Evropa mění kurz, migraci přestává tolerovat

16.06. 10:30 | Autor: ČTK

Hlasité odmítnutí Itálie přijmout loď Aquarius s více než 600 migranty na palubě nevzbudilo v ostatních evropských zemích vlnu protestů. Dokládá to, že ta nejtvrdší rétorika ohledně imigrace si v Evropě úspěšně razí cestu, napsala agentura AFP.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Itálii za nezodpovědnou, ale zůstal v tom sám. Zdá se, že pokud jde o migrační krizi, je ochrana vnějších hranic Evropské unie jediným bodem, na němž se členské státy po letech sporů shodnou.

Naproti tomu italskou vládu podpořily Maďarsko a Slovensko. Evropská komise si však dala dobrý pozor, aby na někoho neukázala prstem, a spokojila se s výzvami k solidaritě mezi členskými státy a k humánnímu postoji vůči migrantům, které je třeba zachránit na moři.

To, že Itálie neumožnila lodi Aquarius zakotvit, je radikální rozhodnutí, uvedl vědec z Nanteské univerzity Yves Pascouau. Připomněl, že v roce 2013, kdy také zaznívaly výzvy k solidaritě, se Itálie zachovala přesně naopak než teď a spustila humanitární operaci Mare Nostrum.

"Změna na italské politické scéně odráží změnu, kterou lze pozorovat v evropských státech obecně," řekl Pascouau. Kauza Aquarius podle něj dokládá, že "evropská politická scéna se pomalu mění a navrch získávají restriktivní a tvrdé postoje" hlásající uzavření hranic.

Takové názory dlouhodobě zastávaly země visegrádské skupiny (Maďarsko, Česká republika, Polsko, Slovensko), které se postavily proti kvótám na přerozdělování uprchlíků v horizontu dvou let, přijatým v roce 2015 během vrcholu uprchlické krize (EU registrovala 1,26 milionu žádostí o azyl). Zmíněný postoj se ale už netýká jen této úzké skupiny.

"Evropská unie byla zpočátku ostře rozdělená mezi Západ a Východ, ale to už neplatí," poznamenala Elena Sánchezová Montijanová ze španělského fóra CIDOB. Poukázala na to, jaký měla protiimigrační rétorika úspěch ve volbách v několika zemích, mimo jiné v Itálii a Rakousku, kde krajní pravice nakonec usedla ve vládě.

I německá kancléřka Angela Merkelová, která až do roku 2015 ztělesňovala politiku otevřené náruče, se dnes podle analytičky potýká v souvislosti s migrací s "vážnou vnitropolitickou krizí". Oponuje jí ministr vnitra Horst Seehofer. A s tímto německým ministrem a jeho italským protějškem chce rakouský kancléř Sebastian Kurz vytvořit "osu ochotných", tady skupinu odhodlanou bojovat proti nelegální migraci.

Rakousko, které se v červenci ujme rotujícího předsednictví EU, oznámilo, že se soustředí na vytváření všech možných opatření, která umožní "ochranu vnějších hranic". Vídeň také potvrdila, že s ostatními zeměmi, například Dánskem, pracuje na projektu, jenž Evropané až dosud odmítali - vzniku přijímacích center mimo unii, kde by úředníci třídili legitimní žadatele o azyl a ekonomické migranty, kteří by byli vraceni.

"I když počet migrantů prudce klesl, politický význam této otázky v některých zemích narostl," uvedl Stefan Lehne z nadace Carnegie Europe. Vzbuzování obav z migrace je podle něj hlavní strategií populistů, kteří v některých zemích sílí a kteří mají nejvyšší zájem na tom zachovat atmosféru nejistoty.

V tomto politickém kontextu "není možné dosáhnout jiného konsensu než říct, že posílíme ostrahu vnějších hranic a (problém) případně externalizujeme," řekl Pascouau. Nic jiného už podle něj není na stole. Pascouau tím míní jednání o reformě dublinského systému, který určuje, že azylem se mají zabývat vstupní země, jako Itálie nebo Řecko.

Tyto napjaté diskuse by měly vyvrcholit během summitu EU 28. a 29. června v Bruselu. Debata se ale stále točí kolem přerozdělování žadatelů o azyl v unii, což je postup, který Evropská komise navrhuje pro případ krize. "Tento návrh je ale v zásadě mrtvý," soudí Stefan Lehne. Podle něj to posiluje přesvědčení zemí, že nejlepší možností je zamezit migrantům dorazit do jejich přístavů. "A přesně tak to udělala Itálie," zavírá Yves Pascouau.

Foto: ČTK , Emilio Morenatti

Autor: ČTK