Francouz chce platit pokuty za muslimky v Rakousku. Ministr nesouhlasí

21.09. 21:41 | Autor: ČTK , Reuters

Muslimský podnikatel z Francie Rachid Nekkaz je ochoten platit pokuty, které ženám v Rakousku od října hrozí za zahalování obličeje na veřejnosti. Jeho postoj kritizoval rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz. Stejný slib učinil Nekkaz i v roce 2011, když zákon proti muslimským závojům přijala Francie.

"Oslovuji všechny ženy v Evropě a zejména v Rakousku, které dobrovolně nosí burku; budu vždy při vás a zaplatím pokuty," uvedl Nekkaz. Pokud se podporuje náboženská svoboda, je podle něj nutné akceptovat i viditelné nošení symbolů víry.

Ministr zahraničí pohrozil Nekkazovi postihem, pokud svůj úmysl naplní. Lidovecký politik prohlásil, že Rakousko nebude tolerovat symboly, které vytvářejí paralelní společnost.

Rakouský parlament v polovině května schválil zákaz zahalování obličeje na veřejnosti. Opatření je součástí "integračního balíčku", pro který hlasovaly strany dosluhující koalice sociálních demokratů a lidovců. Zákaz je namířen hlavně proti nošení burek a nikábů, tedy oděvů, které muslimským ženám zakrývají celé tělo a ponechávají jen mřížku nebo úzký průhled pro oči. Za porušení předpisu bude hrozit pokuta až 150 eur (3900 Kč).

Zahalování obličeje na veřejnosti už je v některých zemích zakázáno. Jako první v Evropě tak v roce 2011 učinila Francie, po které následovala Belgie, Nizozemsko či Bulharsko.

Realitní makléř Nekkaz vyzval v dubnu 2011 ženy ve Francii, aby si tvář na veřejnosti dál zahalovaly, pokud si to přejí, a slíbil, že za ně zaplatí veškeré pokuty. Uspořádal také v centru Paříže protestní akci. Podnikatel s alžírskými kořeny tvrdí, že za zahalené ženy již na pokutách zaplatil asi 300 tisíc eur (7,8 milionu Kč).

V lednu 2012 Nekkaz založil fond, z něhož chtěl platit pokuty za lidi, kteří by byli odsouzeni za popírání toho, že se Turci dopustili začátkem 20. století genocidy na Arménech. Zákon proti popírání jakékoliv genocidy k nevoli Turecka schválily obě komory francouzského parlamentu, později se ale proti němu postavil francouzský ústavní soud. Podle něj kolidoval s principem svobody projevu.

Foto: ČTK/AP/Francois Mori

Autor: ČTK , Reuters