Experti nevědí, proč spadl prezidentský speciál

19.05. 13:24 | Autor: - red -, ČTK

Pád polského vládního letounu, v jehož troskách zahynul 10. dubna polský prezident Lech Kaczyński a dalších 95 lidí, nezpůsobil teroristický útok, výbuch, požár ani porucha letadla. Vyplývá to z předběžných závěrů technické komise.

"Technická komise jednoznačně zjistila, že během letu nedošlo k teroristickému útoku, k výbuchu, k požáru na palubě ani k selhání letecké techniky. Motory pracovaly až do srážky se zemí," řekla předsedkyně Mezistátního leteckého výboru Taťjana Anodinová při představování předběžných závěrů vyšetřování 40 dnů po katastrofě.

Na palubě fungoval navigační systém i systém varování před srážkou se zemí. Ten spustil výstrahu 18 vteřin před nárazem.

Podle šéfa komise Alexeje Morozova byla posádka polského letounu opakovaně varována před počasím na letišti Severnyj u Smolenska, a to od dispečerů samého letiště, z Minsku i z polského letounu Jak-40, který na letišti Severnyj přistál přibližně hodinu a půl před pádem prezidentova stroje v 8.41. "Dvakrát jej (z letiště) varovali, že viditelnost činí 400 metrů a že nejsou podmínky pro přistání," řekl Morozov.

Rozšifrování palubních záznamníků rovněž odhalilo, že v pilotní kabině se kromě posádky nacházely ještě dvě další osoby; jedna už byla identifikována, na rozpoznání druhé pracuje polská strana a zkoumání má v nejbližší době završit. Případné ovlivňování pilotů se podle Anodinové dále zkoumá. Uvedení jmen či obsahu konverzace v kabině se zdržela.

Podle polských médií prý posádku nejspíše navštívil šéf protokolu polského ministerstva zahraničí, který se prý zajímal, zda letoun přistane včas. Prezident Kaczyński letěl na ceremonii u hrobů zajatých polských důstojníků, postřílených sovětskou tajnou policií na jaře 1940 v katyňském lese u Smolenska.

Pohřeb prezidenta Lecha Kaczyńského. "Riziko přistání vždy musí vyhodnotit kapitán letounu, pilot se vždy musí sám rozhodnout," zdůraznil šéf polských vyšetřovatelů v Rusku Edmund Klich, podle něhož se návštěva pasažérů v pilotní kabině odehrála 16 až 20 minut před pádem a zřejmě neměla klíčový vliv na nehodu. Vliv stresu na posádku však budou odborníci ještě vyhodnocovat.

Zkoumá se také vliv provozu mobilních telefonů na let. Podle Klicha z paluby volal i prezident, avšak satelitním telefonem, pro jehož provoz byl letoun zařízen. Připustil nicméně, že posádka vládního letounu Tu-154M nepodstupovala školení na speciálním trenažéru, jak činí civilní piloti.

Anodinová popřela fámy, že smolenské letiště bylo před přistáním premiérů Vladimira Putina a Donalda Tuska a jejich společnou cestou do Katyně 7. dubna vybaveno speciálním navigačním zařízením, které bylo odstraněno ještě před příletem polského prezidenta o tři dny později. V obou případech bylo letiště vybaveno "naprosto shodně".

Prominentní polské oběti letecké havárie.