Evropští politici nenaslouchali lidem, teď se to změní, tvrdí Orbán

05.01. 17:23 | Autor: ČTK

Maďarský premiér Viktor Orbán je přesvědčen, že letošek bude rokem, kdy se v Evropě znovu nastolí "vůle lidu". V migrační krizi na ni podle něj řada politiků nehleděla. Orbán to dnes řekl novinářům po jednání se špičkami německé Křesťanskosociální unie (CSU) v bavorském klášteře Seeon. Návštěvu maďarského ministerského předsedy, který je řadou německých politiků považován za pravicového populistu, kritizovala sociální demokracie (SPD).

"Evropané mají jasnou vůli. Dalo by se říci, že vůle lidu je jednoznačná," nechal se slyšet Orbán, podle něhož lidé nechtějí ohrožení terorismem, chtějí bezpečnost, ochranu hranic a návrat lidí, kteří v schengenském prostoru nemají důvod být. "V Evropě řada špičkových politiků neudělala to, co chtěl lid," uvedl také maďarský premiér, podle něhož takové chování pak vede k "poruchám demokracie".

Jedním z politiků, kterého měl Orbán na mysli, byla podle všeho i německá kancléřka Angela Merkelová, vůči jejíž zpočátku otevřené uprchlické politice se šéf maďarské vlády stejně jako politici CSU tvrdě vymezoval.

Není proto divu, že si dnes Orbán i představitelé CSU jako její šéf Horst Seehofer, který mimo jiné ohlásil iniciativu pro středoevropské partnerství, opakovaně pochvalovali výborné vzájemné vztahy. "Bavorsko a Maďarsko už dlouho spojují respekt a přátelství, proto jsme znovu Viktora Orbána pozvali," uvedl Seehofer, podle něhož maďarský premiér stojí na straně právního státu.

Výrazně jinak to vidí předseda sociálních demokratů Martin Schulz, kteří v neděli s CSU a její sesterskou CDU kancléřky Merkelové začnou jednat o vládě. Deníku Bild Schulz řekl, že Orbán, který stejně jako premiéři ostatních zemí visegrádské skupiny odmítá povinné kvóty na přerozdělování běženců, v uprchlické politice sleduje nebezpečnou logiku. Vyjádřil také očekávání, že mu Seehofer v této otázce i otázce svobody tisku a vyjadřování ukáže jasné hranice.

O vůli lidu v Německu ráda hovoří také protiimigrační Alternativa pro Německo, která se nezřídka považuje za jejího jediného představitele. Právě tato představa je častým terčem kritiky představitelů dalších stran i odborníků. Ti upozorňují mimo jiné na to, že AfD v loňských parlamentních volbách dostala 12,6 procenta hlasů, a drtivá většina Němců tak dala svou vůli najevo hlasem pro jiné politické uskupení.

Foto: ČTK/AP/Andreas Gebert

Autor: ČTK