy jsme říkali, že protiraketová obrana není namířena proti Rusku. Z této Putinovy nabídky je zjevné, že tomu porozuměl," uvedla.

Podle Parkanové bude nutné nabídku posoudit v kontextu celého systému protiraketové obrany a debatovat o ní jak s USA tak s NATO. "Příležitost k tomu budu mít příští čtvrtek a pátek v Bruselu, kde budu hovořit s ministry obrany všech členských zemí NATO a na bilaterálním jednání také s americkým ministrem obrany Robertem Gatesem," dodala.

Vládní koordinátor komunikace programu protiraketové obrany Tomáš Klvaňa Bushovo diplomatické úsilí ocenil. "My jsme velmi rádi, že se panu prezidentu Bushovi podařilo přesvědčit prezidenta Putina spolupracovat na tomto systému protiraketové obrany. To je dobrá zpráva pro region střední Evropy a Severoatlantickou alianci," řekl Klvaňa. Podle něj je dobrou zprávou také to, že se tento týden rovněž naplno ukázalo, že systém protiraketové obrany USA vzniká jako budoucí součást NATO.

Klvaňa posun v ruském stanovisku uvítal. "Je to návrat k jednacímu stolu a to je v tuto chvíli hlavní," uvedl. Podle něj se Rusko posunulo k větší otevřenosti. "Putin tím de facto poprvé připustil potřebnost systému protiraketové obrany," konstatoval. Základna v Ázerbájdžánu však podle něj nemůže nahradit teritoriální obranu Evropy, ale může ji vhodným způsobem doplnit.

Ruskem provozovaná radarová základna poblíž města Gabala v Ázerbájdžánu leží asi 150 kilometrů severně od hranic s Íránem, uvedla agentura DPA. S rádiem dosahu 6000 kilometrů umožňuje zařízení Rusku monitorovat situaci nad územím Íránu, Turecka, Číny, Pákistánu, Indie, Iráku a velké části Afriky. Radar je součástí ruského systému protiraketového včasného varování.

Moskva má základnu vybudovanou v roce 1985 ještě v dobách Sovětského svazu od dnešního Ázerbájdžánu v pronájmu. Základna je vzdálená asi jen 40 kilometrů od hranice s Ruskem. V roce 2002 prodloužily obě země pronájem radarové základny do roku 2012. Nehledě na to žádal počátkem letošního roku Ázerbájdžán o zdvojnásobení nájemního poplatku za stanici v Gabale ze sedmi na 14,4 milionu dolarů ročně. Stalo se tak poté, co Rusko zdvojnásobilo cenu zemního plynu dodávaného do Ázerbájdžánu.

Pro dobu po roce 2012 plánuje Rusko výstavbu nové radarové základny na ruském území Kavkazu.

Také USA v posledních letech zintenzivnily své vojenské vztahy s Ázerbájdžánem. Země bohatá na ropu přistoupila v roce 1994 k programu NATO Partnerství pro mír. USA financují dvě ázerbájdžánské radarové stanice, což způsobilo v minulosti znepokojení v Moskvě a obavy v Teheránu. Kromě toho věnoval Washington přes 100 milionů dolarů na vyzbrojení ázerbájdžánské pobřežní stráže a námořnictva na Kaspickém moři.

Foto: Reuters, AP

Autor: ČTK , - ms -