Evropští Židé po útocích opět debatují o vystěhování do Izraele

12.01. 15:05 | Autor: ČTK

Mnoho Židů se necítí ve Francii v bezpečí, jiní ji mají za svůj domov (ilustrační foto).

Židé jsou v Evropě snadným terčem, jak ukázaly útoky na židovskou školu v Toulouse v roce 2012, loňský útok na židovské muzeum v Bruselu i páteční atentát v pařížské židovské samoobsluze. Nejistoty mnohých zvýšil izraelský premiér Benjamin Netanjahu, když pozval evropské Židy k životu v Izraeli. Představitelé židovských obcí ale varují před unáhleností a také někteří politici vyzývají Židy, aby zůstali, kde jsou.

Patří k nim i předseda Evropského židovského kongresu Moshe Kantor. "Evropské židovstvo je nejstarší evropskou menšinou, dokázali jsme přežít za všech představitelných podmínek. Neopustíme svou domovinu zvanou Evropa, dějiny evropského židovstva určitě neskončí," řekl Kantor.

Šéf Evropského židovského kongresu podporuje posílení bezpečnostních opatření kolem židovských objektů, celoevropské akce proti antisemitismu a lepší koordinaci práce tajných služeb proti náboženskému extremismu. Připouští ale také, že pokud se někdo v Evropě necítí bezpečně, může odejít.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pozval evropské Židy k životu v Izraeli (ilustrační foto). Kongres pořádá 26. a 27. ledna v Praze Světové fórum holocaustu. Přijede na ně francouzský prezident François Hollande a pozváni jsou i prezidenti Spojených států a Ruska. Fórum má být příležitostí připomenout si, jak svět dokázal čelit hrozbám antisemitismu, neonacismu a náboženskému extremismu.

Do Izraele se loni vystěhovalo na 7000 francouzských Židů znechucených množícími se projevy antisemitismu ve Francii. Ve srovnání s rokem 2013 to byl dvojnásobek přistěhovalců z Francie. Zájem o vystěhování do Izraele je vyšší i v jiných evropských zemích, loni se vystěhovalo přes 8600 Evropanů, o rok dříve pouze 4600. Kromě Francouzů je velký zájem také mezi Italy, Belgičany a Brity.

Evropa je domovem více než dvou milionů Židů. Znalci tvrdí, že evropští Židé zažívají pocit ohrožení, jaký neprožili od druhé světové války. Incidenty mířenými na evropské Židy se podrobně zabývá univerzita v Tel Avivu a z jejích statistik vyplývá, že nejvíc jich připadá na Francii. Hned po pátečním útoku v Paříži byla zpřísněna bezpečnostní opatření kolem synagog, škol i podniků.

Některé rodiny se rozhodly neprojevovat své židovství na veřejnosti. Jedna Izraelka, která žije dlouhodobě v Berlíně a má tři děti, zakázala rodině hovořit mimo domov hebrejsky. "Když jsme venku, chci, aby děti mluvily jen anglicky. Bojím se, že někdo pochopí, že jsme Židé a Izraelci, a ublíží nám," poznamenala.

Francouzští židé odcházející do Izraele. Jeden z mužů, který přežil páteční atentát spolu s dalšími zákazníky v chladicím boxu obchodu, řekl, že ve Francii nezůstane. "Začnu připravovat vystěhování v pondělí. Nehodlám čekat, až nás tady zabijí," řekl tento otec čtyř dětí.

Mluvčí židovské římské komunity Fabio Perugia řekl, že bezpečnostní opatření jsou dlouhodobě přísná. Vjezdu a parkování u hlavní synagogy brání cementové bloky, místo střeží policisté. Židovská římská komunita patří k nejstarším v Evropě.

Před unáhleným rozhodováním varoval francouzské Židy premiér Manuel Valls, když prohlásil, že Francie bez francouzských Židů už není Francie. Francouzský vrchní rabín Haim Korsia klade důraz na zakořeněnost Židů ve Francii. "Když se nám zdají sny, jsou ve francouzštině, mluvíme francouzsky, naše kultura je francouzská. Naší zemí je bezpochyby Francie," řekl.