Evropané už EU nedůvěřují. Českých fandů má však víc

14.05. 13:50 | Autor: - red -, ČTK

Dluhová krize otřásla důvěrou Evropanů v projekt Evropské unie. Vyplývá to z březnového průzkumu střediska Pew Research Center v osmi členských státech EU včetně Česka. Nejrychleji iluze ztrácejí Francouzi. V České republice se však podpora evropské myšlenky oproti loňsku zvýšila, ukazují výsledky zveřejněné na internetové stránce střediska.

Průzkumu se zúčastnilo 7646 lidí v Česku, Francii, Itálii, Německu, Polsku, Řecku, Španělsku a Británii. Podpora myšlenky Evropské unie se ve většině z nich snížila.

Průměrný podíl obyvatel s pozitivním pohledem na EU během roku klesl z 60 na 45 procent. Víc než polovina lidí je nyní unii nakloněna v Polsku (68 procent), Německu (60 procent) a Itálii (58 procent), nejmenší podporu má v Česku (38 procent) a v Řecku (33 procent). Česko je přitom jedinou ze zkoumaných zemí, kde se podpora projevovaná unii zvýšila - oproti loňsku o čtyři procentní body.

Drtivá většina Čechů nevěří, že pro boj s krizí je premiér Nečas( vpravo) ten správný muž. Britové, kteří bývají vnímáni jako euroskeptický národ, jsou ve skutečnosti v míře skepticismu vůči EU průměrní a v otázce, zda z EU vystoupit, jsou rozděleni zhruba na dva stejné tábory.

Nejvíc jsou z EU rozčarováni Francouzi.

Ještě před rokem jich bylo 60 procent pro unijní myšlenku, nyní už jen 41 procent. Ve Španělsku byl zaznamenán pokles o 14 bodů z 60 na 46 procent.

"Žádná evropská země se nestává deprimovanější a neztrácí iluze rychleji než Francie," tvrdí autoři studie. Francouzi podle nich EU jako instituci důvěřují méně než Italové nebo Španělé, na které těžce doléhají důsledky dluhové krize.

O tom, že ekonomika jde špatným směrem, bylo ve Francii přesvědčeno 91 procent dotázaných. A počet lidí, podle kterých se francouzskému prezidentovi nedaří řešit krizi, se proti loňsku zvýšil o 24 bodů na 42 procent. Loni však Francouzi ještě hodnotili tehdejšího prezidenta Nicolase Sarkozyho, zatímco letošní výsledky se už týkají nové hlavy státu Françoise Hollanda.

Mladí vidí EU výrazně jinýma očima než starší generace. Francouzi začínají silně pochybovat, zda je pro ně členství v EU výhodné, přičemž 78 procent Francouzů se domnívá, že evropská hospodářská integrace Francii neprospěla. Ještě loni si to myslelo jen 14 procent Francouzů.

V pozitivní přínos hospodářské integrace EU pro svou zemi věří 29 procent Čechů, což je průměrná hodnota. V Itálii a Řecku je to pouze 11 procent.

Stagnující ekonomika vedla ke ztrátě důvěry v politické vůdce nejen ve Francii. V jejich schopnost řešit hospodářskou krizi věří menšina respondentů s výjimkou Němců, kteří důvěřují Angele Merkelové; kancléřka se navíc těší důvěře i v jiných zemích. Její podpora mezi Němci sice klesla o šest procentních bodů, ale stále je na výrazně nadprůměrných 74 procentech.

Nejmenší důvěru ve svého premiéra mají Češi: schopnosti Petra Nečase řešit hospodářkou krizi jich důvěřovalo 20 procent.

Postup při řešení finanční krize v eurozóně schvalují lidé v pěti z osmi zkoumaných zemí. V Řecku a ve Španělsku, kde prosazuje tvrdá úsporná opatření zejména Berlín, se ale většina dotázaných domnívá, že právě Merkelová svou práci nedělá dobře. V Řecku její práci hodnotí negativně 88 procent dotázaných, ve Španělsku 57 procent a v Itálii zhruba polovina.

V zemích platících eurem se výrazné většiny obyvatel vyslovily proti návratu k národní měně.

V drtivé většině lidé hodnotí negativně hospodářskou situaci svých zemí. Kladně ji posuzuje pouze jedno procento Řeků, tři procenta Italů, čtyři procenta Španělů a devět procent Italů.

Ve Španělsku ještě v roce 2007, před příchodem globální finanční krize, hodnotilo ekonomiku své země pozitivně 65 procent lidí.

Nekorunovaná královna EU, kancléřka Merkelová. Vlevo Barroso, šéf Evropské komise.

V dobrou kondici české ekonomiky věří 20 procent Čechů, což je o 21 procentních bodů méně než v roce 2007.

Pozitivní nálada v tomto ohledu panuje jen v Německu. Počet lidí kladně hodnotících ekonomickou situaci dokonce vzrostl z 63 na 75 procent.

Německo označila za nejdůvěryhodnější zemi většina obyvatel v sedmi z osmi zkoumaných zemí. Výjimkou jsou Řekové, kteří považují za nejdůvěryhodnější zemi tu svou.

Foto: archiv Evropské komise

Autor: - red -, ČTK