Francie: stavební boom mešit. Přibude jich dvě stě

05.12. 09:00 | Autor: ČTK

Ve Francii bude v příštích letech postaveno kolem dvou stovek nových islámských modliteben. Už nyní jich je v provozu asi dva tisíce, vyvstává proto otázka, zda je v zemi takové množství duchovních míst potřeba. Francie sice má jednu z největších muslimských komunit v Evropě, ale pouze 20 až 30 procent z pěti milionů muslimů svou víru aktivně praktikuje, tedy chodí se pravidelně modlit.

Nové svatostánky, ať již půjde o samostatné chrámy či modlitební místnosti v rámci jiných budov, mají mít lepší vybavení a být především větší, aby mohly pojmout až stovky lidí. Několik z dvou set projektů vznikne ve velkých městech, včetně Paříže a jejího okolí, Marseille nebo Tours. Řadu starších a menších modliteben čeká s vybudováním nových a větších zánik.

Ve středu byla například slavnostně otevřena velká mešita v Créteil na předměstí Paříže pro dva tisíce věřících, a to pět let od zahájení projektu. Budova s typickou kupolí, štuky s ornamentem arabesek a skly v zelené barvě, která je barvou islámu, očekává první příliv věřících již příští týden u příležitosti největšího muslimského svátku zvaného íd al-adhá, neboli svátek oběti.

Stavba za 5,3 milionu eur (136 milionů Kč) byla vybudována na místní poměry docela rychle - trvalo to pouze polovinu z běžných deseti let. Pomohla tomu dobrá vůle radnice, která nekladla potíže kvůli povolení stavby. Místní muslimská komunita, která je v oblasti poměrně silná, se dohodla na společném projektu hlavně v otázce financování. To nebylo tak snadné vzhledem k existující řevnivosti mezi muslimy podle země původu, přičemž svou roli hrála i propast mezi generacemi.

Mladé muslimky demonstrují v Paříži proti zákazu nošení šátků. Zákon z roku 1905 zakazuje státní instituci, což je i obecní správa, financovat náboženskou stavbu. Obecní pozemek v Créteil, na kterém mešita stojí, je tak pronajatý za 15 tisíc eur ročně. Délka pronájmu se může protáhnout až na 99 let.

Loňský precedens v Marseille ukazuje, že výstavba mešity nemusí být vždy tak snadná. Správní soud tam totiž udělal místním muslimům čáru přes rozpočet, když nařídil radnici, aby zrušila smlouvu, na jejímž základě poskytovala k výstavbě pozemek za mimořádně výhodných podmínek. Podle soudu totiž smlouva porušovala zmíněný zákon z roku 1905.

V zemi, kde byly před čtyřmi lety ve veřejných školách zakázány muslimské šátky a další nápadné náboženské symboly, což vzbudilo nespokojenost muslimů ve Francii i v zahraničí, jsou podle odborníků plány na výstavbu některých velkých chrámů značně předimenzované. Věřících se prý nenajde tolik, aby je pravidelně zaplňovali, vyjma velkých svátků. Kupole a minarety viditelné z dálky také značně ovlivňují vzhled měst, což může nemuslimům vadit.

Imámové mnohdy neumí ani francouzsky. Objevují se také obavy, aby se množící se mešity nestaly líhní islámského radikalismu nebo alespoň činnosti rozvracející autoritu státu. V současnosti je ve Francii údajně asi 1200 imámů, což je skoro o polovinu méně než počet modliteben. Muslimští duchovní vedou denní modlitby a připravují také páteční kázání. Volí si je sami věřící. Mnozí z nich proto nemají žádné zvláštní vzdělání, skoro polovina nemluví francouzsky a jen zhruba každý pátý má francouzskou státní příslušnost.

Noví imámové nebo představitelé muslimských asociací se proto mají dle vůle úřadů účastnit přednášek o soužití náboženské praxe se státním právem, aby se s ním nedostávali do konfliktu. Po absolvování šestiměsíčního kurzu každý dostane státem uznávané osvědčení. V rozvrhu figurují hodiny věnované například francouzským kulturním hodnotám, právu, vedení spolků či rétorice.

Není ale patrně šťastným řešením, že takovou službu poskytuje Katolický institut v Paříži, který formuje křesťanské duchovní. Několik islámských organizací také svoje adepty na Motlitba v mešitě v Lyonu. přednášky odmítá přihlásit s odůvodněním, že tato církevní instituce není s to poskytnout náležité laické vzdělání.

Islámská otázka je ve Francii citlivým tématem, když dojde na excesy těch věřících, kteří si své náboženství vykládají příliš radikálně. Kromě incidentů s šátky na hlavě, kvůli nimž nepouštějí školy muslimské dívky přes brány zařízení, jsou ještě nepříjemnější incidenty například s lékaři a porodníky, kterým muslimští manželé brání vyšetřit jejich ženy. Došlo i na fyzické napadení, které se řeší soudní cestou.

Islámský radikalismus je ve Francii v současnosti diagnostikován spíše ve věznicích - francouzská vězeňská správa uvádí, že celkem jsou mezi vězni asi čtyři stovky muslimských aktivistů, přičemž asi osm desítek z nich bylo odsouzeno za teroristické činy.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK