Favorit voleb ve Švýcarsku? Protiimigrační SVP

22.10. 17:49 | Autor: ČTK

Předák SVP Christoph Blocher nedá na švýcarské krávy dopustit.

Favoritem nedělních voleb je sociálně populistická Švýcarská lidová strana (SVP), jež je nejsilnější i v současné Národní radě, dolní komoře parlamentu. Celkově se však očekává posílení politického středu a odklon od radikálních formací.

Podle posledních průzkumů by své dosavadní pozice mohly potvrdit i další vládní strany, mezi nimi dosud druhá nejsilnější Sociálnědemokratická strana Švýcarska (SPS) a třetí Liberálnědemokratická strana (FDP). První komplexnější odhady výsledků se očekávají v neděli večer.

Pozorovatelé se shodují, že ať bude výsledek jakýkoli, nemůže dosavadní švýcarskou politiku založenou na konsenzu nijak zásadně změnit. Ve specifickém švýcarském systému totiž prakticky neexistuje jednoznačné rozdělení na koalici a opozici, neboť pět největších stran je jedním či dvěma ministry zastoupeno ve vládě, jejíchž sedm členů parlament zvolí.

Očekává se, že do švýcarské Národní rady by se měly na další čtyři roky dostat také Křesťanskodemokratická lidová strana Švýcarska (CVP), Švýcarská strana zelených a Občanskodemokratická strana (BDP), která vznikla odštěpením od SVP. O proniknutí do parlamentu se pokusí i zcela nová formace Pirátská strana, jež cílí hlavně na mladé voliče. Její úspěch však zatím není jistý.

Blocher má volební bašty zejména v německy mluvících kantonech, ale voliče získává i mezi frankofony. Tón nevýrazné předvolební kampaně udávala jako vždy SVP, jejímž nejznámějším představitelem je bývalý ministr spravedlnosti, miliardář Christoph Blocher. Strana vítězí ve volbách od roku 1999 a v posledních v roce 2007 získala hlasy 29 procent voličů - o deset procent víc než druhá SPS.

Někteří experti však pochybují, zda dokáže naplnit deklarovaný cíl překonání třicetiprocentní hranice, neboť hesla jako "Zastavme masové přistěhovalectví", která se objevují na volebních plakátech SVP, už ve voličích nevyvolávají tolik emocí jako dříve.

Naproti tomu více proevropsky naladěná SPS věří, že ji voliči ocení například za nedávné stanovení minimálního kurzu švýcarského franku vůči euru, což sociální demokraté prosadili a podle předsedy SPS Christiana Levrata se to ukázalo jako prospěšné.

Druhá nejsilnější švýcarská strana rovněž prosazuje odklon od jaderné energie ve prospěch obnovitelných zdrojů, stanovení minimální mzdy a zřízení jedné veřejné zdravotní pojišťovny namísto dosavadních osmaosmdesáti, které si navzájem konkurují, ačkoli podle zákona musejí nabízet tytéž služby.

Švýcarské voličky (ilustrační foto). Liberálové (FDP) věří podobně jako dvě nejsilnější strany v mírné posílení oproti minulým volbám. Tehdy získali 17,7 procenta hlasů. Po událostech ve Fukušimě však mohou mít problém prosadit se například s politikou nakloněnou dalšímu využívání elektřiny z jádra.

Dvě stovky poslanců Národní rady se volí na čtyři roky převážně na základě poměrného zastoupení. Mandátové zastoupení jednotlivých kantonů závisí na počtu jeho obyvatel, přičemž každý kanton má nárok na aspoň jednoho zástupce. Parlament poté volí i členy vlády, Spolkové rady, kterých je sedm.

Horní komora parlamentu, Stavovská rada, má 46 členů. Každý kanton v ní má po dvou zástupcích, polokantony po jednom. Způsob jejich volby i funkční období jsou závislé na kantonálních ústavách, volby probíhají souběžně s volbami do Národní rady.

Foto: Profimedia

Autor: ČTK