Evropská unie probere svou obranu. Řeč dojde i na migraci

21.06. 17:04 | Autor: ČTK

Posilování evropské obrany a bezpečnosti, migrační problematiku a otázky mezinárodního obchodu označil šéf Evropské rady Donald Tusk za hlavní témata čtvrtečního a pátečního summitu Evropské unie. Vrcholná schůzka má však daleko širší záběr - kromě jiného proto, že jde o první summit od chvíle, kdy začala vyjednávání s Londýnem o odchodu Británie z EU.

Brexitu bude věnován čtvrteční večer, kdy by po pracovní večeři měla nejprve britská premiérka Theresa Mayová své kolegy z ostatních zemí seznámit se svou situací po nedávných parlamentních volbách. Je možné, že také naznačí, s jakými konkrétními návrhy ohledně zachování práv občanů hodlá Londýn přijít v pondělí.

Poté si - už bez Mayové - ostatní premiéři a prezidenti vyslechnou zprávu unijního vyjednavače pro brexit Michela Barniera o prvním jednacím kole, které se svým britským protějškem Davidem Davisem absolvoval 19. června.

Součástí brexitových diskusí ale bude i věc, kterou zatím nedokázali vyřešit diplomaté ani ministři odpovědní za unijní problematiku. Na stůl summitu se tak dostane otázka, jakým způsobem rozhodnout o tom, kam se do jara 2019 přesunou dvě unijní agentury sídlící v Londýně.

O Evropský bankovní úřad (EBA) má zájem mimo jiné Česko. Rozhodnout by členské země měly nejpozději v říjnu, aby se stěhování do britského odchodu stihlo; státy se zatím nedokázaly shodnout na kritériích, podle nichž se budou nová sídla vybírat.

Summit ale začne už ve čtvrtek odpoledne, nejprve tradičním jednáním s předsedou europarlamentu Antoniem Tajanim. Vrcholnou schůzku pak zahájí debata o bezpečnosti a ve světle posledního dění v Británii i Belgii také o stále aktuální problematice boje s terorismem.

Připravený návrh závěrů se v této oblasti zmiňuje například o potřebě lepší spolupráce s internetovými firmami při odstraňování nenávistného obsahu ze sociálních sítí. Jak v dopise prezidentům a premiérům připomněl Tusk, není rolí EU s terorismem bojovat, to je úkolem členských zemí. Unie však může napomoci jejich lepší koordinaci a výměně klíčových informací.

EU se v posledních měsících více soustřeďuje také na problematiku obrany. Summit tak potvrdí směřování k takzvané trvalé strukturované spolupráci v obranné oblasti těch členských zemí, které mají o věc zájem, přičemž celý systém má zůstat otevřený i pro pozdější zájemce.

Prodloužení sankcí vůči Rusku

Vrcholná schůzka bude pokračovat pracovní večeří, při níž mají nový francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová informovat své kolegy o vývoji minského mírového procesu a o dění na východě Ukrajiny. Podle diplomatů by měl summit celkem bezproblémově dát najevo, že EU prodlouží o další rok své sankce vůči Rusku, které unie spojila právě s plným prosazením mírových dohod z Minsku. Prakticky pak sankce prodlouží v následujících dnech unijní diplomaté.

Dalšími otázkami zahraniční politiky, kterou vrcholní představitelé zemí EU proberou ve čtvrtek u pracovní večeře, budou vztahy s Čínou, Tureckem a Spojenými státy. Summit kromě jiného opět potvrdí, že EU dál hodlá naplňovat klimatickou dohodu OSN z Paříže.

Až poté má následovat diskuse s Mayovou o dění v Británii a debata sedmadvaceti šéfů států a vlád o počínajících brexitových jednáních.

V pátek jsou na programu otázky ohledně migrace, hospodářštví a obchodu

V pátek se má summit zabývat především hospodářskými a obchodními otázkami, přítomen u části diskuse bude šéf Evropské centrální banky Mario Draghi.

Závěrečným bodem jednání má být debata o migrační problematice. Kromě aktuálního vývoje především v centrálním Středomoří se budou prezidenti a premiéři zabývat reformou dublinského systému. Ten v EU určuje, kdo má vyřizovat azylové žádosti, přičemž migrační krize ukázala jeho nedostatečnost. Země se ale už déle než rok nedokážou shodnout na návrhu reformy z dílny Evropské komise. Rozděluje je především pohled na možnost, že by v případě krizové situace mohla být část žadatelů o azyl přerozdělena mezi další státy unie. Začíná se uvažovat o tom, že by se tato sporná část oddělila od ostatních bodů reformy, se kterými unijní státy problém nemají.

Foto: ČTK/AP , Yves Logghe

Autor: ČTK